Záhřeb/Lublaň - Vyzvednout poštu nebo odvést děti do školy je od dob rozpadu Jugoslávie pro Chorvatku Višnju Štrkeljovou problém. Dům, v němž bydlí se svojí rodinou, se totiž ocitl ve Slovinsku.
Hraniční režim na pomezí mezi Slovinskem, které je členem Evropské unie, a Chorvatskem, jež zatím do EU přijato nebylo, se nadále zpřísňuje, a tak pro ni každodenní záležitosti budou ještě složitější.
Do Schengenu míří i Česko. VÍCE ČTĚTE ZDE
Štrkeljovi si postavili dům na slovinské straně potoka klikatícího se napříč polem. Dříve tvořil vnitřní hranici mezi dvěma republikami Jugoslávie, po osamostatnění obou států v roce 1991 se stal hranicí mezinárodní.
Příští rok se Slovinsko stane součástí schengenského prostoru, v němž odpadají kontroly na vnitřních hranicích v EU, ale režim na vnějších hranicích se zpřísňuje. Hranice u domova Štrkeljových se stane vnější hranicí EU.
"Zatím to zvládáme, ale myslím si, že se kontroly zpřísní," říká Višnja Štrkeljová, která má chorvatské občanství a ve Slovinsku povolení k pobytu. Za elektřinu platí slovinské firmě, za vodu a telefon chorvatské. K domu Štrkejlových a ještě ke dvěma dalším stavením vede od hranice silnice, která u nich končí.
Pošťák doručuje za hranice
Je to jediná komunikace, která je spojuje s civilizovaným světem. Chorvatský pošťák jim poskytuje zvláštní službu a dopisy nosí i za ceduli s nápisem "Pozor, státní hranice".
"Pro poštu nebo účty za komunální služby poskytované Slovinskem tady vjedu do Chorvatska a jedu pět kilometrů na nejbližší oficiální hraniční přechod, kde vstoupím na území Slovinska a ze zvláštní schránky umístěné na hranici si vyberu poštu," líčí Štrkeljová své hraniční peripetie.
Nyní si dělá starosti, že úřady od příštího roku zavřou silničku, kterou jezdí do Chorvatska, a postaví novou, která povede na slovinskou stranu. Pokud se tak stane, bude mít sice jednodušší cestu do Slovinska, ale její vnoučata, která chtějí chodit do školy v Chorvatsku, by na každé straně hranice musela urazit asi 11 kilometrů, aby se do ní dostala.
Po vstupu do schengenského prostoru Slovinsko uvolní hraniční režim s Rakouskem a Itálií. Na hranicích s Chorvatskem vzniknou jen tři mezinárodní přechody, ty ostatní budou moci používat jen chorvatští a slovinští občané.
Mnoha lidem, kteří žijí na chorvatské straně klikaté hranice, to trvalo dost dlouho, než si uvědomili, že na cesty, silnice a mosty, které v minulosti využívali naprosto bez přemýšlení, už nemůžou.
Na kávu k sousedům nemůžu, stěžuje si Chorvatka
Nevena Madjarecová žije v nedaleké chorvatské vesnici. Kamenný můstek, přes který chodila za sousedy ve Slovinsku, je nyní uzavřen a nebude ho smět používat do doby, než Chorvatsko vstoupí do EU. To se pravděpodobně stane za tři nebo čtyři roky. "Se sousedy mám opravdu dobré vztahy, ale už k nim nemůžu jen tak přijít na kávu," stěžuje si Madjarecová a dodává, že kdyby ji chytila policie, dostala by pokutu nebo by ji dokonce mohli zatknout.
Jiní, jako například majitel restaurace Željko Štrkelj v obci Gabrovica, si kvůli hranici starosti nedělají. V některých místech přebíhá přes jeho pozemek. Jeho restaurace, obklopená hlubokými lesy, sice leží na chorvatské straně, ale zadními dveřmi z ní lze vyjít přímo do Slovinska. "Dá se říct, že jsem částečně členem Evropské unie," směje se Štrkelj.
Evropská unie vstupní rozhovory s Chorvatskem zahájila v říjnu 2005. Záhřeb doufá, že skončí do roku 2009.
Slovinsko má vstoupit do schengenského prostoru poslední den letošního roku. Na hranici s Chorvatskem bude muset nasadit lépe vycvičené i vybavené policisty, zavádí se centrální informační systém.
Čeká se více policistů
"Technicky už většina věcí funguje podle nových pravidel. Od příštího roku to pro nás bude znamenat jen více policistů," říká jistý policejní důstojník. Zbývá vyřešit otázku, jak sladit současný hraniční režim, který Chorvatům dovoluje vstupovat do Slovinska bez cestovního pasu, s předpisy platnými v schengenském prostoru.
Evropský komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Franco Frattini minulý týden v Záhřebu vyzval ministry vnitra Itálie, Maďarska a Slovinska, aby pro Chorvatsko vytvořili takový hraniční režim, který by byl na jednu stranu flexibilní, na druhou stranu by ale neohrožoval bezpečnost.
