reklama
 
 

Česká věda chce nejvýkonnější výzkumný laser na světě

20. 11. 2008
Postavit by se měl za Prahou, za peníze z Evropské unie

Praha - Chceme na našem území postavit nejvýkonnější výzkumný laser na světě, říkají čeští fyzikové. Stejné přání ovšem mají jejich kolegové z dalších čtyř evropských zemí. Teď jde o to, kdo projekt podporovaný Evropskou unií opravdu získá.

Samozřejmě, plán je to mezinárodní, budou na něm spolupracovat vědci z mnoha dalších zemí. Nicméně kdo získá stavbu laseru na své území, má jisté, že tím přiláká špičkovou vědu a vědce z různých zemí. A tedy i přístup k mozkům a nápadům, které mohou posunout ekonomiku země do nových dimenzí.

Máte velké šance

"Myslím, že máte poměrně velké šance projekt získat," říká při nynější návštěvě Prahy jeho hlavní koordinátor Gérard Mourou, ředitel Ústavu aplikované optiky v Palaiseau u Paříže. "Debaty s odborníky ve vašem Fyzikálním ústavu na mě udělaly velký dojem," dodává.

Těžko ovšem od něj na veřejnosti čekat jiné než diplomaticky zdvořilé výroky. Definitivně rozhodovat se bude až v půli příštího roku.

V unijním žargonu se podobným velkým zařízením, jejichž rozsah přesahuje materiální a lidské kapacity jednotlivých států Evropské unie, říká "výzkumné infrastruktury". Laser by si chtěla vybojovat také Francie, Maďarsko a Rumunsko. V příštích dnech se rozhodne, zda do výběrového řízení postoupí i Británie, která sice podala přihlášku pozdě, ovšem je to přece jen významná vědecká mocnost.

Noví členové chtějí také vědu

"Přesto si myslím, že bychom se mohli stát hostitelskou zemí pro tuto výzkumnou infrastrukturu. Zatím totiž v Evropské unii žádná neleží na východ od Aše," soudí Vlastimil Růžička, náměstek ministra školství, který má na starosti výzkum. "V rámci vyrovnání šancí je snaha, aby výzkumné infrastruktury byly i v nových členských zemích."

Tím by Česko získalo výhodu proti Francii a Británii, které už několik evropských výzkumných infrastruktur mají. Oproti Maďarsku a Rumunsku má také výhodu v tom, že v Praze už deset let úspěšně pracuje výzkumný laser PALS, takže čeští odborníci mají potřebné zkušenosti.

Mimochodem, laser PALS tehdy zadarmo dostala česká Akademie věd od německého ústavu Maxe Plancka. Ten poté, co kvalitní přístroj šest let využíval, změnil zaměření svého výzkumu a přestal laser potřebovat.

Miliarda temelínských reaktorů

Plánovaný nový laser, označovaný zkratkou ELI, dosáhne ovšem nesrovnatelně vyšších kvalit. Bude stokrát silnější než dnešní nejsilnější lasery ve světě. Každou minutu dokáže vytvořit světelný puls s energií měřitelnou v exawattech, čili trilionech wattů (tedy miliardkrát větších, než je výkon jednoho reaktoru v Temelíně), ovšem trvajících jen tisícinu biliontiny sekundy. A soustředěny jsou na tak malou plochu, že je neviditelná běžným mikroskopem.

"Tam na tu chvilku vzniknou podmínky podobné těm, jaké ve vesmíru existují v blízkosti černé díry," líčí Bedřich Rus z Fyzikálního ústavu Akademie věd. "Což se hodí třeba pro studium kvantové fyziky."

Záření proti nádorům

Očekává se také využití bližší pozemské praxi. Laserový paprsek, tedy svazek fotonů nasměrovaných na vhodnou hmotu, z ní vyráží částice a záření, a vytváří tak jejich nový zdroj.

"Doufáme, že díky tomu poznáme, jak by se daly sestavovat menší lasery, které by v nemocnicích vytvářely svazky protonů cílených přímo na nádory, aby je mohly zničit," popisuje inženýr Rus.

Podobně by takové záření, pronikající hmotou, mělo přinášet informace o struktuře materiálů, anebo o prostorové stavbě bílkovin v lidském těle. Právě prostorová stavba někdy ovlivňuje vlastnosti bílkovin, a tedy i to, jestli pak tělo díky nim funguje správně.

Vědci soudí, že laser najde i mnoho dalších uplatnění, a budou za ním jezdit badatelé z široka daleka. A ti také zaplatí velkou část provozních nákladů.

Šest miliard. Z evropských peněz

Celé toto zařízení se má vejít do budovy o rozměrech 120 krát 140 metrů. Podílet se na něm chtějí pražské akademické ústavy i vysoké školy. Postaveno má být ovšem kousek za Prahou, v obci Hodkovice-Zlatníky (u Jesenice).

Tím bude sice z Prahy na dosah, avšak administrativně již ve Středočeském kraji, který může čerpat prostředky z evropských fondů určených na pomoc zaostalejším regionům unie. Hlavní město, jako jediný region v Česku, na ně už nemá nárok.

Právě evropské peníze by měly zaplatit většinu z předpokládaných 260 milionů eur (asi 6,5 miliardy korun) na stavbu laseru.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy projekt laseru ELI schválilo a rozhodlo, že podpoří žádost o evropské peníze na jeho konstrukci (na rozdíl od projektu synchrotronu CESLAB v Brně, který vyřadilo).

Stavět se má v letech 2011 až 2014. Jestli to ale nakonec bude v Česku, nebo v jiné zemi, se teprve ukáže.

autor: Josef Tuček | 20. 11. 2008

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama