Zahraničí – Nikdo si od návštěvy papeže na Kubě moc nesliboval. A první zákulisní informace, které unikají ze schůzek Benedikta XVI. s kubánským establishmentem, dávají skeptikům za pravdu: Tentokrát nepřijel Jan Pavel II., aby znovu žádal o propuštění politických vězňů.
Když před 14 lety na Kubu přijel Benediktův předchůdce, děly se věci.
Rodák z Polska tehdy Fidela Castra otevřeně vyzval, aby propustil kubánské politické vězně. Krom toho žádal, aby katolická církev získala v kubánské společnosti místo, které jí náleží.
Benedikt na Kubu odlétal s tím, že nepůjde o cestu politickou, ale výhradně „duchovně-pastorální“. V důvěrném, 40minutovém rozhovoru s Fidelovým bratrem Raúlem se vztahu církve a státu řízeného komunisty věnoval. Podle svého mluvčího Federika Lombardiho spolu oba muži mluvili i o „humanitární situaci na Kubě“.
Konkrétní případy politických vězňů prý ale neřešili.
Kvůli časové tísni nebylo možné jít v debatě příliš do detailů, litoval před novináři Lombardi.
Čas si papež nenašel ani na setkání s příbuznými uvězněných opozičníků – s Dámami v bílém. V „politicky korektním“ programu se nenašla skulina, přestože policie jen pár dní před Benediktovým příletem zatkla jejich předsedkyni Bertu Solerovou.
„Papež přijel jako pastor,“ vysvětlil Benediktův mluvčí. „Není pánem nad zákony a řešeními v (této) zemi, nemůže přímo zasahovat.“
Přitom Benedikt XVI. dorazil na Kubu v době, která je změnám mnohem více nakloněna, než tomu bylo za Jana Pavla II. v roce 1998.
Raúl Castro zemi pomalu, byť s mnoha “ale“ reformuje. Katolické církvi na Kubě dokonce povolil nový kněžský seminář, veřejná procesí a jejímu šéfovi, kardinálu Ortegovi, i vystoupení ve státem ovládaných médiích.
Papežovi stoupenci Benedikta XVI. hájí s tím, že hlavě katolické církve musí jít především o blaho katolíků, respektive o to, aby právě jeho církev měla v budoucí postcastrovské Kubě co největší vliv. A pokud to někdo může zhatit, pak mu jít raději na ruku.
I Janu Pavlu II. šlo ale o blaho církve. Přesto se proti praktikám komunistického režimu veřejně ohradil.
Kdo by si přitom myslel, že svým 14 let starým výrokem katolíky na Kubě poškodil, je na omylu. Naopak – právě po jeho návštěvě začalo ve vztazích mezi Římem a Havanou oteplování, jaké dřív nemělo obdoby.
Jan Pavel II. dokonce Fidela Castra přiměl, aby na Kubě zavedl Vánoce.
S trochou nadsázky se dá říct, že v tom jediném se cesty obou papežů podobají. Benedikt XVI. totiž pro změnu u Fidelova bratra orodoval za volno na Velký pátek.
