Jednou z největších pirátských skupin jsou Húsíové, jemenská povstalecká skupina. Odhaduje se, že jich je kolem 20 tisíc, přičemž tisícovka z nich má střelnou zbraň. Po odvetném útoku Izraele na Pásmo Gazy začali Húsíové útočit na lodě proplouvající Rudým mořem. Chaos, který způsobili, na ně přitáhl mezinárodní pozornost, čehož využili somálští piráti. Před patnácti lety byli velikým postrachem tohoto území a teď se začínají zase objevovat.
Húsíové útočí na lodě, objevují se i somálští piráti.
Jeden z prvních útoků, ke kterému se Húsíové přihlásili, byl na loď Galaxy Leader. V té době ji provozovala japonská společnost Nippon Yusen. Samotnou loď částečně vlastní izraelský podnikatel Abraham Ungar. Na palubě bylo 25 členů posádky, které Húsíové dosud drží jako rukojmí.
Húsíové vystřelili raketu na nákladní loď Rubymar, která směřovala ze Spojených arabských emirátů do Bulharska. Z poškozené lodě unikla ropa a vytvořila skvrnu širokou přes 30 kilometrů. Na začátku března se loď potopila.
Húsíové útočí v Rudém moři. Častým místem útoků je průliv Mandeb. Jeho šíře mezi Somálskem a Jemenem je pouze 32 kilometrů. Díky tomu je pro piráty ideálním místem, kde zaútočit.
Mapový podklad: © OpenMapTiles © OpenStreetMap contributors | Ilustrační foto: Shutterstock
Průliv Mandeb odděluje Adenský záliv od Rudého moře. Směřují sem všechny lodě, které míří z Indického oceánu přes Suezský průplav do Evropy. Loni tudy proplulo 21 tisíc lodí, tedy v průměru 59 denně. Touto cestou putuje 21 procent světového obchodu. Od loňského listopadu zaútočili Húsíové na více než 40 lodí.
Jemenské hnutí Húsíů vzniklo na konci devadesátých let. Hájilo zájmy kmenů a šíitských muslimů ze severu země. V občanské válce dobylo v roce 2015 metropoli Saná a kontroluje i část pobřeží Rudého moře. Húsíové jsou šíitští muslimové, proto je podporuje a vyzbrojuje šíitský Írán. S íránským režimem sdílejí slogan "Smrt Americe, smrt Izraeli".
Foto: Aktuálně.cz / Reuters
Kdo se chce riziku přepadení vyhnout, musí do Evropy cestovat kolem celé Afriky. “Nutnost objíždět tuto oblast okolo mysu Dobré naděje prodraží a prodlouží námořní trasy, čímž dojde ke zdražení přepravy a prodloužení dodacích lhůt,” vysvětluje politický geograf Bohumil Doboš. “Nárůst útoků prodraží i plavbu kratší cestou přes Rudé moře z důvodu nutnosti zajistit bezpečí proplouvajícím lodím či kvůli možnému nárůstu cen pojištění,” dodává.
Húsíové sérii pirátských útoků spustili v reakci na izraelskou operaci v Gaze, která odstartovala loni 7. října. Tvrdí, že útočí na lodě Izraelců a jejich spojenců, realita tomu ale neodpovídá. “Snaží se útočit na izraelské lodě, ale je evidentní, že Húsíové nejsou schopni dostatečné zpravodajské činnosti. Už zaútočili například i na čínskou obchodní loď,” říká Doboš.
V září loňského roku hnutí uspořádalo přehlídku v Saná, hlavním městě Jemenu. Tam převezli tisíce vojáků, nákladní auta s výzbrojí, řízené a balistické střely i ozbrojené bezpilotní letouny dlouhého doletu. Na vojenské přehlídce ukázali zbraně íránské výroby, včetně íránské střely Toofan, která má dosah až dva tisíce kilometrů.
Podle Spojených států je to právě Írán, kdo zásobuje Húsíe zbraněmi. Írán to odmítá, přiznává pouze svou politickou podporu hnutí. Húsíe podpořilo i libanonské ozbrojené hnutí Hizballáh.
Na začátku dubna Spojené státy zabavily zbraně, které v prosinci mířily z Íránu právě Húsíům. Bylo mezi nimi přes pět tisíc střelných zbraní, včetně kulometů, odstřelovacích pušek a přes půl milionu nábojů. Spojené státy je věnovaly Ukrajině.
U.S. Government Transfers Captured Weapons
— U.S. Central Command (@CENTCOM) April 9, 2024
On Apr. 4, 2024, the U.S. government transferred over 5,000 AK-47s, machine guns, sniper rifles, RPG-7s and over 500,000 rounds of 7.62mm ammunition to the Ukrainian armed forces. This constitutes enough materiel to equip one UKR BDE… pic.twitter.com/Ydecq6OFAo
Kvůli tomu, že se mezinárodní pozornost přesunula směrem k Húsíům, se znovu objevili somálští piráti. Od loňského listopadu přepadli více než 10 lodí.
Somálští piráti nejvíce útočili kolem roku 2010. Po roce 2000 zemi sužovala občanská válka a krize s ní spojená. Navíc v roce 2004 přišlo tsunami, které zničilo to málo, co v zemi bylo. Piráti tak hledali obživu na somálských vodách, které kvůli nestabilní vládě nikdo nekontroloval. Začali přepadávat lodě, žádat výkupné a chtěli více a více. Podle Světové banky piráti z Afrického rohu vydělali mezi lety 2005 a 2012 kolem 400 milionů dolarů (asi 10 miliard korun).
Světová banka vystopovala, kam peníze vyplacené na výkupném putovaly. Pouze jedno až dvě a půl procenta šlo samotným pirátům, kteří loď přepadli. Zbytek šel jejich “šéfům”. Většina výkupného pak použili na kriminální aktivity, jako je pašování zbraní, migrantů nebo obchod s lidmi.
Po roce 2011 proti somálským pirátům zasáhl svět. Námořníci lodě zabezpečili a státy světa poslaly do rizikových vod plavidla, která nákladní lodě chránila. Tyto jednoduché strategie zabraly a pirátství tak bylo silně oslabeno.
V posledních měsících ovšem somálští piráti zase útočí a opět jim je vypláceno výkupné. Experti varují před obdobnou eskalací jako před 15 lety. Mezinárodní námořní organizace OSN varuje, že je třeba posílit bezpečnost nákladních lodí. “Musí se více přiblížit tomu, jak to bylo v letech 2008 až 2012 u Somálska,” uvedl generální tajemník organizace Arsenio Dominguez.
Zdroj dat: ASAM (Anti-shipping Activity Messages), IMB (International Maritime Bureau), IMO (International Maritime Organization)