reklama
 
 

Betlémskou hvězdu neuvidíte. Vánočnímu nebi vládne Mars

23. 12. 2007 18:51
Rudá planeta se na Štědrý den na chvíli schová za Měsíc

Praha - Na rozdíl od biblického příběhu nám nebude o Vánocích nad hlavou zářit tajemná Betlémská hvězda. Ovšem astronomové i tak říkají, že pohled na noční oblohu bude zajímavý.

"Současné noční nebe zdobí nápadná planeta Mars. Mezi planetami nemá v této době konkurenci," uvádí Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Nejlépe bude Mars vidět právě o Vánocích. Na Štědrý den bude rudá planeta naproti Slunci. Říká se tomu, že Mars je v opozici se Sluncem. Tehdy svítí celou noc. Je na obloze velice vysoko a vrcholí nad jihem o půlnoci. Svítí v souhvězdí Blíženců, nad souhvězdím Orion.

Rudá planeta se schová za Měsícem

Štědrovečerní obloze navíc dominuje Měsíc v úplňku. A jako další nebeský dárek uvidí nadšení pozorovatelé oblohy v časném ránu vzácný úkaz: zákryt Marsu Měsícem. Při tom jevu totiž rudou planetu na dvaadvacet minut překryje měsíční kotouč.

Bude-li jasná obloha, bude popsaný úkaz vidět nad západním obzorem. Komu to bude stát za to, může si na Štědrý den přivstat. V Praze se Mars skryje vlevo dole za okrajem Měsíce ve 4 h 49,5 minuty a vynoří se vpravo dole v 5 h 11,9 minuty. Z Moravy bude zákryt pozorovatelný o něco dříve, například ve Valašském Meziříčí začíná ve 4 h 48,6 minuty a končí v 5 h 15,9 minuty. Pak Měsíc s Marsem zapadne a rozední se.

PODÍVEJTE SE TAKÉ:

Nejkrásnější snímky vesmíru

Symbol války

"Všimněte si výrazně načervenalé barvy Marsu, která lidem ve starověku připomínala barvu krve i ohně, proto ji zasvětili válce," připomíná astronom Pavel Příhoda.

Peršané této planetě říkali Mirich, válečný železný oštěp, pro Řeky byla přímo nebeským ztělesněním boha války: pojmenovali ji Ares, Římané Mars. Ze dnů v týdnu mu bylo zasvěceno úterý, "Martis dies", které zní i ve francouzském "mardi".

Mars obíhá kolem Slunce dál než Země. Od Slunce je průměrně vzdálen 228 milionů kilometrů, zatímco Země 150 milionů kilometrů.

Podobnost se Zemí

Mars je ze všech planet sluneční soustavy nejpodobnější Zemi. "Pravda, její velikost je asi poloviční proti Zemi, má průměr 6794 km. Také hmotnost Marsu činí jen 11 procent hmotnosti Země," vypočítává Pavel Příhoda.

Na druhou stranu však Marsův sluneční den, zvaný sol, trvá 24 h 37 min, jen o málo víc než u nás. Mars se podobně jako Země také otáčí kolem šikmé osy, takže se na jeho povrchu střídají roční doby. Ty jsou ovšem delší než na Zemi, protože Marsův rok je také delší, trvá 687 pozemských dní.

Ani červenavá barva Marsu není tak úplně nepozemská. Vzniká hojným výskytem oxidů trojmocného železa. S červenou půdou se na Zemi běžně setkáme v tropických a subtropických oblastech a vyskytuje se i u nás třeba na Lounsku nebo Žatecku. Na Marsu je ovšem rozšířena po celém povrchu a dodává mu typickou barvu, viditelnou i z vesmíru.

ČTĚTE ROVNĚŽ:

Jak lidé dobudou Mars. NASA zveřejnila detaily

Vyschlá planeta

V dávném období, které skončilo před téměř třemi miliardami roků, obklopovala Mars hustá atmosféra. Voda se uvolnila v obrovském množství z nitra planety a vyskytovala se v kapalném stavu. Severní polokouli Marsu postupně zalil mělký oceán. Z vyšších pevnin na jižní polokouli do oceánu ústila přívalová údolí, kterými se hrnuly pravé vodní přívaly až stokrát mohutnější než největší současné pozemské řeky.

Toto pozoruhodné vývojové období Marsu však skončilo, planeta postupně vysychala, chladla a hustota ovzduší klesala. Voda se zčásti vsákla pod povrch, zčásti se rozložila na vodík a kyslík a tyto plyny unikly do meziplanetárního prostoru.

Domov pro odhodlané kolonizátory

Je na Marsu život? To je otevřená otázka.

"Určitě tam nenajdeme nějaké Marťány, v drsném prostředí planety se těžko mohli vyvinout. Zatím však nemůžeme vyloučit přítomnost odolných mikroskopických organismů, a nejspíš bychom je museli hledat v příznivé hloubce, kde by nebyly vystaveny krutým podmínkám na povrchu Marsu," říká Pavel Příhoda.

Pokud by tam však mikroskopický život opravdu byl, představoval by značné nebezpečí pro budoucí astronauty. Byl by totiž natolik odlišný od pozemských bakterií nebo virů, že by lidský organismus proti nim neměl ani tu nejmenší odolnost.

Přes tato nebezpečí uvažují někteří optimisté o kolonizaci Marsu. Jeho drsné podnebí by se dalo postupně zmírnit vysazením odolných rostlin, možná lišejníků a zelených řas, které by do ovzduší začaly uvolňovat kyslík. Po staletích by pak přišly na řadu vyšší rostliny. Ovzduší by se zahustilo, až by nakonec dovolilo přítomnost kapalné vody v jezerech.

Po mnoha staletích by prostředí Marsu dovolilo pobyt lidí na povrchu i bez kosmických skafandrů. Mars by se tak pro odhodlané kolonizátory mohl stát novým domovem.

autor: red | 23. 12. 2007 18:51

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama