Praha - Už od 21. prosince mohou Češi projet schengenským prostorem bez zastavování na hranicích. Kontrolám celníků se sice vyhnou, ale rozhodně to neznamená, že by pasy nebo občanky měli nechávat doma. Cestovní doklad by v současnosti měly mít i nejmenší děti.

Průkaz totožnosti budou občané potřebovat ve chvíli, kdy se budou muset prokázat - například když se stanou účastníky dopravní nehody.

"Domníváme se, že neuškodí, aby lidé minimálně těsně po vstupu do Schengenu měli u sebe i cestovní doklad. Na hranicích by je sice nikdo stavět neměl, ale je možné, že je zastaví hlídka třeba na dálnici a mohli by čelit zbytečným komplikacím," potvrzuje mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.

Dítě musí mít pas

Už od vstupu do Evropské unie po ní mohou čeští občané cestovat pouze s občankou, do níž smějí zapisovat i své děti - podobně jako tomu bylo dříve u cestovních pasů. V tomto případě se ovšem na občanku rozhodně spoléhat nelze.

Průkaz je totiž cestovním dokladem pouze pro svého držitele, nikoliv pro potomky, které si do něj rodiče mohou nechat zapsat.

Autor fotografie: Ondřej Besperát

Schengenský prostor

• "Schengen" je krátkým označením pro tzv. schengenský prostor území států, na jejichž společných (vnitřních) hranicích nejsou prováděny kontroly osob
• Schengenský prostor získal název po lucemburském městečku, ve kterém roku 1985 pět členů tehdejšího Evropského společenství (Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko) podepsalo dohodu o postupném rušení kontrol na společných hranicích
• Volný pohyb osob přes hranice, který je v praxi naplňován od března 1995.
• V roce 2001 dosáhl současné podoby čítající souvislé území patnácti států mimo Irska a Velké Británie
• Tyto země sice v roce 2000 Schengenskou dohodu také podepsaly, ale "účastní" se jen její části (např. policejní spolupráce). Členy Schengenského prostoru jsou také "neunijní" země Island a Norsko.
• Schengen čeká v prosinci historicky největší rozšíření. Připojí se k němu najednou devět států, které jsou od května 2004 členy EU.
  

"Do občanského průkazu rodičů se namísto data narození a pohlaví dítěte zapisuje jeho rodné číslo, které však jako vnitrostátní identifikační údaj, může být nesrozumitelné pro cizí orgány s výjimkou Slovenska," varuje Milan Řepka z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Tradiční možnost zapsat nezletilé potomky do pasu rodičů v současnosti neplatí - umožní ho až novela zákona o cestovních dokladech, která vejde v platnost teprve v březnu příštího roku.

Rodičům, kteří si nestihli děti zapsat do září 2006, kdy možnost zapisování dětí do pasů skončila, v současnosti nezbývá nic jiného než pořídit dětem jejich vlastní cestovní doklad.

Pro toto přechodné období udělalo ministerstvo vnitra výjimku pro děti mladší pěti let, které normálně pasy mít nemohou. Aby s nimi rodiče mohli vůbec do zahraničí vyjet, dostanou na jeden rok pas bez strojově čitelné zóny a bez biometrických prvků.

Do Chorvatska s občankou? Raději ne

Spoléhat jen na občanky by lidé neměli ani při cestách do Chorvatska. Jeden z nejoblíbenějších cílů českých turistů umožňuje kvůli podpoře cestovního ruchu překročení svých hranic i s novými "zelenými" průkazy se strojově čitelnými údaji.

Podle ministerstva zahraničí by si ale turisté měli raději přibalit také cestovní pas, protože jde o jednostranné opatření z chorvatské strany a ministerstvo tak nemůže zaručit, že bude vše probíhat bez komplikací.

Stejně jako při cestování po Schengenu mohou by měli mít děti vlastní cestovní doklad, zapsání v občanském průkazu nemusejí chorvatští celníci akceptovat.

Schengen: Češi se těší na snazší cestování

Možnost pohybovat se po zemích Unie pouze s občanským průkazem platí pro Čechy už více než tři a půl roku. Zvýšený zájem o vydávání nového typu průkazů ale úřady nezaznamenaly.

Foto: Ondřej Besperát

Zpočátku se dokonce objevily i ojedinělé případy, kdy celníci cizích států nebyli dobře informováni z ústředí a dělali českým občanům na hranicích problémy.

V současné době už ale české úřady podobné stížnosti nezaznamenávají. A v souvislosti s otevřením hraničních prostor už je ani očekávat nemusejí.

Podle výzkumu společnosti GfK z letošního července se Češka a lidé z druhé strany našich hranic (Bavorska, Saska, Horního a Dolního Rakouska) nejvíce těší na snazší cestování  - 71 % dotázaných.

Největší zápor pak respondenti spatřovali ve zvýšeném riziku přílivu nelegálních přistěhovalců a s tím souvisejícího zvýšení kriminality.