Zarostlá stanice metra Háje i opuštěné pražské hlavní nádraží, po kterém se prohánějí srnky – grafický designér Vašek Krejčí ve svém projektu Postapo Praha vytváří apokalyptická videa, z nichž mrazí. Přestože opakovaně zdůrazňuje, že jde o fikci, setkal se už s reakcemi lidí, kteří uvěřili, že záběry zachycují skutečnost. A s obavami se ptali, co se ve městě děje.
Bylo sobotní poledne 10. července 1976, když se nad severoitalským městem Seveso zvedl bílý mrak z továrny ICMESA. Nikdo tehdy netušil, že obsahuje vysoce toxický dioxin – jed, který v následujících dnech spálí zeleň, zabije zvířata a poznamená stovky lidí. Z klidného léta se stala jedna z nejhorších chemických katastrof v dějinách Evropy.
Ještě než se prohlásil za mesiáše, zapsal si právo mít všechny ženy kolem sebe, včetně nezletilých – prý z "boží vůle". Z mužů udělal celibátníky, z dívek a žen své duchovní manželky. Pro Davida Koreshe, vůdce apokalyptické sekty davidiánů, se něžné pohlaví stalo stěžejním bodem jeho vzestupu. A také pádu.
Zhruba rok po populárním The Last of Us vznikl další velkorysý televizní seriál podle úspěšné dystopické videohry. Také Fallout, nově přístupný na platformě Amazon Prime Video, si klade otázku, jak se lidé zachovají po zániku civilizace. Zjevně nás nečeká nic dobrého.
Lucy poprvé za celý život vylézá z luxusního podzemního bunkru na povrch. Bude muset využít všechny své dovednosti, aby přežila v postapokalyptické pustině zdecimované atomovými zbraněmi. Nový televizní seriál podle počítačové hry Fallout se odehrává zhruba dvě století po jaderném armagedonu.
„Kdo by chtěl letět linkou 666?“ ptá se sugestivně kunsthistorička Kateřina Kubínová v knize doprovázející aktuální plzeňskou výstavu o apokalypse. I když výběr uměleckých děl sahá až do středověku, přináší mnoho důkazů, že biblický text o konci světa stále rezonuje také ateistickou západní společností 21. století.
Před více než deseti lety vyšla jedna z nejpopulárnějších českých videoher – DayZ. Za nápadem na hororovou survival hru, v níž je úkolem hráče přežít v zombie prolezlé východoevropské zemi Černarusi, stojí novozélandský voják Dean Hall. Vývojáře, který díky experimentování s herními modifikacemi vydělal miliony dolarů, inspirovala vlastní zkušenost z výcvikové mise, při které se přiblížil smrti.
Mezi opuštěnými bunkry a odpališti střel země-vzduch se v bizarních vehiklech prohánějí postavy, které se podobají spíš sci-fi monstrům než lidem. V Bratronicích u Kladna se schází svérázná komunita, jež simuluje život po apokalypse. Prý je to docela zábava.
Informací už je tolik, že jim nikdo nerozumí. Učitele, kteří to dokázali, nikdo neposlouchá a nad vším visí stín apokalypsy. Hra Po škole A studia Rubín vykresluje svět bez pedagogů a ptá se, zda společnosti hrozí, že zcela přijde o rozum. Aktuálně.cz hledalo odpověď na katedře občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty UK. Právě tady se budoucí učitelé učí, jak v měnícím se světě obstát.
Už je to více než půl roku, co ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam hledaných osob populárního spisovatele Dmitrije Gluchovského. Protože se postavil proti válce na Ukrajině, musel odjet do zahraničí. Zatímco doma má obstavený majetek, v ruských knihkupectvích znovu raketově stouply prodeje jeho knih líčících život v moskevském metru po apokalypse.
"Starodávné apokalypsy se určitě odehrály, jen zřejmě ne tak, jak si tvůrce seriálu z produkce Netflixu představuje. I když se nás o tom mohutně snaží přesvědčit," tvrdí filmová kritička Šárka Gmiterková o novém dokumentu na streamovací platformě.
Tři ženy mezi životem a smrtí. Jeden den v Praze blízké budoucnosti. Ve vylidněných ulicích dochází k výpadkům proudu a samovznícením předmětů. Oblohu dofialova zbarvují zvláštní úkazy. A trojici žen čeká zásadní životní rozhodnutí. Český film Běžná selhání měl v roce 2022 premiéru na benátském festivalu a jeho režisérka si z něj odvezla cenu.
Největším rizikem pro lidstvo v příštích desítkách let není jaderná válka ani další pandemie, ale rozvoj umělé inteligence. Myslí si to vědec Jan Kulveit, který se budoucností lidstva zabývá na univerzitě v Oxfordu. "Systém inteligentnější než my nás může ohrozit způsoby, které ani nebudeme chápat. Je možné, že budeme najednou všichni mrtví a nebudeme vědět proč," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Amar Ibrahim je specialistou na zvládání extrémních situací. Na jeho kurzech se objevují i tak zvaní preppeři, lidé, kteří se připravují na možný rozklad společenského řádu. Podle globálních dat jejich počet roste – v USA se od začátku pandemie zdvojnásobil. "Ekonomická krize, energetická krize, epidemie. Je to cítit na každém kroku, evakuační zavazadlo by měl mít každý připravené," míní.
Přeji hezkou apokalypsu, vzkazoval výtah hrdinům nedoceněného snímku Southland Tales režiséra Richarda Kellyho. Nejspíš na něj si vzpomněli tvůrci novinky Láska a příšery. Stojí na tom nejroztomilejším scénáři, kdy smrtící hrozbou může být i vaše zlatá rybka.
Simon Yang, člen jihokorejské sekty Šinčchodnži, která už několik let tajně verbuje v pražských ulicích mladé dívky, se v rozhovoru pro Aktuálně.cz snaží obhájit, proč jeho organizace používá faleš a nevybíravé praktiky. Nadchází podle něj čas konce tradičních církví, jejichž místo převezme církev Šinčchodži. Mladým dívkám prý lhát musí, jinak by je připravil o šanci poznat pravé boží slovo.
Světu podle pomyslných hodin posledního soudu stejně jako loni zbývají dvě minuty do zničení. Vydavatelé Bulletinu amerických jaderných vědců, kteří se o hodiny soudného dne starají, nezaznamenali žádné zlepšení v mezinárodní bezpečnosti, díky kterému by mohli minutovou ručičku od apokalypsy odvrátit.
Pokud by někdo toužil vědět, jaký rok byl tím nejhorším v dějinách lidstva a přinesl největší zkázu, pak přišli vědci po letech zkoumání s rokem 536.
Soudný den, s. r. o. Konec světa do každé rodiny, k dodání kdykoliv.
S velkými obrazovými publikacemi věnujícími se fenoménu Star Wars to je těžké. Jsou hezké a technicky skvěle vyvedené, obsahově si je ale užijí hlavně mladší čtenáři. Nové a doplněné vydání publikace Rok za rokem, které vyšlo ku příležitosti čtyřiceti let od premiéry prvního snímku, je výjimkou, která udělá radost snad každému dospělému.
Současná ruská literatura je u nás téměř neznámá a její čest v podstatě zachraňují jen autoři tím či oním způsobem spojení s fantastikou. Mezi nejvýraznější patří Dmitry Glukhovsky, jemuž právě vyšla kniha Metro 2035, završení postapokalyptické trilogie, v níž zbytky lidstva nalezly úkryt ve stanicích moskevského metra. K sérii patří i nesmírně populární hry a chystá se filmová adaptace – v současné popkultuře se zcela jistě jedná o jeden z největších fenoménů vzniklých mimo anglosaské prostředí.
