Brusel (od našeho zvláštního zpravodaje) - Šéfové vlád a hlavy států Evropské unie mají za sebou "oťukávací kolo" rozhovorů, jak dál s evropskou ústavou. Nejtvrdší jednání se ale čekají dnes. Nejtvrdší oříšek pro úspěch německé kancléřky Angely Merkelové, jež Unii předsedá, představuje podle očekávání polský prezident Lech Kaczyński.
Poláci přijeli na summit s jednoznačným požadavkem: Chceme mít při hlasování v Radě ministrů větší váhu. A to zde polská delgace zopakovala i s tím, že pokud to neprosadí, musí jednání blokovat, protože by v Polsku nemohla ratifikace smlouvy jinak projít.
Nakonec Kaczyński navrhl, aby se jednání o hlasovacím systému oddělilo od všeho ostatního a mluvilo se o něm zvlášť.
Česko prozatím své požadavky prosadilo. V návrhu konečného textu, jež má summit schválit, se nehovoří o ústavních symbolech. Naopak do textu se podařilo dostat český požadavek na zavedení pravidel posílené subsidiarity. Tedy principu, který zajišťuje efektivní přesun kompetencí od národních center do Bruselu, ale také opačně.
Vše o summitu
- Summit začal. Kolíkuje se pole
- Na summitu vypukne boj o slovíčka i o moc
- Schůzka v Bruselu: Česko hraje vabank
- Koalice se dohodla, za co bojovat v euroústavě
Blogeři o summitu
Jiří Dienstbier: Zůstaneme u kormidla, či spadneme do podpalubí? - čtěte ZDE
Jan Zahradil: Euroústavu odvál vítr, ale ještě jde o hodně - čtěte ZDE
Česko má vyhráno. Možná
"Co jsme prosazovali, to v tom textu je. Takže pokud nakonec dojde k dohodě, což není vůbec jisté, podařilo se to prosadit. I když nutno přiznat, že nešlo o požadavky, které by někomu zásadně měly vadit," řekl po večeři český premiér Mirek Topolánek.
Zároveň dodal, že v diskusi podpořil polský návrh na přepočítání hlasů v Radě ministrů. "Je to nejdemokratičtější způsob, jaký kdy byl v Unii navržen," řekl český premiér.
Že Češi navrhli nopvý způsob jak přerozdělení hlasů a pomoci, tak kompromisu, nechtěl potvrdit. Objevily se i spekulace, že také Francie má svůj plán. "Padá spousta návrhů z různých stran. Také německé předsednictví nabízí možné kompromisy. Vše se ukáže až při zítřejších bilaterálních jednáních," řekl Topolánek.
Tvrdými vyjednavači se stali Britové. Tony Blair přijel s nekompromisními čtyřmi požadavky, a přes ty nehodlá jít. Argument má stejný jako Kaczyński - neprošla by ratifikace.
Také Francouzi podle diplomatických zdrojů přišli s pikantním návrhem. Ze smlouvy chtějí vyškrtnout zmínky o "volném a nerušeném" trhu, což je jeden ze základních kamenů ekonomické spolupráce společenství. A chtějí nechat jen formulaci o tom, že "Unie spočívá mimo jiné na trhu".
Angela Merkelová, jíž na úspěchu jednání záleží nejvíce, po konci dnešních rozhovorů pouze konstatovala: "Jednání jsou složitá, všichni doufáme, že nakonec dopadnou dobře. Ze všech stran je cítit vůle se dohodnout."
Naděje byla cítit už od počátku jednání, kdy se do paláce Justus Lipsius v Bruselu začaly delegace sjíždět.
"Nevzdávám naději, že Poláci budou při jednáních konstruktivní," vyjádřil se po setkání se všemi státníky Hans-Gert Pöttering, předseda Evropského parlamentu. "Polští občané si odhlasovali vstup do Evropské unie a nyní je nepředstavitelné, že by Polsko zablokovalo další rozvoj Unie," dodal.
"Pokud Poláci nedostanou alespoň mírný ústupek, nebude se možné s nimi dohodnout," řekl novinářům v Bruselu diplomatický zdroj. Podle něj Poláci přijeli velmi dobře připraveni s celým týmem matematiků, kteří mají rychle přepočítávat váhu jednotlivých zemí při hlasování.
"Dohoda je možná," zadoufal před začátkem šéf Evropské komise José Barroso. "Půjde o náročná, obtížná vyjednávání," připustil ovšem.
Naději vyjádřila i francouzská delegace. Hned po odchodu šéfů vlád a prezidentů na tradiční zahajovací večeři si mluvčí prezidenta Nicolase Sarkozyho svolal novináře, aby jim sdělil, že Francie plně podporuje návrhy německého předsednictví.
"Před večeří se setkal italský premiér Romano Prodi, jeho španělský kolega José Luis Zapatero a Nicolas Sarkozy. A v půlhodinovém rozhovoru se shodli, že budou plně podporovat německé předsednictví v jeho návrzích s nadějí, že je možné dosáhnout dobrého kompromisu," uvedl David Martinon.
Zda Sarkozy Kaczyńskému přislíbil pomoc s jeho návrhem, nechtěl Martinon potvrdit. "Hovořili spolu o tom, že je potřeba snížit rozdíl mezi vahou velkých a malých zemí, ale Sarkozy žádný návrh nepodá. To je na německé kancléřce Merkelové," řekl pouze.
Víru v dohodu vyjádřil před jednáními i premiér Mirek Topolánek. Vetovat dohodu by byl ochoten jen, pokud by se vrátily do textu ústavní symboly či kdyby některé státy dostaly výjimky od smlouvy.
"Žádné extra buřty jen pro někoho," přiblížil lidově vicepremiér Vondra český postoj.
Kolik košil bude třeba?
Naděje se vznášejí i v kuloárech a prostorech pro novináře, i když na konci prvního dne mírně poklesly. A to naděje, že se summit zbytečně neprotáhne do pozdních nočních hodin v pátek. Mluvčí německého předsednictví před summitem žertoval, že je třeba si vzít alespoň tři košile. Výraz summit "na tři košile" totiž znamená, že se plánovaná dvoudenní jednání protáhnou do dalšího dne. Většina si ostatně delegací si rezervovala hotely až do soboty.
"Mám s sebou čtyři košile," usmíval se před summitem český vicepremiér Alexandr Vondra.
Jediným, co trochu pozvedlo zatím poklidný průběh summitu, je včerejší prohlášení premiéra Kaczyńského. Ten řekl, že nebýt druhé světové války, tak dnes je Poláků 66 milionů a nemusela by tak polská vláda bojovat o větší váhu Polska při hlasování v Unii.
"Neviděl jsem přesně prohlášení pana premiéra, ale rozhodně jako Němce i jako Evropana mě to zabolelo. Je třeba se přenést do dnešní doby a ne se stále vracet do minulosti," reagoval na polského premiéra Pöttering.
