"Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších ode dneška potenciálně šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost," uvedla Čaputová den před svými 50. narozeninami. Dodala, že při rozhodování brala ohled i na svou rodinu.
Nejvyšší politický úřad vykonává Čaputová jako první žena v historii země. Zastává silně proevropské názory, prosazuje podporu bránící se Ukrajině, klade důraz na vládu práva. I ve funkci hlavy státu se spíše vyhýbá slovním přestřelkám se svými kritiky a v minulosti opakovaně zmiňovala heslo, že slušnost není slabost.
"Neberte, prosím, mé rozhodnutí nekandidovat jako důkaz toho, že se slušností se nedá uspět. Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat přitom nejdůvěryhodnějším politikem," řekla Čaputová.
Podle Čaputové osud Slovenska nezávisí na jednom člověku; moudří a empatičtí lidé s dostatkem energie kandidovali v různých volbách a není důvod, aby tomu tak nebylo i v prezidentské volbě. Neuvedla, zda se po skončení prezidentského mandátu nadále hodlá angažovat v politice. Vzešla z nyní neparlamentního hnutí Progresivní Slovensko, které se v posledním volebním modelu agentury Ipsos dostalo na druhé místo v žebříčku popularity stran.
Listu SME v úterý Čaputová řekla, že není správná interpretace, že by ji její kritici vyštvali z politiky. Na dotaz ohledně aktivnějšího zapojení do volební kampaně kromě jiného uvedla, že její role se nebude posouvat tak, že by vstupovala do stranické politiky.
Přední politické strany na Slovensku zatím neoznámily své kandidáty na prezidenta a zaměřují se spíše na předčasné volby, které budou 30. září. Podle tisku kandidaturu na prezidenta zvažuje někdejší šéf diplomacie Ján Kubiš. Další exministr zahraničí Ivan Korčok, který v této funkci skončil loni na podzim v souvislosti s odchodem strany Svoboda a solidarita (SaS) z tehdejší vládní koalice, dříve zase řekl, že se o funkci prezidenta nebude ucházet, pokud bude kandidovat Čaputová.
Slovenská prezidentka dlouhodobě čelí slovním výpadům například od představitelů strany Směr-SD, která se před zářijovými předčasnými parlamentními volbami těší největším preferencím, a také od šéfa nejsilnějšího parlamentního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igora Matoviče.
Šéf Směru-SD a bývalý trojnásobný premiér Robert Fico, s nímž se Čaputová rozchází nejen v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, dříve kromě jiného tvrdil, že prezidentka je agentkou Spojených států a že dostává pokyny od americké ambasády. V souvislosti s květnovým jmenováním úřednické vlády Fico nynějšího premiéra a uznávaného ekonoma Ľudovíta Ódora stejně jako Čaputovou propojil s aktivitami amerického finančníka George Sorose. Loni zase soud zakázal nynějšímu místopředsedovi Směru-SD Ľuboši Blahovi kromě jiného označovat hlavu slovenského státu za americkou agentku či vlastizrádkyni. Opakovanými slovními výpady vůči Čaputové nešetřil ani Matovič, který v roce 2021 kvůli krizi v koalici skončil ve funkci premiéra a loni v prosinci přišel o křeslo ministra financí.
Také předchůdce Čaputové v prezidentském úřadu Andrej Kiska se o znovuzvolení neucházel. V posledních parlamentních volbách z konce února 2020 kandidoval jako lídr své strany Za lidi, která se stala nejslabší parlamentní stranou. Mandát poslance Kiska nepřevzal a později oznámil odchod z politiky, což zdůvodnil zdravotními potížemi. Stranu Za lidi pak postupně opustili téměř všichni poslanci, většina z nich přestoupila do klubu SaS.
"Paní prezidentky si velmi vážím, osobně i pracovně. Vždy byla a zůstane inspirací pro mnohé na Slovensku včetně mě," napsal na sociální síti Ódor.
Vděk Čaputové vyjádřili i další politici včetně představitelů předchozí vlády premiéra Eduarda Hegera.
"Děkujeme paní prezidentce za to dobré, co vykonala pro Slovenskou republiku, a věříme, že novým prezidentem se stane rozhodný člověk s pevným charakterem, který dokáže bránit Slovensko před mafií," uvedlo v prohlášení nejsilnější parlamentní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, jehož šéf Igor Matovič, podobně jako představitelé Směru-SD, v uplynulém období nešetřil slovními výpady vůči Čaputové.
"Toto rozhodnutí nás nepřekvapilo. Nevládní organizace financované zahraničím už mají vybraného nového prezidenta, který bude důsledně pokračovat v liberální a mimo slovenské zájmy orientované zahraniční politice," napsal v prohlášení Směr-SD. Strana zároveň tvrdí, že představitelem této zahraniční politiky je nejen Čaputová, ale i předchozí prezident Andrej Kiska, který v roce 2014 Fica porazil v přímé prezidentské volbě. Čaputová na rozdíl od Fica například podporuje vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi.
"Rozumím jí. Plně ji chápu. Když člověk vstupuje do politiky s čistým odhodláním pomoci a dostane se mu za to urážek a nenávisti, je to krutá facka. Zažil jsem to," reagoval na sociální síti Kiska, který před zvolením prezidentem, stejně jako Čaputová, v politice nepůsobil.
Expremiér a šéf třetí nejpopulárnější strany Hlas-sociální demokracie Peter Pellegrini před novináři uvedl, že Čaputová patrně nebyla připravena na tlak, který je spojen s prezidentským úřadem. Řekl, že s důvěrou lidí se nehazarduje. Vyjádřil zároveň očekávání, že občané nejen v předčasných zářijových parlamentních volbách, ale také v příštích prezidentských volbách budou zvažovat, zda zvolí kandidáty, kteří nemají s politikou zkušenosti.
