Za kulisy událostí - Začátkem června se sjede několik desítek vědců z celého světa, aby nedaleko středočeského Mělníka diskutovali o novinkách ve výrobě ekologických paliv. Jedním ze sponzorů sympozia bude největší těžařská firma světa ExxonMobil. Čtyřdenní setkání proběhne v barokním zámku v Liblici – svým způsobem unikátním areálu, který jako luxusní hotel a konferenční prostor provozuje Akademie věd.
Té zámek připadl v roce 1952, předtím patřil do konce 2. světové války rodu Thun-Hohensteinů. V letech 2002 až 2009 prošel nákladnou rekonstrukcí za sto milionů korun. „Jsme v tuto chvíli čtyřhvězdičkový hotel a výš nemíříme. Raději budeme špička v tomto segmentu než na periferii pětihvězdičkových,“ říká ředitelka konferenčního centra Klaudie Soukupová.
Osmačtyřicetiletou manažerku najala Akademie věd v roce 2010, aby z historicky cenné barokní stavby udělala navíc i vyhledávaný resort. Soukupová měla v té době zkušenosti z pražských hotelů Jalta či Diplomat nebo ze zážitkové agentury Fortissimo Prague.
Dnes se zámecká restaurace účastní vyhlášeného Prague Food Festivalu, její šéfkuchař Roman Rendl, který dříve pracoval v hotelu Hilton, vyhrál se svým týmem gastronomickou soutěž Czech Food Cup. Jízdárna nabízí vyjížďky na koních, k dispozici jsou vířivky, sauna a nejlepší apartmán stojí pět tisíc za noc. To vše s hlavičkou Akademie věd.
Liblicí ročně projde zhruba pět tisíc hotelových hostů, jednou týdně se v ní koná nějaká konference či seminář, své ano si tam v průměru řekne 150 manželských párů do roka. Roční obrat areálu je dvaadvacet milionů, komplex má šestadvacet stálých zaměstnanců.
Zisk není cílem
„Není to klasické komerční zařízení. Zisk tedy není jeho cílem. Je to účelové zařízení poskytující služby pro svého zřizovatele. Komerční činnost je pouze činností doplňkovou,“ vysvětluje Vratislav Minár, který má v Akademii věd na starost provoz konferenčních a hotelových objektů.
„Už když sem hosté vjíždějí, očekávají, že to nebude úplně obyčejné,“ upřesňuje Klaudie Soukupová. Její nadřízení z pražského ústředí akademie doplňují, že smyslem projektu, nezvyklého právě spojením komerčních wellness služeb a majitelů z řad distingovaných vědců, je prostá ekonomika.
„Komerční činnost je ve volných kapacitách realizována za účelem efektivnějšího využití majetku a lidských zdrojů,“ tvrdí Minár z Akademie věd s tím, že žádné investice se teď do Liblice nechystají.
Přesto by management komerční příjmy Liblice rád posílil. Ve vyhlášeném grafickém studiu Oficina už proto vzniká filmový spot, který má upozornit na konferenční možnosti zámku. „Je to projekt, na němž spolupracujeme se svazkem obcí Kokořínsko. Chceme sem přilákat lidi a ukázat jim, že tu je řada míst na vyžití,“ dodává Soukupová.
Architektonický skvost
Zámek na přelomu 17. a 18. století vyprojektoval pro tehdejšího majitele Arnošta Josefa Pachtu architekt Giovanni Battista Alliprandi.
Slavný Ital se rovněž podílel na několika významných tuzemských stavbách, například na Černínském či Hrzánském paláci v Praze, které dnes využívá ministerstvo zahraničí, respektive Úřad vlády.
Zámek je vidět už z dálky od silnice z Mělníka do Liblice. Vede k němu lipová alej, park s francouzskou zahradou zdobí z obou stran honosné brány. Původní majitelé jej postavili záměrně mimo obec na důkaz toho, že jsou nadřazeni poddaným.
Luboš Kreč
