reklama
 
 

Amálka navrhne základny na Měsíci

1. 12. 2006
Praha - Na nejvýkonnějším počítači u nás - Amálce - modelují čeští vědci dění ve slunečních erupcích i způsoby, jak se před nimi chrání Země.
Doporučujeme

Fyzikové předpokládají, že jejich počítačové modely také umožní najít nejlepší místa, kde bude možné stavět na Měsíci základny s lidskou posádkou.

Znalost slunečních erupcí je důležitá rovněž pro ochranu elektronických přístrojů na družicích a případně i přímo na Zemi.

Bilión operací za vteřinu

Slunce při svých erupcích často vyvrhne část své hmoty, která putuje vesmírem v podobě nabitých částic. Poeticky se jim říká sluneční vítr, můžou však být nebezpečné pro lidské zdraví.

Zemi před nimi chrání její magnetické pole, přesto však může rušit například telekomunikační signály vysílané přes družice.

Výpočty dění ve slunečním větru a jeho vlivem na zemské magnetické pole se zabývají vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd v Praze.

Od roku 1998 při tom používají počítač nazvaný Amálka, avšak neustále přestavovaný, takže se jeho výkon postupně zvyšuje.

Včera informovali autoři Amálky ze společností SPRINX Systems a Intel, že nová verze dokáže teoreticky zvládnout až 2,5 biliónu operací za vteřinu. V praxi se zatím dosáhlo 1,1 biliónu operací za sekundu.

"Je to tedy nejvýkonnější počítač v České republice. Nikdo jiné ještě nepublikoval, že by u nás používal větší," řekl ředitel firmy SPRINX Jan Tomčík.

Vylepšení Amálky stálo 80 000 eur (asi 2,2 miliónu korun) a zaplatila je zčásti Evropská kosmická agentura ESA a zčásti česká Akademie věd.

Magnetické deštníky pro astronauty

Fyzikové zpracovávají údaje získané z družic americké kosmické agentury NASA a z evropské agentury ESA. Jedním z jejich dalších cílů je magnetický průzkum Měsíce.

"Měsíc je jenom obrovský balvan, nemá vlastní magnetické pole, které by jej chránilo před slunečním větrem," popisuje vedoucí týmu z Ústavu fyziky atmosféry Pavel Trávníček. "Avšak dopadaly na něj meteority, některé s obsahem železa. Tak na povrchu Měsíce vznikla místa s lokálním magnetickým polem, které sluneční vítr odstiňují."

A právě takové lunární oblasti by se hodily pro bezpečnější umístění plánovaných stálých základen s lidskou posádkou. Čeští fyzikové budou na jejich hledání spolupracovat s vědci z NASA.

Merkur jako laboratoř pro Zemi

Jiným využitím vylepšené Amálky se má stát výzkum Merkuru. Jeho magnetické pole zatím měřila jen jediná sonda, Mariner 10 v sedmdesátých letech minulého století. Na základě jejích údajů vytvořili čeští fyzikové model planetárního magnetického pole. Ten pak sloužil k plánování mise americká sondy Messenger, která nyní směřuje k Merkuru, i k přípravě mise evropské sondy BepiColombo, jež bude následovat v roce 2013.

"Merkur má protáhlou oběžnou dráhu kolem Slunce. Takže podle toho, jak je právě od Slunce daleko, se jeho atmosféra setkává s různě hustým slunečním větrem," popisuje Pavel Trávníček. "Z tohoto rozdílu půjde lépe poznat vlastnosti slunečního větru i magnetického pole planety. A tyto poznatky budou platit i pro Zemi," předpokládá doktor Trávníček.

Ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v Los Angeles tedy nyní čeští fyzikové připravují projekty pro zpracování údajů z obou sond k Merkuru. Počítat je bude Amálka, mezitím určitě už dále vylepšená. 

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama