Jan Bureš: Šance je v bohatých zemích

Hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš | Foto: Economia

Je podle Vás myšlenka základního příjmu převoditelná do praxe, nebo jde o utopii?

Základní příjem nebo Friedmanův koncept negativní daně mají šanci na úspěch především v bohatých ekonomikách. Jednak proto, že si ho mohou finančně dovolit. Jednak proto, že i minimální příjem je poměrně vysoko nad životním minimem, které by měla základní univerzální dávka pokrývat. Neměl by proto tolik odrazovat od práce. Tak jako tak ale může být hodně složité včlenit univerzální dávku do dnešních sociálních systémů, které jsou dnes v Evropě častokrát založené spíše na adresné pomoci.

Dokážete si představit základní příjem i v Česku? Pokud ano, za jak dlouho, jak by zde podle Vás mohl vypadat a z čeho by měl být financován?

V Česku nejsme v situaci, kdy by bylo zavedení univerzálního základního příjmu nutné zvažovat. Zatím nedochází k tomu, že by lidé hromadně nemohli kvůli nástupu nových technologií sehnat práci. Jsme naopak v situaci, kdy podniky složitě shánějí kvalifikované zaměstnance. Pokud si to ale v budoucnu nástup průmyslu 4.0 vynutí, musel by zavedení předcházet celkový redesign sociálního systému a ústup od dnešního systému adresných dávek.

Obhájci základního příjmu mluví o tom, že se základním příjmem by lidé vybírali své povolání svobodněji, byli by kreativnější a šťastnější a mluví se také o tom, že s nástupem průmyslu 4.0 a tím, jak budou roboti "brát" práci stále více lidem, bude základní příjem nutností. Jsou to podle Vás správné úvahy?

S nástupem průmyslu 4.0 se může dostat koncept základního příjmu více do hry. Jako nástroj, který může lidem pomoci lépe se adaptovat na novou realitu, ve které řada dnešních profesí jednoduše zanikne. Je třeba ale počítat s tím, že jeho výše musí být pečlivě zvážena – švýcarský návrh na úrovni 2500 franků je i na švýcarské poměry příliš vysoký a byl by pravděpodobně demotivační a drahý (až 30 % HDP ročně).

Jan Bureš je hlavní ekonom Poštovní spořitelny