Kleť - Kometa Tichý, jediná "vlasatice" zjištěná astronomem z území nynější České republiky, se po sedmi letech přiblížila k Zemi.
Pojmenování nese po svém objeviteli Miloši Tichém z Hvězdárny na Kleti. Tuto observatoř najdete pod vrcholkem Kleti, nejvyšší hory jihočeského Blanského lesa.
Kometám dává jméno Mezinárodní astronomická unie (IAU), a to podle jména jejich objevitele. Oproti tomu v případě planetek (asteroidů) může objevitel navrhnout pro vesmírný objekt jiný název, který se stane platným po schválení komisí IAU.
Podrobněji čtěte: Kometa Tichý se vrátila k Zemi. Za svým objevitelem
Evropská vzácnost
Česká astronomie má samozřejmě i další úspěšné hvězdáře. Například světoznámý astronom Luboš Kohoutek objevil celkem pět komet. Od roku 1970 působí v univerzitní hvězdárně v Hamburku.
V posledních letech je však objev komety z hvězdárny na evropském kontinentu velice vzácný. V průběhu uplynulých osmi let nalezli při pohledu z Evropy kometu jen Miloš Tichý a německý astronom Sebastian Hönig.
Lovci planetek
Trojici astronomů na Kleti tvoří Jana Tichá, její manžel Miloš Tichý a Michal Kočer. Přezdívá se jim "lovci planetek", protože jejich hlavním zaměřením je hledání planetek neboli asteroidů. A to zejména takových, jejichž dráha by se mohla křížit se Zemí, takže by hrozila srážka.
Podrobněji čtěte: Jak zastavit asteroid mířící na Zemi
Čtenáři Aktuálně.cz se mohli zeptat na cokoli, co je zajímalo o kometách, planetkách a vůbec o výzkumu vesmíru.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:05Autor: Martin
Otázka: Když se v článku o kometě píše, že nemá viditelný ohon, znamená to, že nemá ohon vůbec, nebo že je tak daleko, že ohon není ze Země vidět? Děkuji za odpověď.
Miloš Tichý: Hezký den přeji a děkuji za otázky. Ano, ohon není ze Země vidět, protože geometrie letošního návratu komety ke Slunci a Zemi není příznivá - kometa je večer nízko nad západním obzorem. Kometa se jeví jako difúzní objekt s tzv. komou, ale až na snímcích velkými astronomickými dalekohledy. Okem pozorovatelná není.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:06Autor: Alena
Otázka: To pořád žijete na hvězdárně nebo jezdíte i někam do města?
Miloš Tichý: Člověk občas musí i do civilizace, ale podstatnou část roku trávím na Observatoři Kleť...
Odpovězeno: 12. 02. | 12:07Autor: milos
Otázka: ahoj milosi, co byste si vzal krome rumu na pusty ostrov? :)
Miloš Tichý: Rum nepiji, takže ten ne - asi teleskop KLENOT a Internet.
A samozřejmě dost dobrého jídla.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:10Autor: Dan Svoboda
Otázka: Dobrý den, nemá astronomie vliv na partnerský život těch, jejichž partnerka má "denní" Zaměstnání? Nemáte vy s manželkou trochu konflikty v sociální oblasti? V době, kdy pracujete se ostatní lidé baví a spí a naopak. Pociťujete někdy odtažitost okolí, kvůli nedostatku společných témat?
Miloš Tichý: V našem oboru jsou manželé-astronomové věcí poměrně běžnou, z čehož lze usuzovat, že to má vliv pozitivní (např. pozorovali planetky manželé Shoemakerovi na Mt. Palomaru, kolegové-manželé pozorují na Novém Zélandu apod.). S tím rozvržením doby to tak úplně pravda není, protože pracujeme ve dne. Akorát navíc i v noci, kdy pořizujeme data pro naši práci.
Přes den musíme občas na nějaké úřady, píšeme odborné práce.
Jen máme trochu posunuté vstávání, tj. obvykle vstávám kolem 10. hodiny.
Odtažitost od okolí opravdu nepociťuji, není důvod, Mám Internet.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:14Autor: Pepa
Otázka: Dobrý den, jaké velikosti je přibližně Vaše kometa? Případně, jak veliké musí být těleso, které ještě lze se Země pozorovat a kdybyste takové objevil zítra, za jak dlouho, nebo z kolika pozorování lze bezpečně určit, zda Zemi mine, nebo ne?Díky!
Miloš Tichý: Moje kometa má průměr cca 1 kilometr. Nejmenší těleso, které jsme s teleskopem KLENOT pozorovali, mělo průměr cca 5 metrů - tj. v pohodě by se vešlo do kopule teleskopu.
Z kolika pozorování lze určit spolehlivě dráhu nebezpečného tělesa nelze říci jednoznačně. Někdy stačí i tři pozorování, někdy je jich potřeba několik desítek. Kromě počtu pozorování záleží i na tom, jak jsou rozložena v čase.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:14Autor: Strašpytel
Otázka: Bojíte se, že některá planetka opravdu vrazí do Země?
Miloš Tichý: Nebojím se ale vím, že k tomu zákonitě určitě někdy v historii Země došlo a opět v budoucnosti i dojde.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:15Autor: optik
Otázka: Díváte se ještě na oblohu dalekohledem? Nebo si už jenom prohlížíte automaticky pořízené fotky nebe?
Miloš Tichý: To je právě rozdíl amatérské a profesionální astronomie. Profesionální astronom-pozorovatel tráví noci u počítačů a snímky pořizuje polo-automaticky elektronická CCD kamera na dalekohledu v kopuli.
Dalekohledem na noční oblohu se dívám velmi zřídka. Nezastírám, že když je nějaká jasnější kometa, že se na ní rád kouknu i okem dalekohledem. Ale není to moje práce.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:17Autor: petr
Otázka: dobry den, da se odhadnout velikost vesmiru? Porad se zvetsuje, da se predpovedet i jeho zhrouceni a je to nutné? verite ze je ve vesmiru zivot a mame sanci jej v tomto stoleti zachytit? Da se zit jinde bez vody, kysliku a slunecniho zareni? dekuji za odpoved, preji krasny den
Miloš Tichý: Ano, velikost vesmíru se dá spočítat a dle našich současných znalostí se opravdu zvětšuje.
Jestli se časem zhroutí, je otázka, na kterou nyní při současných poznatcích vědy nelze přesně odpovědět. Někde život být může, ale osobně nevěřím, s ohledem na vzdálenosti ve vesmíru, že se jej podaří v tomto století zachytit. Ano, dá se žít bez kyslíku a slunečního záření (viz. podmořští živočichové na dně oceánů).
Ale to je otázka pro biology.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:17Autor: KVAKIN
Otázka: ZAJIMALO BY MNE JESTLI JE OPRAVDU MOŽNÉ ZNIČIT NEBO NĚJAK VYVÉST Z DRÁHY KOMÉTU.PŘI ZNIČENI VZNIKNU PŘECE DALŠÍ MALÉ OBJEKTY KTERÉ BUDOU DÁL SMĚŘOVAT K ZEMI.NEBO BUDOU TAK MALÉ ŽE SHOŘÍ V ATMOSFÉŘE?
Miloš Tichý: Teoreticky vzato je možné vychýlit dráhu planetky či komety, ale doposud to nikdo prakticky nezkoušel, jen se dělaly a dělají pokusy v laboratořích.
Právě přímé zničení tělesa patří mezi oblíbené scénáře filmařů, ale je to až ta nejzazší metoda, lépe je opravdu je se pokusit změnit dráhu tělesa tak, aby minulo naší Zemi. A pak by nebyl problém se shořením kousků v atmosféře.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:20Autor: Mudrlant
Otázka: Jak vlastně vypadá Vaše práce? To si tak večer řeknete, že jste se už dlouho nedíval třeba k Severce a tak se pak díváte tím směrem?
Miloš Tichý: Tak to samozřejmě není. Odpoledne před pozorováním si uděláme pozorovací plán, tj. seznam s polohami těles, která chceme a je důležité z nějakého důvodu pozorovat (například hrozí srážkou se Zemí, nebo se na jejich výzkum chystají kolegové od radarů a je potřeba zpřesnit dráhu tělesa).
A pak dle tohoto seznamu večer pozorujeme. Ale je to záležitost dynamická, čili pokud se objeví něco dalšího nějak zajímavého, nový impozantní objev našich kolegů, tak operativně pozorovací plán změníme a přidáme další tělesa případně některá můžeme z pozorovacího plánu i ubrat.
Jako každá věda i pozorovatelská astronomie má své zákonitosti a opravdu to není tak, že si člověk řekne, támhle jsem dlouho nepozoroval, tak se tam kouknu ...
To bychom nic pořádného neudělali.
Výzkum planetek probíhá v mezinárodní spolupráci a během pozorovací noci tak přes Internet komunikujeme s našimi kolegy v Austrálii, Japonsku či USA, o nejaktuálnějších cílech pozorování.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:23Autor: Karel
Otázka: S kterými observatořemi spolupracujete?
Jak probíhá spolupráce s Ondřejovem kde mají velmi podobný program?
Miloš Tichý: Našimi hlavními partnery jsou Minor Planet Center na Harvard Center for Astrophysics. Pokud jde o observatoře, je to například Catalina Sky Survey, Mt. Lemmon Observatory, observatoř Siding Spring v Austrálii, Mt. John Observatory na Novém Zálandu atd.
Na studiu některých zajímavých komet spolupracujeme se Zdeňkem Sekaninou z JPL v Pasadeně.
Pokud myslíte skupinu asteroidů v Ondřejově, máme odlišné programy i cíle.
My děláme astrometrii a zpřesňování drah nebezpečných těles i těles transneptunických, kolegové v Ondřejově se zabývají fotometrií planetek a zjišťování jejich rotací a souvisejících fyzikálních parametrů.
Nadto mi na Kleti se věnujeme i kometám, a to jak detekci kometárních charakteristik nově objevených těles, tak i kometám rozpadlým či rozpadajícím se.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:28Autor: Nepolitik
Otázka: Ani se na nic nechci zeptat, jenom jsem rád, že i v době plné politických šarvátek si můžu číst o člověku, který skutečně něco dokázal. Zdravím vás!
Miloš Tichý: Děkuji.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:29Autor: Zvědavec
Otázka: Proč je tak málo komet nalezených při pozorování z Evropy? Je Evropa tak malá, nebo nebo evropští astronomové tak málo všímaví?
Miloš Tichý: Evropští astronomové se pozorování planetek a komet moc nevěnují, mají jiné specializace (různé typy hvězd, galaxie, ....) .
V Evropě je jediný větší dalekohled, který se věnuje na plný pozorovací čas planetkám a kometám, a to je právě náš kleťský KLENOT, jehož provoz je financován Jihočeským krajem.
Nadto jen na málo místech v Evropě je kvalitní počasí a tmavá obloha (nerušená vlivem civilizace) pro astronomická pozorování.
Výhodou Observatoře Kleť je, že je v Chráněné krajinné oblasti Blanský les.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:30Autor: Martin S.
Otázka: Dobry den, zajimalo by mne zda je mezi znamymi telesy i nejake u ktereho lze na zaklade jeho drahy a rychlosti rici ze pochazi z oblasti mimo nasi slunecni soustavu? Dekuji
Miloš Tichý: Pokud jde o planetky, u všech doposud pozorovaných je předpoklad, že pocházejí z naší sluneční soustavy. U některých komet je podezření, že mohou být "odjinud", ale doposud se to u žádného tělesa stoprocentně nepodařilo určit.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:30Autor: jarda
Otázka: muze kosmicka lod prinest z vesmiru na zemi nebezpecne mikroorganizmy?
Miloš Tichý: Ano může, ví se, že pobyt v kosmu i průlet atmosférou mohou některé mikroorganismy přežít. Ale to je otázka pro biology.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:31Autor: Michal
Otázka: Zdravím, chtěl bych se zeptat na váš obvyklý denní či spíše noční režim. Střídáte denní a noční "šichty" nebo žijete jen v noci?
Miloš Tichý: Pracujeme ve dne, a nadto i v noci.
Čili budíček kolem 10.-11.hod, snídaně, kontrola příchozí pošty, případné vyřízení úředních záležitostí, eventuelní kontrola a dozpracování nočních výsledků. Kolem třetí odpolední oběd a začíná příprava na pozorování (výpočty, pozorovací plán, komunikace se zahraničními kolegy).
Před vlastním pozorováním krátká první večeře (další jídlo a hlavně káva během pozorování dle momentální potřeby).
Pak vlastní pozorování (například minulou noc jsem pozoroval od 20.00 do 4.00 - pak se zhoršilo počasí).
Poté se jde spát. A zase - kolem 10. jsem vstal....
Takže máme režim čili život denně-noční, ale to není jen u astronomů. Lékaři, hasiči, policisté a mnoho dalších profesí to má podobné.
Jediná změna je, když jsme někde na konferencích - to se musíme přepnout na kompletně denní režim.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:34Autor: Slavomír
Otázka: Připadáte si slavný, když máte svoji kometu jako třeba astronom Halley?
Miloš Tichý: I objevy - jak planetek tak i komety - jsou součástí mé práce.
Samozřejmě jsem potěšen, že se kometa jmenuje po mně.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:43Autor: školák
Otázka: Jak se člověk může stát astronomem?
Miloš Tichý: Pokud umí alespoň trochu aplikovanou matematiku, fyziku, astronomii, počítače, a angličtinu, pak má člověk šanci se stát astronomem.
A samozřejmě by měl astronomii nebo fyziku vystudovat - a to se dá buď v Praze na Matematicko-fyzikální fakultě UK nebo na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:44Autor: Dan
Otázka: Dobry den. V pristich nekolika letech budou uvedeny do provozu velke dalekohledy specializovane na "lov" planetek (DCT, LSST, STARRS). Budete schopni na Kleti temto pristrojum jeste konkurovat a provadet nejaky relevatni vyzkum, pripadne objevit nove planetky?
Miloš Tichý: Nejde v žádném případě o konkurenci, jde o spolupráci. V letošním roce by měl teleskop KLENOT zásluhou Jihočeského kraje dostat novou montáž (to je to, co hýbe s dalekohledem), a ta by měla umožnit lepší využití teleskopu i s ohledem na předpokládanou spolupráci s těmito velkými hledacími programy.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:45Autor: josefek
Otázka: .. dobrý den pane Tichý,
zajímalo by mně zda-li jsou již k dispozici výsledky měření sondy PROBE-A ( měření gravitačního zkreslení časoprostoru ).
Děkuji Vám za odpověď a přeji ještě mnoho chycených komet.
Miloš Tichý: Asi Vás zklamu, ale toto nevím. Ono i v astronomii platí pravidlo úzké specializace.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:46Autor: Jarda
Otázka: Velice by mě zajímalo, jaké máme dalekohledy (ev. zrcadla) oproti jiným zemím, že máme tak vynikající výsledky.
Miloš Tichý: Pokud jde o Evropu, kleťský teleskop KLENOT je největším evropským teleskopem určeným speciálně na sledování planetek a komet. Zároveň se v tomto oboru řadí mezi desítku nej dalekohledů na světě.
Tím, že náš výzkumný program se úzce specializovaný, podařilo se nám jak teleskop tak i programy, které používáme, připravit speciálně pro tento výzkum.
A jak je to specializované, tak pak můžete mít i světově srovnatelné výsledky (více naleznete na http://www.klet.org).
Odpovězeno: 12. 02. | 12:47Autor: Budějičák
Otázka: Dobrý den, nejdříve skláním hlubokou poklonu za práci, kterou jste už se svou ženou odvedl. A pak bych se chtěl zeptat na takovou hloupost - je někde možnost zjistit alespň přibližně aktuální vzdálenost Země a planetky České Budějovice? Děkuji moc.
Miloš Tichý: Ano, lze, v reálném čase a můžete si to pustit i jako animaci:
http://www.planetky.cz/orb_view.php3?cz=on&astnum=11134
Odpovězeno: 12. 02. | 12:47Autor: Darek
Otázka: Dobrý den. Chtěl bych se zeptat na Váš názor na pilotovanou kosmonautiku. Považujete přítomnost člověka ve vesmíru za přínosnou nebo dáváte přednost automatickým sondám. Děkuji za odpověď.
Miloš Tichý: Já preferuji automatické sondy - jsou levnější a obvykle i výkonnější.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:50Autor: sup
Otázka: Prosím prostě vysvětlete rozdíl mezi kometou a planetkou
Miloš Tichý: Obojí jsou malá tělesa sluneční soustavy. Planetky jsou pevná tělesa, kamenná, kameno-železná či železná. Komety mají kromě pevné složky i složku těkavou - u Slunce plynnou, čili jejich jádra obsahují i různé zmrzlé ledy. Proto se někdy kometám říká špinavé sněhové koule.
A proto se kometa, když se přiblíží ke Slunci, "prozradí" komou a případně i ohonem.
Na našich snímcích tudíž planetky vypadají jako pohybující se hvězdy (proto se jim též říká asteroidy - hvězdám podobné), kdežto komety se obvykle jeví jako mlhavé obláčky případně i s ohonem.
Odpovězeno: 12. 02. | 12:55Autor: Pepa
Otázka: Existuje v blízké době, řádově několik desítek let reálná možnost srážky s nějakou planetkou, nebo asteroidem?objevil jste nějaké takové planetky?
Miloš Tichý: Musím konstatovat, že toto nebezpečí je opravdu reálné a proto je potřeba se výzkumu takovýchto těles věnovat.
Ačkoliv na Observatoři Kleť se nespecializujeme na objevování takovýchto nových těles - naší hlavní prací je zpřesňování drah pro Zemi nebezpečných planetek, podařilo se nám i několik tzv. blízkozemních planetek objevit.
Například v prosinci 2006 nás těleso 2006 XR4 objevené na Kleti v rámci projektu KLENOT minulo o pouhých 600 tisíc kilometrů, což je pouze 1.5 násobek vzdálenosti ze Země na Měsíc.
I nejmenší těleso objevené z evropského kontinentu je kleťské
- v říjnu 2003 objevený asteroid 2003 UT55 má průměr jen cca 15 metrů.
Takže jak vidíte, technologie Observatoře Kleť je na vysoké úrovni.
Pokud se o planetkách (a kometách) chcete dozvědět více, můžete navštívit naše specializované e-ziny.
o planetkách mhttp://wwww.planetky.cz
a kometách http://www.komety.cz
O Observatoři Kleť je více informací na http://www.klet.org
Děkuji za Vaše otázky.
Z jasné Kletě zdraví Miloš Tichý
