Být Okamurou, tak se stydím. Nevěřím, že to myslel vážně, kritizuje návrh zákona o referendu Svoboda

Jiří Pšenička
14. 2. 2018 18:30
Část sněmovny se začala vážně zabývat otázkou přijetí ústavního zákona o celostátním referendu. K návrhu, který v prosinci předložili poslanci SPD Tomia Okamury, sepsal své stanovisko pro premiéra Andreje Babiše někdejší ministr za KDU-ČSL Cyril Svoboda, mimo jiné i bývalý předseda Legislativní rady vlády, tentokrát ovšem v nové roli Babišova vládního poradce pro legislativu. Podle Svobodova názoru má návrh zákona, o jehož dalších úpravách a podpoře teď s SPD vyjednávají poslanci za ANO, KSČM a piráty, naprosto nepřijatelnou podobu.
Cyril Svoboda.
Cyril Svoboda. | Foto: Jan Langer

Aktuálně.cz: Co jste doporučil premiérovi Andreji Babišovi?

Cyril Svoboda: Nejlepší by bylo, kdyby se nemělo nic měnit a vše zůstalo při starém. U zásadních otázek týkajících se budoucnosti země by měl být vždy nejdříve schválen ústavní zákon. Teprve když je v parlamentu tímto ústavním zákonem rozhodnuta nějaká otázka, následuje referendum.

To je podle mě správná konstrukce. Referendum jako pojistka, že nahodilá většina v parlamentu nemůže v zásadních otázkách rozhodnout něco jen o své vůli. Lid to musí stvrdit. Tak jako se to stalo v případě vstupu země do Evropské unie.

Chápu ale, že si některé partaje daly obecné referendum do svých programů, slíbily je voličům. Pokud má být navrhovaný zákon schválen, je ovšem třeba absolutně zpřísnit tu proceduru a dramaticky zúžit spektrum otázek, kterých se takové referendum může týkat. Aby se to celé neotočilo proti zájmům země.

To, co navrhli poslanci SPD v čele s panem Okamurou, tyto nároky nesplňuje?

Být panem Okamurou, tak se za takovou amatérskou práci stydím. Nevěřím, že to myslí vážně, jistě nepočítá, že by takový návrh mohl být schválen, jen z toho vytlouká politický kapitál.

Hnutí SPD je připraveno nechat hlasovat v zásadě o všech věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Paradoxně je možné, že podle tohoto návrhu rozhodne relativně malá skupina občanů třeba i o zrušení SPD. Stejně tak by ale pan Okamura mohl iniciovat lidové hlasování o zákazu islámu, byť jde o náboženství, které ve světě vyznávají téměř dvě miliardy lidí. Není prostě možné vyvolat referendum kdykoliv na jakékoliv téma.

Čeho se může referendum týkat?

Rozhodně to nemůže být "Ein Kessel Buntes". Referendum nemůže řešit otázku daní, otázky sociální ani nic, co je předmětem nějakých emocí… Musí se velmi pečlivě selektovat. Měl by do toho mluvit i Ústavní soud.

To, co napsal pan Okamura, je extrémně amatérské. Jeho lidé to napsali ne horkým, ale žhavým perem, v mnoha ohledech je to naprosto nedomyšlené, ale Okamurovi jde spíše o to, aby to téma žilo ve veřejném prostoru, než aby jeho návrh prošel. Ještě snad větší hrůza je ale zákon o přímé volbě starostů.

Strany, které referendum prosazují, vedou spor o to, kolik podpisů lidí na vyvolání referenda postačí. SPD má hranici 100 tisíc, ostatní hovoří o 500 až 700 tisících podpisů. K čemu se přikláníte?

Čím vyšší počet, tím lépe, klidně milion lidí. Ještě mnohem důležitější ale je, při jaké účasti je referendum platné.

SPD žádnou minimální hranici účasti stanovovat nechce, jiné partaje mluví až o 35 procentech oprávněných voličů. Není to pořád málo?  

Já doporučuji, aby referendum bylo platné, jen když přijde více než polovina oprávněných voličů. A z těch potom více než polovina musí hlasovat pro. Tak jako je to na Slovensku.

A co referendum o vystoupení z EU a NATO?  

To v žádném případě. To je nepřekročitelná podmínka a já doporučuji možnost takového referenda v návrhu zákona vyloučit.

Není celý tento zákon jen hraní si s ohněm?

Je to takový, jak já říkám, samotížný problém. Jako třeba přímá volba prezidenta. Napřed ji nikdo nechtěl, ale pořád to žilo v parlamentu. A najednou švih a máme přímou volbu hlavy státu. Dobře, vypořádali jsme se s tím nějak, svět se nehroutí, nic nekončí…

Stejně tak se dere do toho veřejného prostoru i zákon o referendu. Patrně bude v nějaké podobě nakonec také přijat, ale pokud se tak má stát, tak doufám, že jen jako velmi minimalistický. Aby mohl být využíván jenom k zásadním otázkám, s velmi přísnou schvalovací procedurou. To je moje rada nejen premiérovi.

Podle předsedy pirátů Ivana Bartoše našel Okamura s referendem díru na trhu:

Chceme být hlídací psi, proto jsme se jednání s ANO, SPD a KSČM o referendu zúčastnili, tvrdí předseda pirátů Ivan Bartoš. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Tenisté Evropy vedou v Laver Cupu po prvním dnu nad světem 3:1

Tenisté Evropy vedou po úvodním dnu Laver Cupu nad výběrem světa 3:1. Body výběru kapitána Björna Borga získali ve dvouhrách v Ženevě Dominic Thiem a Stefanos Tsitsipas, v týmu Johna McEnroea uspěl Jack Sock. Čtyřhru na závěr dnešního programu vyhrál domácí favorit Roger Federer s Alexandrem Zverevem nad Denisem Shapovalovem se Sockem 6:3, 7:5.

Rakušan Thiem v úvodním duelu třetího ročníku Laver Cupu odvrátil v duelu se Shapovalovem tři mečboly a nakonec Kanaďana porazil 6:4, 5:7 a 13:11. Američan Sock pak vyrovnal výhrou 6:1, 7:6 nad Italem Fabiem Fogninim a Evropu pak dostal znovu do vedení Tsitsipas, který v duelu debutantů přehrál dalšího Američana Taylora Fritze 6:2, 1:6, 10:7.

Úvodní ročník, který v roce 2017 hostila Praha, vyhrál tým Evropy a vloni v Chicagu trofej obhájil. V Ženevě bude vítěz znám v neděli.

Tenisový Laver Cup v Ženevě:

Evropa - Výběr světa 3:1 po prvním dnu

Thiem - Shapovalov 6:4, 5:7, 13:11, Fognini - Sock 1:6, 6:7 (3:7), Tsitsipas - Fritz 6:2, 1:6, 10:7, Federer, A. Zverev - Shapovalov, Sock 6:3, 7:5.

Další zprávy