reklama
 
 

Český vědec pomáhá zkoumat okolí planety Merkur

2. 5. 2009 16:20
Nové údaje pomáhají poznat "sluneční vítr", který ovlivňuje i dění kolem Země

Los Angeles - Špičkový americký vědecký časopis Science zveřejnil ve svém posledním čísle zprávu astrofyziků, kteří zpracovávali údaje získané sondou, jež oblétla planetu Merkur. Mezi výzkumníky, kteří se na výzkumu podíleli, je i český vědec Pavel Trávníček z Astronomického ústavu Akademie věd, který nyní pobývá na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Badatelé využili data z americké sondy Messenger získané při jejím obletu Merkuru loni v říjnu. Je to teprve druhé pozemské těleso, které se do této části vesmíru dostalo: prvním byla sonda Mariner 10 už v roce 1975. Mezitím se k Merkuru žádná jiná pozemská návštěva nepodívala.

Messenger se kolem povrchu Merkuru mihne celkem třikrát (loni v lednu a říjnu, a letos v září). Nakonec se v roce 2011 na jeho oběžné dráze usadí.

Sluneční vítr z erupcí

Údaje z okolí Merkuru, které sonda poslala na Zemi při předchozích dvou obletech, pomáhají astrofyzikům ověřovat znalosti o takzvaném "slunečním větru". Tak astrofyzici pojmenovávají nepřetržitý tok nabitých částic, které Slunce vyvrhne při svých erupcích a jež putují vesmírem. Mohou být nebezpečné pro zdraví kosmonautů ve vesmíru.

Zemi před ním chrání její magnetické pole, které elektricky nabité částice odklání a vede po magnetických siločarách podél planety. Ale i tak může sluneční vítr rušit signály z družic a při velkých slunečních erupcích družice poškodit.

Merkur je zvládnutelným modelem

Podobně jako Zemi chrání magnetické pole před slunečním větrem i planetu Merkur. Oblasti kolem planety, kde se magnetické pole projevuje, se říká magnetosféra.

"Magnetosféra Merkuru je odlišná od té pozemské, hlavně svojí velikostí - je totiž mnohem menší," vysvětluje Pavel Trávníček pro Aktuálně.cz. "Princip interakce slunečního větru a magnetickým polem Merkuru je však stejný jako u Země."

Vědcům tedy Merkur slouží jako jednodušší model, na němž je možné ověřovat jejich dosavadní představy.

"Magnetosféru planety Země nemůžeme numericky modelovat, protože bychom na to potřebovali mnohonásobně větší výpočetní kapacitu, než máme k dispozici," konstatuje doktor Trávníček. "Magnetosféru planety Merkur však simulovat umíme. Je tedy možné, že se nám časem podaří na základě porovnání pozorování družice Messenger a numerických simulací vysvětlit řadu tajemství spojených s přepojováním magnetických siločar mezi slunečním větrem a vnitřní magnetosférou planety."

Pro dřívější výpočty modelů magnetosféry používal Pavel Trávníček velkokapacitní superpočítač Amálka, který má pražská Akademie věd. Současné propočty dat ze sondy Messenger však uskutečnil na počítačích v USA.

2. 5. 2009 16:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama