Tvrdí to vědec Jean-Pierre Bibring, jenž vychází z výsledků mise sondy Mars Express.
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) už prozkoumala téměř celý povrch sousední planety a některé nerosty svým chemickým složením údajně nesou stopy po někdejším styku s vodou.
Podle Bibringa, který má v misi na starosti zařízení Express Omega na infračervené snímkování, vykazuje pouze méně než jedno procento povrchu rudé planety stopy po hydratovaných minerálech, které vznikají působením vody.
"Původně jsme se domnívali, že hydratované horniny budou všude," citovala vědce agentura Reuters. "Ukázalo se, že tomu tak není," dodal.
"Život se nemusí nutně vyskytovat na povrchu," upozorňuje Bibring. Na Marsu je podle něj dokonce větší výskyt hydratovaných minerálů, a tím potenciálně i stop života, pod povrchem. Hloubkové vrty by podle něj jednou mohly odhalit, že celá kůra Marsu byla vystavena působení vody.
Během uplynulých dvou let se vědec se svým týmem zaměřil právě na nerosty, které ve své krystalické struktuře obsahovaly vodu. Našly se přitom dva typy takových nerostů: jílovité fylosilikáty, které vznikají díky dlouhodobému působení vody a sulfáty, které se tvoří jako usazeniny ze solné vody.
"První z nich vytvářejí s mnohem větší pravděpodobností prostředí vhodné pro život než sulfáty, protože ke svému vzniku potřebují mnohem delší působení vody," tvrdí Bibring.
Hledání života mimo Zemi určuje skutečnost, že život ve formách známých z naší planety potřebuje ke svému vzniku vodu. Stejně tak i na Marsu se vědci zaměřují na pátrání po lokalitách s vodou v kapalném stavu, a to i v jinak nehostinných prostředích.
Získání dalších poznatků o minerální a vodní mapě Marsu si vědci slibují od sondy NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která právě minulý týden dospěla na oběžnou dráhu kolem rudé planety.
Americká sonda je vybavena spektrometrem, jenž je schopen desetkrát většího rozlišení než přístroj Omega. Podrobný průzkum planety by sonda měla zahájit v listopadu, až se usadí na operační orbitě.
