Analýza - Opoziční poslanec na tiskové konferenci vyzývá vysoce postaveného úředníka ministerstva školství, aby odstoupil. Jistě, to se stává. Ke kritice se ovšem přidává jindy na veřejnosti spíše zdrženlivá Akademie věd.
Terčem kritiky je vrchní ředitel Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Jan Vitula (KDU-ČSL), a s ním vlastně i chování ministerstva.
Co se to děje?
Odpověď zní: Spory o rozdělení velkých peněz z Evropské unie, které se zatím odehrávaly spíše v zákulisí, se přenášejí na veřejnost a nabírají politické rozměry. A to nepřekvapí. Jde totiž opravdu o hodně.
Evropská unie opozdilým
Hraje se o 2,07 miliardy eur, tedy asi 50 miliard korun. Ty měly být v letech 2007 až 2013 dány z prostředků Evropské unie na rozvoj české vědy. Jsou z balíku určeného na rozvoj regionů "zaostalejších", než je průměr Unie, což splňují všechny kraje kromě Prahy. Ale i pražské ústavy a vysoké školy chtějí tyto peníze využít a plánují stavět nové laboratoře na území Středočeského kraje.
To, o co jde, se úřednickým jazykem nazývá Operační program Věda a výzkum pro inovace. Je to poslední z operačních programů, který měla Česká republika dávno dojednat s Evropskou komisí. Zpoždění ostatně bylo jedním z důvodů, proč před rokem přišla o křeslo ministryně školství Dana Kuchtová, jejímuž resortu příprava tohoto programu přísluší.
Program není dojednán dodnes. Snad by mohl být podepsán v průběhu dvou týdnů, slibuje dnešní ministr školství Ondřej Liška.
A tím se tlaky kolem něj zvyšují.
Směr na několik desetiletí
Co je ovšem důležité: Součástí tohoto operačního programu je i předběžný seznam navrhovaných velkých projektů, tedy takových, jejichž hodnota přesahuje 50 milionů eur. Ty chce Evropská komise podle svých pravidel schvalovat samostatně.
Není to opravdu žádná maličkost. Právě tyto velké projekty určí, kam se bude orientovat a jak bude vypadat česká věda v příštích desetiletích. Když se, dejme tomu, za evropské peníze postaví velký laser nebo synchrotron (oba tyto projekty jsou navrženy), posílí to český výzkum materiálů a ke spolupráci se přitáhnou technicky zaměření vědci ze zahraničí. Když se postaví velká biotechnologická laboratoř, výrazně se posílí české biologické a lékařské vědy.
Už proto se rozhodnutí o využití peněz dá považovat za strategické.
Kromě toho samozřejmě ty ústavy, které na svůj projekt dostanou peníze, mají zajištěnou budoucnost i na desítky let. Taková příležitost se hned tak nebude opakovat.
Kdo půjde z kola ven?
A tak se sešlo dvanáct návrhů na velké projekty. Jejich celková cena přesahuje schválené dvě miliardy eur, takže je jasné, že na každého se dostat nemůže. Navíc unijní peníze mají nakrmit i spoustu menších vědeckých projektů. O těch se ovšem bude rozhodovat později.
Posouzení velkých projektů dostala za úkol komise zahraničních odborníků z uznávaných evropských institucí, jako je Evropská vědecká nadace, německý Institut Maxe Plancka a Fraunhoferův institut, akademie věd z Francie a Finska a další.
Komise vydala v minulých dnech své hodnocení, které zůstalo neveřejné. O jeho interpretaci začalo nové kolo boje. Už veřejné.
Velká domů?
Sociálnědemokratický poslanec Ivan Ohlídal vyzval minulý týden na tiskové konferenci k odstoupení vrchního ředitele z ministerstva školství Jana Vitulu z KDU-ČSL, který má přípravu rozdělení peněz na starosti.
Přidala se Akademie věd: vydala prohlášení, kterým kritizuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy za neprůhledné rozhodování, a jmenovitě ředitele Vitulu za zkreslování údajů.
Proč zrovna ředitel Vitula? Prohlášení Akademie věd nekonkrétně říká, že ředitel chce svévolně zastavit "jeden z nejlépe hodnocených projektů".
Poslanec Ohlídal je konkrétnější: Podle něj chce ministerský úředník vyřadit ze hry brněnský projekt Středoevropské synchrotronové laboratoře CESLAB, na němž má zájem zejména Akademie věd.
A naopak prý prosazuje konkurenční brněnský projekt Středoevropského technologického institutu, na němž mají zájem spíše brněnské vysoké školy. A také Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, která právě inženýra Vitulu uvádí jako místopředsedu svého správního výboru.
Horký brambor u ministra
Tím se vyjasňuje, proč se spory právě nyní soustřeďují na vrchního ředitele Vitulu. Je přinejmenším snadným terčem a obvinění z podjatosti je u něj nasnadě. Jestli je oprávněné, to může ukázat až porovnání závěrečného hodnocení mezinárodní komise s tím, jak je ředitel Vitula interpretoval pro navrhovatele jednotlivých projektů (ani jeden text není oficiálně k dispozici).
Hned po rozhodnutí o tom, co se bude stavět v Brně, s velkou pravděpodobností přijdou na řadu spory o další projekty. Máme se na co těšit.
Nejméně se ovšem zřejmě těší zelený ministr školství Ondřej Liška. Ten ponese zodpovědnost za to, které projekty nakonec jeho úřad podpoří.
Rozhodnout by měl v nejbližších dnech.
