Zmocněnkyně upozorňuje na osud namibijských Čechů, chce pro ně podporu

ČTK ČTK
27. 4. 2023 6:25
Na osud takzvaných namibijských Čechů chce upozornit vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Přispět chce k obnovení jejich vazeb s Českem. S příběhy černých Čechů, jak sami sebe nazývají, se ve čtvrtek odpoledne budou moci seznámit účastníci setkání v Goethově institutu v Praze. Budou moci zhlédnout dokumentární film s názvem Černí Češi. 
Namibijské děti na výletě v Praze, 1988.
Namibijské děti na výletě v Praze, 1988. | Foto: archiv pamětníků Obecního úřadu Bartošovice

Namibijští Češi se do socialistického Československa dostali v 80. letech jako děti. Přijelo jich 56. Speciální vzdělávací program namibijského osvobozeneckého hnutí SWAPO a Komunistické strany Československa měl z válečných sirotků a polosirotků vytvořit novou namibijskou elitu. "Po sametové revoluci byli však odvezeni zpět do Namibie. Jejich vazby na Československo tak byly zpřetrhány. Tehdejší československá vláda tak změnila život nemalému množství dětí, které nedobrovolně hned dvakrát musely změnit svůj domov," přiblížila zmocněnkyně.

Příběhy zachycuje dokument Černí Češi režiséra Martina Müllera. Celovečerní snímek produkovala Univerzita Palackého v Olomouci s Českou televizí. Premiéru měl před rokem. Předlohou se stala kniha Černí sokoli, kterou napsala afrikanistka a kulturní antropoložka Kateřina Mildnerová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Už dřív označila někdejší výchovný program za politický a sociální experiment.

"Děti byly bez ukončeného základního vzdělání a bez jakékoliv jazykové a psychologické přípravy nuceně přesídleny do Namibie, kde se nedokázaly kulturně adaptovat. Byly vráceny do země, jejíž jazyk již neznaly, kde neměly rodiny, a osudy mnohých z nich tak poznamenaly existenční problémy, drogy či sexuální násilí," uvedla před loňskou premiérou Mildnerová.

Filmaři po někdejších namibijských dětech pátrali a pak jejich osudy mapovali tři roky v Namibii i Česku. Natáčeli i s českými vychovatelkami a rodinami, které se o Namibijce tehdy staraly. Dnes dospělí se sami označují za černé Čechy, za svůj pravý domov považují Československo a mezi sebou stále mluví i česky. Podle režiséra jsou vykořenění.

Zmocněnkyně uvedla, že se namibijští Češi snaží vztahy s Českem navázat a rozvíjet. "Někteří by si přáli ukázat svým dětem místo, kde vyrůstali. Někteří by si chtěli v České republice najít práci a vytvořit zázemí. Někteří mají zájem přečíst si české knihy a dívat se na české filmy v krajanském namibijském centru," uvedla Šimáčková Laurenčíková. Podle ní tehdejší vlády obou zemí dospívajícím ublížily. Chce proto diskutovat i o možnostech nápravy. Zmínila "speciální vládní program".

Po promítání filmu by měla následovat diskuse. V ní by měla vedle zmocněnkyně vystoupit i Mildnerová či zástupkyně skupiny namibijských Čechů Saima Mathewsová.

 

Právě se děje

Další zprávy