Praha - Zatímco si ministr školství pochvaluje, že s Bruselem dohodl program získání peněz z Evropské unie pro českou vědu, největší výzkumná instituce v zemi, Akademie věd, jej kritizuje, že program je připraven špatně.
Dokument, o který jde, se oficiálně jmenuje operační program Věda a výzkum pro inovace a má přinést českému výzkumu přes dvě miliardy eur (tedy asi 50 miliard korun) z Bruselu. Je to poslední program, který měla republika dohodnout s unií, a jeho zpoždění bylo jedním z důvodů, proč před rokem přišla o křeslo tehdejší ministryně školství Dana Kuchtová.
Současný zelený ministr školství Ondřej Liška ve středu odpoledne oznámil, že program dohodl a v Bruselu podepíše 1. října. "Beru to jako ocenění práce, kterou jsme za posledních několik měsíců udělali," uvedl ministr v tiskové zprávě svého úřadu. A dodal, že "česká odborná veřejnost je ve své většině s programem spokojena."
Nebývale ostrý střet
Chvíli po vydání této tiskové zprávy předseda Akademie věd Václav Pačes a další členové vedení této výzkumné instituce postup ministerstva školství ostře kritizovali.
Čtěte v souvislostech
Je to po dlouhých letech poprvé, kdy Akademie takto veřejně vystupuje proti státnímu orgánu (naposledy se do křížku s ministerstvem školství dostala začátkem devadesátých let, kdy ministerstvo chtělo Akademii věd zrušit, a neuspělo).
Spor se vede o předběžný seznam velkých projektů, v hodnotě nad 50 milionů eur, který je součástí operačního programu. V úterý ministerstvo školství oznámilo, že vybrala šest, na jejichž přípravě doporučuje pokračovat, aby mohly být předloženy k samostatnému schválení Evropskou komisí.
Podrobněji čtěte:
Miliardy pro českou vědu půjdou na laser a superpočítač
Konflikt kvůli synchrotronu
Akademie věd soudí, že evropské peníze by měly být použity na velká výzkumná zařízení, která budou pracovat patnáct i více let, pozvednou úroveň vědy na špičkovou úroveň a přilákají odborníky ze zahraničí.
"Takovýmto projektem je například návrh synchrotronu CESLAB v Brně, který ovšem ministerstvo školství zamítlo," říká člen předsednictva Akademické rady Jiří Rákosník. "Přitom to je jeden z nejlépe připravených projektů."
"Žádáme o přezkoumání rozhodnutí o výběru doporučených projektů," zdůraznil místopředseda Akademie Pavel Vlasák.
O projektu, kterého se to týká, čtěte více:
Brno chce přitáhnout evropské vědce. Díky synchrotronu
Budou se spory opakovat?
Představitelé Akademie věd tvrdí, že ministerstvo špatně interpretovalo posudek mezinárodní komise, která navrhované projekty posuzovala.
To však odmítá vrchní ředitel ministerstva školství Jan Vitula, který operační program připravoval.
"U většiny doporučených projektů počítáme s redukcí nákladů na ně. Ale u projektu synchrotronu to nejde, ten se levněji postavit nedá," říká ředitel Vitula. Jak uvádí, kdyby se daly požadované peníze na synchrotron (přes šest miliard korun), nezbylo by na jiné.
Zatím není jisté, zda se ministr Liška nechá Akademií věd ovlivnit a své rozhodnutí ještě změní.
Již na podzim však budou vybírány další projekty pro financování z peněz Evropské unie. Tentokrát ne za miliardy, ale "jen" za stamiliony korun. Dá se předpokládat, že obdobné spory se budou opakovat. Česká republika totiž nemá dohodnutou představu, které směry výzkumu jsou pro ni strategické, a měly by tedy dostat přednost před jinými.
Dokument: Vyjádření ministerstva školství k výběru projektů
