Londýn - Soutěž o zájezd k moři, nebo třeba o cestu kolem světa? To už nic není. Nejznámější populárně vědecký časopise na světě, New Scientist, všechna podobná lákadla překonal. V soupeření, sponzorovaném automobilkou Volkswagen-Audi, nabídl svým čtenářům jako cenu let do vesmíru.
Tedy, sponzor nebyl až tak velkorysý, aby zaplatil přes dvacet milionů dolarů za výlet ruskou raketou na Mezinárodní vesmírnou stanici, kam v posledních letech létají na návštěvu multimilionáři. V tomto případě je cenou "pouze" let na samé hranice vesmíru, do výšky sto kilometrů nad Zemí, a to asi v ceně 100 000 dolarů.
Podrobněji o tomto typu letu čtěte: |
Který patent byl nejpřínosnější?
Čím si ovšem měl vítěz tento výlet zasloužit?
Časopis New Scientist vyzval čtenáře, aby navrhli, který patent v historii byl pro lidstvo nejpřínosnější. A samozřejmě aby svůj návrh dobře zdůvodnili.
Návrhy čtenářů měly široké rozpětí. Nominovány byly třeba i kancelářské svorky na papír nebo lepivé papírky post-it, na něž si člověk píše, co má udělat. Zdůvodnění? Udržují řád v lidském životě.
Těžko překvapí, že řada soutěžících navrhovala osobní počítače, internet a internetové vyhledávače. Porota hodnotila i návrh, že nejlepším vynálezem všech dob je současný trojhmat Control-Alt-Delete, který uživatelům počítačů úspěšně pomáhá řešit zapeklité situace. (Když tak si jej vyzkoušejte, ale až po přečtení článku...)
Do nominací se dostal rovněž splachovací záchod (jeho význam pro civilizaci jistě netřeba objasňovat), boty jako prostředek pro zvýšení mobility lidstva, nebo elektrická kytara, která ovšem přece jen nemusí prospívat celému světu.
Do nejužšího výběru se dostal parní stroj a také integrovaný obvod. Gutenbergův knihtisk měl formální smůlu. Bez nejmenších pochyb sice fenomenálním způsobem posunul šíření znalostí i idejí, jenže přišel na svět ještě dřív, než se začalo používat patentové právo. Podobně musely být vyřazeny i mnohé další návrhy.
Rádio v uchu, uvnitř hmoty i ve vesmíru
A kdo nakonec vyhrál? Ian Anderson z anglického hrabství Staffordshire.
Navrhl rádio. Vysvětlil, že první americký patent na ně získal Nikola Tesla (patentové číslo 645576, kdyby vás to zajímalo). Dodal ovšem, že nejznámějším i komerčně nejúspěšnějším průkopníkem rádia byl Guglielmo Marconi.
Ian Anderson popsal, že rádio změnilo náš svět, a podnítilo i vývoj dalších technologických průlomů dvacátého století, jako byla televize, radar a mobilní telefony. Ve svém zdůvodnění dokazoval, že rádio svým principem ovlivnilo nukleární magnetickou rezonanci, která umožňuje nahlédnout do nitra hmoty a pomáhá lékařům. A připomněl, že právě rádiové vlny umožňují hledat vesmírné civilizace daleko ve vesmíru. Díky takto širokému rozpětí argumentace měl Anderson porotu u nohou a cenu jistou.
Mimochodem, z jeho způsobu dokazování své pravdy by se jistě uměli poučit také studenti, a nejen oni.
Čekání na cenu
Otázkou zatím je, kdy Anderson vyletí, protože vhodné stroje pro turisty ještě nejsou k dispozici. Dostane se také mezi průkopníky a odvážlivce, protože nikdo nemůže zaručit, že nově vyvíjené letouny budou hned od začátku perfektní a bezpečné.
Ian Anderson se zatím může inspirovat světoznámým fyzikem Stephem Hawkingem. Ten také čeká na let k hranicím vesmíru. Mezitím si tedy nechal naservírovat výlet letadlem, v němž se trénuje stav beztíže a jemuž se neromanticky říká "zvracecí kometa". Pokud by jej Anderson následoval, musel by si ovšem všechno platit sám. Tenhle zážitek mu už sponzor soutěže neobjedná.
Podrobněji o přípravách Stephena Hawkinga na let do vesmíru čtěte: |
