Krásná krajina vrchoviny Chřiby na Uherskohradišťsku láká motorkáře k vyjížďkám zejména během slunečních letních víkendů. Jenže ostré zatáčky v kombinaci s příliš rychlou jízdou vedou k častým nehodám. Tamní zatáčku na 50. kilometru silnice č. 50 poblíž obce Stará Huť vyhodnotili analytici Portálu nehod jako jeden z nejrizikovějších úseků tuzemských silnic z pohledu nehod motorkářů.
Nebezpečné jsou také serpentiny na silnici číslo 44 mezi Loučnou nad Desnou a Červenohorským sedlem v okrese Šumperk, kde se nachází hned několik rizikových úseků v rychlém sledu za sebou. A také křižovatka na 54. kilometru silnice první třídy číslo 9 na Českolipsku. "Křižovatka je na přehledném místě po dlouhém rovném úseku ve volné krajině, který láká motorkáře k předjíždění pomalejších aut. Ovšem předjíždění zleva vozidla odbočujícího vlevo je nejčastějším důvodem tamních karambolů," popisují analytici Portálu nehod.
Zatímco řidiči automobilů nejčastěji bourají ve všední dny během ranních a odpoledních dopravních špiček, k nehodám motorkářů vyjíždějí policisté zejména během letních měsíců, a to v brzkém odpoledni víkendových dnů, píše v aktuálním vydání týdeník Ekonom.
Analytici Portálu nehod ze statistik policie a pojišťoven spočítali, že za posledních třináct let došlo v Česku ke 42 tisícům nehod s účastí motorkářů. Jedná se sice o pouhá 3,5 procenta ze vše karambolů na tuzemských silnicích, jenže jejich následky jsou mnohem závažnější.
"Pokud se podíváme na všechny nehody, které se u nás staly od roku 2010, tak ze 78 procent se obešly bez zranění. Avšak u nehod, kde figurovala motorka, to bylo jen 21 procent," upozorňuje Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů. Těžké zranění evidují policisté jako následek jen u necelých třech procent všech nehod, jakmile se ale do nich připletou motorkáři, toto číslo se vyšplhá skoro na 16 procent.
Co se týče viníků nehod s účastí motocyklů, v mírné většině případů ji způsobili sami jezdci na jednostopých strojích, nejčastěji kvůli tomu, že jeli příliš rychle.
"Zejména mladí motorkáři častěji zkouší 'kolik to dá', ale rizikem je pro ně menší zkušenost a nevyježděnost. Příkladem mohou být nehody, kdy motorkář jede ve vzduchové kapse za nákladním vozem. Málokdo si totiž uvědomí, že brzdná dráha motorky je v některých případech delší než u osobního vozu, který je třeba motorkář zvyklý řídit," upozorňuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Pokud nehodu s motorkářem zavinil řidič jiného vozidla, nejčastěji to bylo proto, že mu nedal přednost - ať už při odbočování vlevo, na stopce, či na dopravní značce "Dej přednost".
