Bezpečnost Česka i celé Evropy je spjata s výsledkem války na Ukrajině, prohlásila na velitelském shromáždění ministryně obrany Jana Černochová z ODS. Právě na ruskou agresi a poučení, které si z ní musí Česko vzít, se nejvyšší představitelé obranných sil soustředili. Plánují nákup stíhaček F-35 z USA, tanků Leopard z Německa, nové vrtulníky, pušky i munici. Výdaje na armádu by měly stoupnout na dvě procenta HDP od roku 2024.
Shromáždění špiček české obrany se kromě Černochové zúčastnil premiér Petr Fiala z ODS, náčelník generálního štábu Karel Řehka a naposledy i končící prezident Miloš Zeman. "Fakt, že se i v době ekonomické krize zvyšují prostředky na obranu země, si zasluhuje nejvyšší respekt," hodnotí jejich přístup bezpečnostní expert Milan Mikulecký v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jako poradce ministra obrany jste se dříve nákupům věnoval. Dávají vám ty současné logiku?
Mnohé považuji za diskutabilní. Porovnejme například české nákupy s těmi polskými. Také polská armáda přezbrojuje ze zastaralé sovětské techniky na tu západní, moderní a mnohem výkonnější. Na techniku, která je plně kompatibilní s ostatními vyspělými armádami NATO. Jenže Polsko se na rozdíl od nás soustředilo na dva klíčové a kvalitní dodavatele: Spojené státy a Jižní Koreu. Zatímco my jsme zvolili cestu pro mě až nepochopitelné roztříštěnosti.
Co konkrétně máte na mysli?
Švédsko nám dodá bojová vozidla CV90, Německo v mnohém překonané tanky Leopard, Spojené státy podle všeho stíhačky F-35. Francie děla Caesar, Izrael radary či drony. Budeme muset vynaložit mimořádné úsilí, aby spolu "mluvily". Hlavně, aby všechny systémy komunikovaly se stíhačkami F-35, teprve pak bude mít nákup těchto mimořádných letounů smysl. Věřím, že pro to armáda udělá vše. I tak to ale nebude bez rizika. Nejsem sám, kdo varuje, že to nemusí stoprocentně fungovat. Česká cesta modernizace má navíc i další rizika.
Jaká?
Pokud dojde ke konfliktu či krizové situaci, nebudeme vyjednávat s jedním či dvěma dodavateli, ale hned se šesti či osmi. Navíc je výrobní a logistická základna USA nebývale masivní, schopná v případě konfliktu udržovat v chodu americkou armádu i spojence. To naopak neplatí pro většinu jiných - zejména evropských - dodavatelů. V krizi od nich potřebnou výzbroj, vzhledem k jejich omezeným kapacitám, velmi pravděpodobně nedostaneme. Sami budou mít dost starostí s dodávkami pro své vlastní armády.
Milan Mikulecký
- Bezpečnostní expert v Perském zálivu a oblasti Blízkého východu. V letech 2013 až 2018 byl poradcem na českém ministerstvu obrany, předtím pracoval více než deset let v manažerských pozicích v soukromém sektoru. Mimo jiné radil zahraničním investorům při nákupech a restruktulizacích společností v Česku.
- Zajímá se o historii vojenských konfliktů, politickou geografii, cestování a pilotování historických letadel. Je spoluzakladatelem Historické letky republiky Československé, dobrovolného sdružení věnujícího se českým a československým leteckým dějinám.
Mnohé nákupy však nejdou za současným vedením armády, ale už za jeho předchůdci.
Ano, to je pravda.
Jak byste popsal výhody polské cesty?
Poláci zkrátka na rozdíl od Čechů neexperimentují, vydali se cestou osvědčených a vyzkoušených zbrojních systémů, které spolu bezvadně komunikují. Pokud bychom uvažovali jako oni, ušetřili bychom si v budoucnu hodně zklamání i peněz.
Vrátím se k letounu F-35, který slouží i jako průzkumný, monitorovací a mimořádně účinný řídicí systém. Polská pětatřicítka "vpluje" bez potíží do předem budovaného prostředí. U té české, pokud si ji nakonec pořídíme, si tím nejsem jistý. Jakkoliv si jinak myslím, že zvažovaný nákup letounů F-35 je správnou volbou. Je to zbraň, bez které se v budoucnu neobejdeme. Jiné konkurenceschopné řešení není na trhu.
S letadly to tedy Poláci dělají lépe než my?
Víte, my ani dnes nejsme schopni plně využívat kapacity či bojové hodnoty švédských stíhaček čtvrté generace Gripen. Přitom jsou mnohem jednodušší než F-35. Nakolik tedy dokážeme - pokud se zásadně nic nezmění - využít kapacity výjimečného amerického letounu? Asi tak z 20 procent?
Velení armády snad ale dobře ví, co a proč si v přezbrojení objednává.
O tom nepochybuji. Přiznávám, že nevím, jaké poměry dnes vládnou na ministerstvu obrany. Nechci je proto hodnotit. Mám ale z minulosti zkušenost s několika ministry. Armádní nákupy byly tehdy výsledkem přání politiků, nikoli vojáků. Často vítězil tlak lobbistů a zbrojařů, kteří určovali, co se koupí, a ne co by bylo nejlepší pro obranu země.
A vojáci? Ti byli nakonec vždy rádi, že armáda dostane aspoň něco. Byli vděčni za jakýkoliv posun v modernizaci. Jen mám trochu obavu, zda se ty poměry vůbec změnily. Nový náčelník generálního štábu Karel Řehka určitě ví, do jakého prostředí se vrátil. Musí pracovat s tím, co mu jeho předchůdce zanechal.
Měl by se tedy inspirovat polskou cestou?
Nevím zda inspirovat, ale každopádně bychom měli s Polskem mnohem úžeji spolupracovat. Měli bychom mít více politické odvahy připojit se k některým polským nákupům. Za předpokladu, že se na nich bude podílet i český průmysl. Ušetřili bychom tím nejen peníze. Česká armáda by v případě konfliktu navíc mnohem efektivněji spolupracovala s polskou i americkou. Základ zbraňových systémů, které rozhodují válku, bychom měli stejný.
Je fajn, že jsme si udrželi schopnost vyrábět pěchotní zbraně, munici či podvozky aut a bojové techniky. Pokud by ale tanky, bojová vozidla pěchoty, vrtulníky, raketové dělostřelectvo či protivzdušná obrana pracovaly na stejných platformách s USA a Polskem, výsledný efekt by byl pro Česko mnohem účinější i lacinější.
Nehorujete pro obrannou spolupráci s USA na úkor evropských spojenců?
Myslíte? I v současné válce na Ukrajině se stále více ukazuje, že skutečným garantem bezpečnosti v Evropě jsou Spojené státy. Což se, bohužel, o Německu či třeba Francii tolik říct nedá. Větší obranná spolupráce s USA pro mě znamená i větší bezpečnost Česka.
Jaké investice jsou dnes pro českou armádu nejdůležitější?
Zanedbané je pozemní vojsko. V rozkladu je nemovitá infrastruktura. Zastaralá je i protivzdušná obrana. Spolehlivě naopak funguje i se švédskými Gripeny stíhací letectvo.
Zmínil jste německé tanky Leopard. V čem jsou podle vás zastaralé?
Oproti obrněnci T-72, který čeští vojáci využívají, představuje Leopard 2 nesporně kvalitativní skok. Výběru Leopardu ale nepředcházela diskuse o účinnějších a možná i levnějších variantách. Leopard 2 není jediný na trhu. Neoslovili jsme Spojené státy, které disponují podstatně výkonnějšími tanky Abrams, u nichž jsou náklady na životní cyklus mimořádné příznivé.
Chceme být závislí na dodávkách této strategické výzbroje na Německu, které tolik lavírovalo v dodávkách výzbroje ukrajinské armádě, aby si to nerozházelo s Ruskem? Anebo mnohem úžeji spolupracovat se Spojenými státy, které při nás stály už při vzniku Československa v roce 1918, v letech druhé světové války, rozhodující měrou podpořily i náš vstup do NATO a jsou našimi blízkými spojenci, o nichž ani dnes nemusíme pochybovat?
