Ten může pomoci odhalit prvky, z nichž bylo utvářeno Slunce i planety. Prach by tak měl pomoci doplnit informace o vzniku sluněční soustavy v období před 4,5 miliardami let.
S výzkumem pomůže i veřejnost
Unikátního výzkumného projektu se mohou zúčastnit i laici kdekoli na svět, včetně Česka. Částečky hvězdného prachu jsou ukryty v gelu, který byl po sedm let vystaven přívalu mezihvězdného prachu.
Vědci nyní potřebují dobrovolníky, kteří by se probírali miliony snímků gelu a pomohli jim tak najít několik desítek drobných zrníček prachu. Gel, který je potřeba prozkoumat, má rozlohu asi desetinu čtverečního metru. Prohledat ho a najít částečky mezihvězdného prachu se ale podle vědců rovná hledání 45 mravenců na fotbalovém hřišti.
"Nikdo dosud neměl možnost studovat v laboratoři částečky čerstvého mezihvězdného prachu," řekl BBC člen vědeckého týmu Andrew Westphal. "Jde skutečně o unikátní příležitost."
Gel mohou lidé zkoumat speciálním mikroskopem, vyvinutým právě pro tento experiment, ve středisku NASA v Houstonu. Dobrovolníci z řad veřejnosti, kteří se vědcům přihlásí, budou mít k obrázkům získaným z houstonského mikroskopu přístup přes internetový "virtuální mikroskop". Kdyby museli celý kolektor prohlížet vědci sami, trvalo by to mnohem déle. "Předpokládáme, že by nám trvalo více jak 20 let soustavného hledání, než bychom celý kolektor prozkoumali," píší na serveru věnovanému sondě Stardust.
Stačí počítač, trpělivost a čas
K tomu, aby se mohli zapojit, nepotřebují podle NASA víc než kvalitní počítač s internetovým prohlížečem, trpělivost a trochu volného času. #reklama
Andrew Westphal věří, že laici mohou být pro nalezení částic hvězdného prachu vhodnější než vědci. Nemají totiž podle něj žádnou dopředu utvořenou představu, jak by mohly vypadat. Ve chvíli, kdy se podaří částečky nalézt, budou z gelu vyjmuty a následně rozeslány ke zkoumání do laboratoří po celém světě. "Pravděpodobně najdeme první zrnka tak do měsíce," tvrdí Westphal.
Kromě příležitosti podílet se na výzkumu vesmíru může být pro lidi lákává ještě jedna možnost. Ti, kterým se podaří částečku prachu objevit, jí budou moci vybrat jméno.
Volné počítače pro výzkum?
Existuje mnoho vědeckých projektů, které využívají osobní počítače lidí, kteří chtějí vědcům pomoci. Student pražského gymnázia Štěpán Kříž se zapojil již do dvou takových projektů. "O prvním jsem se dozvěděl v článku v novinách před několika lety. Na ten druhý jsem narazil v jednom časopise o vědě," říká.
Kříž tak pomáhá s výzkumem léku proti rakovině a zpracováváním dat z pozorování vesmírného záření. Systém pro distribuované výpočty umožňuje software BOINC. Výzkum záření provádí laboratoř vermírných věd university Berkeley v Kalifornii. "Není to ale žádný velký výzkum, spíš jen provádění dílčích výpočtů, které procesor posílá zpět na server vědeckého projektu," říká a dodává: "Ovšem bez těchto výpočtů by vědcům výzkum trval mnohem déle."
Nejdelší prvočíslo na světě
S příchodem nového roku ohlásili vědci objev nejdelšího prvočísla na světě. Vědci Curtis Cooper a Steven Boone z univerzity ve Warrenburgu v americkém státě Missouri s pomocí sítě 700 propojených osobních počítačů zjistili, že prvočíslem je číslovka, kterou lze zapsat jako 2 na 30 402 457 minus 1. Rekordní číslovka zabírá 9 152 052 míst. Na jednom běžném osobním počítači by výpočet takové cifry trval 4500 let. Obrovská tzv. Marsennova čísla mají význam nejen pro matematickou teorii, ale nacházejí uplatnění například při moderních metodách kódování na internetu.
