Byli dinosauři líní a pomalí, nebo živí a energičtí? To do velké míry záviselo na jejich tělesné teplotě.
A byl například obávaný Tyrannosaurus rex doslova a do písmene chladnokrevným zabijákem?
Vědci dlouho považovali dinosaury za chladnokrevné, ale jak tomu ve skutečnosti bylo, stále není jasné. Nyní se podařilo udělat významný krok kupředu.
Geochemici Rob Eagle a John Eiler z Kalifornského technologického institutu (Caltech) totiž přišli na to, jak tvorům, kteří po Zemi kráčeli v dávných časech, "změřit teplotu".
Pomalí, nebo energičtí a živí?
Chemickou analýzou zubů dvou blízce příbuzných druhů sauropodů, "bratranců" dobře známého brontosaura - Brachiosaurus brancai a Camarasaurus - zjistili, že první z nich měl teplotu 38,2 °C a druhý 35,7 °C s možnou dvoustupňovou odchylkou.
Tato studie zároveň naznačuje, že dinosauři byli ve skutečnosti mnohem živější a rychlejší, než jak se vědci původně domnívali.
"Je to jako strčit teploměr do zvířete, které vyhynulo před 150 miliony let," říká Eagle, hlavní autor studie publikované 23. června v Science Express.
Zjištěná teplota, odpovídající teplotě současných savců, je o něco vyšší, než je tomu u krokodýlů a aligátorů, ale stále nižší než u ptáků.
Jak funguje "dinosauří teploměr"?
Princip jejich metody je poměrně jednoduchý - měří se koncentrace dvou vzácně se vyskytujících izotopů (atomy jednoho prvku, lišící se počtem neutronů) uhlíku a kyslíku (13C a 18O) v bioapatitu, minerálu, který se nalézá v kostech a zubech.
O tom, jak často se tyto dva izotopy k sobě váží, rozhoduje teplota. Čím je nižší, tím více spolu reagují. Takže toto měření poskytuje přímou informaci o tom, jaká byla teplota v době, kdy bioapatit vznikal - uvnitř dinosaura.
Jak to tedy s těmi dinosaury bylo
Hlavní otázka, tedy jak této teploty dinosauři dosáhli, zda byli chladno- či teplokrevní, se zatím ještě pomocí těchto údajů zodpovědět nedá. Místo toho však vyvstává další otázka - jak se jim ji dařilo udržovat?
Problém je totiž v tom, že vzhledem k obrovské velikosti, které tito dinosauři dosahovali, držela a získávala jejich těla teplotu mnohem lépe než těla menších savců (jako je třeba člověk). Jak byli dinosauři přizpůsobení, aby se jejich těla nepřehřívala?
Dalším krokem tak bude otestovat další druhy dinosaurů - především ty menší a mladé. Zajímavé bude také porovnání mezi býložravými a masožravými dinosaury. Teprve další měření tak pomohou odhalit, jak tomu ve skutečnosti bylo, a také ukážou, jak se fyziologie dnešních ptáků a savců vyvíjela.
