Zdroje obrázků: Shutterstock | Stránky výrobců zbraní

Všech více než 300 tisíc držitelů zbrojního průkazu muselo policii prokázat, že jsou bezúhonní a spolehliví. Lidé, kteří spáchali závažný trestný čin nebo prokazatelně pijí nadměrné množství alkoholu, oprávnění nedostanou.

Podmínkou je také věk žadatele, kterému musí být alespoň 21 let. Lovcům a sportovcům stačí dovršit 18 let. V některých případech je možné žádat o výjimku, která umožní například členům sportovně-střeleckých spolků či studentům lesnických a puškařských škol mít zbrojní průkaz už od 16 let.

Zdravotní způsobilost je spíše jen formalitou

Povinná je i prohlídka u praktického lékaře, který má právo poslat žadatele na vyšetření u psychologa. Jak často k tomu dochází, ale není jasné. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po tragické střelbě na univerzitě uvedl, že vláda zvažuje zavedení specializovaného psychologického vyšetření pro lidi, kteří o zbrojní průkaz žádají poprvé.

Jenže Asociace klinických psychologů považuje povinné psychologické posudky žadatelů za neuskutečnitelné. „Naprostá většina duševně nemocných se nedopouští agrese. Screeningová vyšetření formou dotazníku nemají smysl, musela by být podrobná,“ uvedl předseda asociace Václav Šnorek. Na podrobné vyšetření všech žadatelů o zbrojní průkaz ale zase nemají psychologové kapacitu.

V současné době tedy platí, že po splnění podmínek bezúhonnosti, spolehlivosti a po formálním potvrzení zdravotní způsobilosti přichází na řadu samotné zkoušky na zbrojní průkaz. Ty se skládají z teoretického testu a praktické zkoušky manipulace se zbraní a střelby na cíl.

Jak těžké jsou zkoušky? Vyzkoušejte si sami

První část, teoretický test, obsahuje 30 otázek vybraných z celkových pěti set, které zveřejňuje ministerstvo vnitra na svém webu. Oblasti práva se týká 22 otázek, nauky o zbraních pět a zdravotnického minima tři. Největší váhou je bodována první skupina – za každou ze správných odpovědí získají žadatelé tři body, otázky o zbraních mají hodnotu dvou bodů a zdravotnické jeden bod.

Pro úspěšné složení testu je třeba získat alespoň 67 bodů z celkových 79, v tom případě žadatel získá průkaz na zbraně ke sběratelským účelům. Pokud však chce průkaz pro lovecké nebo sportovní účely, potřebuje 71 bodů. K ochraně zdraví, života či majetku je třeba 74 bodů. Na test má žadatel 40 minut, v případě neúspěchu ho může po třech měsících opakovat.

Po úspěšném složení teoretického testu následuje praktická zkouška. Žadatel o průkaz musí prokázat, že dokáže trefit pevný cíl a bezpečně zacházet se zbraní. Přesné podmínky se liší podle skupiny zbrojního průkazu, o který člověk žádá, i zbraně, kterou při zkoušce používá.

Pokud žadatel splní i praktickou část, může si jít pořídit zbraň. Pro některé kategorie zbraní je nutné předem požádat policii o povolení k nákupu. Po zakoupení stačí zbraň registrovat na příslušném útvaru policie, kde ji zkontrolují a zaevidují.

Mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler ale upozorňuje, že policisté mohou kdykoliv majitele zbraně poslat na přezkum. „Pokud policie nabyde jakékoliv podezření, že držitel zbrojního průkazu není zdravotně způsobilý, je policie oprávněna zadržet všechny jeho zbraně a poslat jej na mimořádnou lékařskou prohlídku,“ řekl mluvčí.

Jaké zbraně mají Češi doma

Když už uchazeči o zbraň splní všechny nutné podmínky, nejčastěji si pořídí samonabíjecí pistole. Těch je v Česku registrováno přes 300 tisíc a tvoří tak třetinu všech zbraní. Následují kulovnice, brokovnice a revolvery.

Do více než milionu registrovaných zbraní ale policie nezapočítává zbraně kategorie D, které nijak neeviduje. Sem spadají zbraně, které jsou spíše „náčiním ke sportovním účelům“, jako jsou vzduchovky, airsoftové a paintballové zbraně.

Smrtící zbraně

Prosincová střelba na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byla nejtragičtější v české historii. Doposud přitom byla úmrtí způsobená střelnou zbraní v Česku ve srovnání například se Spojenými státy spíše výjimečná. Ze všech více než 120 tisíc úmrtí v roce 2022 bylo pouze 227 způsobeno střelnými zbraněmi, tedy pouze 0,19 procenta. Z toho navíc ve 194 případech šlo o sebevrahy.