reklama
 
 

Ze stromů na zem: Je tu nový předek člověka?

9. 4. 2010
Kosterní nález může představovat spojovací článek mezi člověkem a opicemi
Doporučujeme

Johannesburg - Když devítiletý Matthew Berger oznamoval v srpnu 2008 svému otci Leemu, že v jeskyni, kterou prozkoumávají, nalezl fosílii, antropolog z johannesburgské Witwatersrand University se domníval, že jeho syn narazil na pozůstatek antilopy.

Jakmile si ale to, co Matthew našel, prohlédl, poznal okamžitě, že se jedná o zkaměnělou klíční kost hominida.

Vědecký tým Lee Bergera v jeskyni u obce Malapa, ležící jen několik kilometrů na jih od Johannesburgu, následně posbíral několik desítek úlomků z koster dvou prehistorických jedinců, mladého chlapce a ženy, podle všeho matky a syna.

Teprve po více než roce intenzivního výzkumu dva miliony let starých fosilíí mohl nyní přednést v časopise Science své závěry. A ty mají přídech senzace.

Souboj teorií

Nový druh hominida pojmenovaný Australopithecus sediba může totiž představovat chybějící článek vývojové linie mezi člověkem a opicemi.

Sediba znamená v místním jazyce, sesotštině, totéž co "pramen". Společně s pozůstatky dvou předchůdců člověka nalezl Bergerův tým úlomky zkamenělých koster šavlozubé kočkovité šelmy, antilopy a zajíce, které do podzemního jezírka spláchl před dvěma miliony let náhlý dešťový příval.

"Nález spadá do období, kdy opice začala chodit po dvou nohou a přeměnila se v našeho předchůdce," řekl Berger v rozhovoru se stanicí BBC.

Vědecká veřejnost se okamžitě začala přít, zda se skutečně jedná o nový druh australopiteka. Ve stejné oblasti byly totiž nalezeny také fosilie rodu homo, které jsou dokonce ještě o něco starší.

Poměrně malé zuby, vystouplý nos, vyšší pánev a delší nohy kosterních pozůstatků z Malapy upomínají totiž spíše na některý druh hominida, který stál na vývojovém žebříčku o něco výše než australopithecus. Tomu by zase odpovídaly dlouhé paže a malý mozek nálezů z jeskyně u Johannesburgu.

"Myslím, že každý si je vědom toho, že daný časový úsek - tedy údobí mezi 1,8 a dvěma miliony let - představuje jednu z nejhůře dokumentovaných kapitol nálezů fosilií hominida," připouští Berger, který chce ve výzkumu pokračovat dále.

Vědci z Curyšské univerzity totiž na dané lokalitě mezitím našli celkem 180 prehistorických úlomků náležících čtyřem různým jedincům.

Rekonstrukce obličejů

Ať už ale nález patří do jedné či druhé skupiny, jisté je, že má nesmírnou hodnotu. Kosterní pozůstatky jsou totiž velmi dobře zachované a kompletnější než v případě Lucy, ženského hominida rodu Australopithecus afarensis objeveného v roce 1974 v Etiopii, který je nejstarším dosud známým předchůdcem člověka.

Berger je dokonce přesvědčen, že bude na základě nalezených fosilií schopen rekonstruovat obličeje obou hominidů.

Vědci se navíc rozhodli, že vyhlásí v Jihoafrické republice soutěž o to, kdo najde pro nový druh podobné jméno, jako je Lucy, která po africké savaně chodila před přibližně 3,2 miliony let.

autor: Radim Klekner

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama