Merkelová brání turecký plán. Balkánská cesta se od půlnoci zavřela, potvrdilo Srbsko
Uprchlická krize v Evropě.
Dnešní online reportáž končí, další informace k tématu přineseme v našem zpravodajství.
Slovinské ministerstvo vnitra upřesnilo, že do země budou vpouštěni "cizinci, kteří splňují stanovené podmínky; osoby, které daly najevo, že chtějí ve Slovinsku požádat o mezinárodní ochranu; jednotlivci, kterým bude vstup umožněn z humanitárních důvodů".
"Turecko bude brát zpátky uprchlíky," řekl po setkání s Tsiprasem turecký premiér. Ihned však dodal, že za to ale musí EU vzít stejný počet uprchlíků přímo z tureckého území.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu po setkání se svým řeckým protějškem Alexisem Tsiprasem zopakoval, že jeho země je připravena brát zpátky uprchlíky, kteří proniknou na řecké území. Informovala o tom agentura DPA. Davutoglu tak potvrdil předběžnou dohodu, k níž dospěl pondělní summit EU s Ankarou a jejíž detaily mají být hotovy do dalšího summitu EU příští týden.
"Vzhledem k novému režimu, který přijala členská země Evropské unie, si Srbsko nemůže dovolit, aby se stalo sběrným táborem pro uprchlíky, takže všechna opatření bude slaďovat s Evropskou unií a bude je recipročně uplatňovat na své jižní hranici s Makedonií a Bulharskem," uvedlo ministerstvo vnitra.
Ministerstvo sdělilo, že bylo z Chorvatska informováno o tom, že Slovinsko od půlnoci začne uplatňovat nový režim vstupu do schengenské zóny a nebude přijímat migranty bez platných víz a pasů. "Tím se prakticky zavírá balkánská cesta," cituje B92 ze sdělení úřadu.
Podle srbského ministerstva vnitra se od dnešní půlnoci prakticky uzavře "balkánská cesta", protože Slovinsko začne uplatňovat nový režim vstupu migrantů do schengenského prostoru volného pohybu. Srbsko proto bude muset přijmout patřičná opatření, aby se na jeho území nehromadili uprchlíci. Informovala o tom bělehradská televize B92.
Podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) nemůže být Turecko považováno za bezpečnou azylovou zemi pro Syřany, Iráčany, Afghánce či příslušníky jiných zemí.
Organizace připomíná, že Turecko sice ratifikovalo konvenci o uprchlících z roku 1951, ale jako jediná země na světě uplatňuje geografická omezení, takže uprchlický status zde mohou získat jen Evropané. Podle HRW navíc Ankara opakovaně zatlačuje žadatele o azyl zpět do Sýrie.
"Zatímco představitelé EU a Turecka jednali v Bruselu o dohodě, jak zastavit 'neregulérní' migraci do Řecka, turecká hranice zůstala uzavřená pro desítky tisíc syrských žadatelů o azyl, kteří prchají před vojenskou ofenzivou v Halabu," řekl Bill Frelick, který v HRW vede oddělení pro práva běženců.
Kypr dnes odmítl dát svůj souhlas k obnovení přístupových rozhovorů Turecka s EU. Komplikují se tak podmínky pro přijetí migrační dohody předběžně dojednané mezi oběma stranami na pondělním mimořádném summitu v Bruselu.
"Pokud jde o turecký požadavek k otevření kapitol jednostranně blokovaných Kyperskou republikou, zachovává prezident (Nikos Anastasiadis) nadále svůj pevný postoj," sdělil dnes podle agentury AFP kyperský mluvčí Nikos Christodulidis. Podle něj je nezbytné, aby Turecko nejprve splnilo své povinnosti.
Kyperská republika, jejíž severní část je nadále okupována tureckou armádou, právě touto okolností nadále zdůvodňuje svůj nekompromisní přístup k Ankaře. Z 35 kapitol přístupových rozhovorů jich Kypr zablokoval šest.
Uprchlíci u řeského hotspotu Moria protestují proti zavření hranic na Balkáně.
Otevřete hranice! uprchlíci u hotspotu #Moria protestují proti zavření hranic na Balkáně. Právě teď #migrantcrisis pic.twitter.com/StC08LEg3t
— Anna Barochová (@ABarochova) March 8, 2016
Česká republika je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) připravena přijmout syrské uprchlíky přímo z Turecka. Mohla by tak naplnit část stávajících kvót určených pro přesun uprchlíků v rámci Evropské unie. Jejich navýšení Česko nadále odmítá. Sobotka, který očekává, že přesuny Syřanů z Turecka budou jen dočasné, to dnes řekl novinářům. Turecko navrhuje, aby země EU převzaly jednoho Syřana za každého občana této země postižené občanskou válkou, který se nelegálně dostane do Řecka a to ho pošle zpět na turecké území.
Uprchlíci z Afghánistánu požadují otevření evropských hranic, protestují v Řecku.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka oslovil dopisem předsedu Evropské komise Jean-Claude Junckera. Navrhuje v něm, aby západobalkánské státy měly možnost v odpovídající míře využívat data Evropské unie, která se týkají uprchlíků. Například v případě identifikace žadatelů o azyl.
"Na základě diskuse na pražském summitu V4 jsem zaslal dopis předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi, ve kterém jsem ho požádal, aby Komise zvážila možnost lepšího sdílení informací s nečlenskými státy na západobalkánské trase. Pan předseda mi včera během mimořádného zasedání zemí EU-Turecko osobně potvrdil, že tento požadavek vítá a že Komise urychleně předloží návrhy, které by pomohly západobalkánským státům při zvládání migračního tlaku,"“ uvedl Sobotka.
Většina běženců, kteří se dostanou do Řecka, pochází podle IOM ze Sýrie a Afghánistánu, naopak mezi migranty přicházejícími do Itálie jsou početné skupiny Nigerijců.
Předběžná dohoda lídrů EU a Turecka znamená, že kromě Syřanů ztratí uprchlíci z ostatních zemí právo žádat o azyl v Evropě. Kritici tvrdí, že navracení migrantů do Turecka není legální, protože v této zemi neexistuje jejich spolehlivá právní ochrana.
Do Itálie a Řecka už letos dorazilo na 141 000 běženců, což je proti stejnému období loni sedminásobek. Oznámila to dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Při plavbě do Evropy 444 lidí zahynulo.
Drtivá většina uprchlíků směřovala do Řecka, kam od začátku letošního roku přišlo na 132 000 lidí. Zbývajících 9000 migrantů vstoupilo do Evropy přes Itálii.
Všechny země Evropské unie mohou posílit své humanitární úsilí v uprchlické krizi a pomáhat lidem v nouzi. Dnes to při návštěvě Berlína řekl generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Pochválil také politiku německé kancléřky Angely Merkelové, která podle něj vystupuje jako morální hlas.
"Evropská unie se skládá z 28 států. Ze států, které ve skutečnosti všechny mají možnost ukázat humanitární reakci a poskytnout humanitární pomoc. Chci proto pochválit kancléřku, že v tomto šla příkladem," řekl šéf OSN. "Apeluji zde na všechny evropské šéfy vlád. Evropa je kontinent, kde toho může být uděláno víc," řekl.
"Nejde tady o to, jestli už byly poskytnuty nějaké prostředky. Tady jde o víc - o lidskost, o dodržování lidských práv. A věřím, že Evropa jistě najde vhodné cesty, jak to zajistit. Naléhám na všechny předsedy vlád, aby to udělali," uvedl Pan Ki-mun.
Estonsko, Lotyšsko a Litva zpřísňují kontroly na východní hranici. Zároveň podle agentury Reuters budují i ploty. Země se obávají, že právě přes ně by kvůli zhoršeným podmínkám na Balkáně mohli uprchlíci začít proudit. A to přes Rusko a Bělorusko.
Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos v lednu tvořily ženy a děti 54 procent všech příchozích migrantů, kteří připluli do Řecka a Itálie.
Ještě před půl rokem byl přitom poměr mezi ženami a muži opačný - loni v červnu tvořili muži 74 procent migrantů, ženy a děti shodně po 13 procentech.
More and more #womenrefugees in EU. #EPlenary on improving their situation https://t.co/VpgFdc5Qwu #IWD2016 pic.twitter.com/Col7ZrcjRf
— European Parliament (@Europarl_EN) March 8, 2016
Europoslanci dnes na zasedání ve Štrasburku po vášnivé debatě schválili zprávu, která vyzývá ke zlepšení postavení a situace uprchlic a žadatelek o azyl v Evropské unii.
Návrh připravila britská europoslankyně ze socialistické frakce S&D Mary Honeyballová, která je přesvědčená, že ženy a matky malých dětí si mezi uprchlíky zaslouží zvláštní ochranu a zacházení, protože mají jiné potřeby než muži. Někteří poslanci ale její zprávu kritizovali jako příliš ideologickou.
Podívejte se na reportáž o uprchlících z Idomeni, kteří reagují na včerejší summit.
Promáčení migranti po summitu: Čekali jsme, že alespoň nás pustí přes hranice
Najít cíl je těžké...když je bludiště neustále přestavováno.
Great #cartoon on the #EU & the measures that some countries want to apply to refugees via @kaltoons & @TheEconomist pic.twitter.com/veCiGcnNod
— Alba Ambrós (@aambros) March 3, 2016
Merkelová v rozhovoru se SWR uznala, že proces řešení uprchlické krize je pomalý a že by se problémy mohly řešit rychleji. "Ale vše jde tím správným směrem," dodala s tím, že EU nakonec postupuje společně.
"Všichni říkají, že musíme chránit naše vnější hranice, všichni říkají, že musíme bojovat proti nelegální migraci, všichni se vyslovili pro zásah NATO v Egejském moři a všichni nyní přivítali nové návrhy," řekla k pondělnímu summitu.
Německá kancléřka Angela Merkelová nesouhlasí s kritikou ochránců lidských práv za dohodu mezi Evropskou unií a Tureckem o řešení uprchlické krize. V rozhovoru s televizní a rozhlasovou stanicí SWR prohlásila, že prvořadým úkolem je předcházet umírání syrských běženců a zastavit nelegální migraci do Evropy.
Merkelová řekla, že ujednání s Tureckem se týká toho, jak zastavit nelegální migraci, jak zakročit proti pašerákům lidí a jak zároveň dostát své humanitární odpovědnosti.
"Je nelidské dostávat lidi do takto nebezpečných situací. Proto bychom se měli pokusit nabídnout jim legální cesty. Německo se každopádně k této odpovědnosti hlásí," uvedla.
Řecku už je na 37 000 uprchlíků, kteří přes Turecko směřují dál do Evropy a kterým byla omezena možnost dalšího postupu po takzvané balkánské trase.
Makedonie, která je první zemí na této pouti po Řecku, jich za posledních 24 hodin přijala 337, uvedl dnes řecký list Kathimerini.
Pomocná ruka Turecka pohledem karikaturisty...
A helping hand... Today's @thetimes cartoon https://t.co/zJy73CNaHN #EUTurkey #refugees pic.twitter.com/o3kalnIwTY
— mortenmorland (@mortenmorland) March 8, 2016
Šéf UNHCR Filippo Grandi europoslancům ve Štrasburku řekl, že je předběžnou dohodou EU a Turecka "hluboce znepokojen". Mluvčí Evropské komise (EK) ale řekl, že dohoda byla domluvena jen v principu a až se s Evropskou radou doladí, bude vše v souladu s mezinárodním právem.
Za krátkozraký a nelidský postoj k řešení uprchlické krize plán EU a Turecka označila rovněž organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Podle ní i podle UNHCR by plán měl negativní dopady především na běžence z Afghánistánu a z Iráku.
Lidé v Idomeni zažili těžkou a deštivou noc.
GREECE - Migrants sit under the rain near the gate at the Greek-Macedonian border near Idomeni. By @dilkoff #AFP pic.twitter.com/JMP4Md92OO
— AFP Photo Department (@AFPphoto) March 8, 2016
"Mnozí lidé mluví o průlomu, ale jako už mnohokrát, ďábel se skrývá v detailech," napsal německý deník Bild.
Upozornil, že CDU/CSU dlouhodobě odmítá zrušení víz pro Turky, které Ankara za spolupráci s EU vyžaduje, a mnoho evropských států se nechce podílet na rozdělování běženců, jež by měla unie vyzvedávat z Turecka.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier označil závěry summitu za posun od národních snah o řešení uprchlické krize.
"Nyní se ukázalo, že evropská řešení nejsou vyloučena. Naopak, míříme směrem k nim," řekl novinářům při návštěvě Ománu. Vyjádřil zároveň přesvědčení, že EU bude brzy v otázce běženců vystupovat jednotně.
Do Německa v únoru přišlo 61 428 žadatelů o azyl, což je o třetinu méně, než v lednu, informovalo spolkové ministerstvo vnitra.
Největší skupinou běženců podle něj zůstávají Syřani, které následují Iráčané a Afghánci.
Takto to vypadá v řeckém Idomeni po nočním dešti.
This is what #Idomeni looks like after a night of heavy rain. No rainbows, just thick sticky mud. pic.twitter.com/Hurrdo4DlT
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 8, 2016
"Každý hráč má velký osobní zájem na řešení, které funguje. EU by sotva mohla mít větší kolektivní zájem," napsal britský The Guardian s tím, že ve hře jsou tři základní unijní principy.
Za ty považuje řešení problémů kontinentu v rámci spolupráce, volnost pohybu, která je ve veřejném zájmu, a v neposlední řadě víru v evropské hodnoty a dodržování lidských práv. Dosavadní výsledek je ale podle deníku smíšený a spíše chatrný.
"Dvacet měsíců prohlášení o principech, vyslovené pozvání stovkám tisíc migrantů, neúčinná řešení, politické cupování, spěšné budování bariér," napsal o dosavadním počínání EU francouzský deník Le Figaro.
"To vše, aby se došlo k politováníhodnému zjištění, že je třeba konečně zavřít zadní vrátka, což je základní podmínka pro otevření oficiální brány," dodal deník.
Podobný názor má rovněž italský deník La Repubblica.
"Turecký premiér (Ahmet Davutoglu) přijel do Bruselu s falešným zdáním plachého a trochu zmateného účetního, aby Evropanům hodil záchranný kruh a ušetřil je tak od katastrofální politické zkázy ve vodách Egejského moře. Ale tak jako každá záchranná akce, má i tato svou cenu. A ta je dost vysoká," napsala La Repubblica s tím, že turecký prezident Erdogan dostal další peníze v době, kdy tamní úřady převzaly opoziční deník, který hlavu státu kritizoval.
"Nebyla to žádná pěkná podívaná, co vrcholní politici EU včera předvedli. Byli nejednotní a váhaví ve všem, co se týkalo Turecka v Evropě, Turecka, které vystupovalo jako pán a které si je jisté svou beztrestností," dodal italský deník.
Maďarský konzervativní deník Magyar Nemzet pro změnu považuje za nejpodivuhodnější to, že Evropská unie, která se holedbá svobodou názorů, v krizové situaci trapně přivírá oči nad tím, že turecká vláda minulý týden převzala kontrolu nad nejvýznamnější mediální skupinou v zemi.
"Nebude cena, kterou je třeba zaplatit, příliš vysoká? Neznamená pakt s tureckým prezidentem Tayyipem Erdoganem zrazení sama sebe?" píše polský deník Gazeta Wyborcza.
Podle něj se Evropská unie stala rukojmím Ankary.
"Pokud se to podaří realizovat, rozbije to obchodní model pašeráků lidí," pochvaluje si návrh britský premiér David Cameron.
Podle něj by přestalo platit, že "dostat se na loď znamená začít nový život v Evropě".
Šéf poslanců německé konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové Volker Kauder v televizi ARD označil závěry summitu za důležitý krok k řešení uprchlické krize. "Nyní musí přijít řešení, které se bude zabývat celým problémem, včetně jeho kořenů."
Zdůraznil přitom, že Turecko je pro dlouhodobé snížení počtu přicházejících uprchlíků klíčová země a bez spolupráce s ním se nedá očekávat úspěch. "Přesto ale nelze očekávat, že splníme všechna přání Turecka," podotkl.
Rakouský kancléř Werner Faymann v rozhlasové stanici Ö1 řekl, že se EU přihlásila k obsahu dohody, kterou bude třeba ještě dopracovat. Podle něj k závěrům summitu přispělo i rozhodnutí Rakouska stanovit denní limity pro počty přijímaných uprchlíků.
"Bez jasného volání Rakouska by nikdy nedošlo k tak intenzivním rozhovorům ani k jednoznačnému rozhodnutí, že konec politiky, která umožňuje běžencům volně procházet přes hranice, bude znamenat i konec balkánské cesty."
Řecká pobřežní stráž od rána zachránila u břehů ostrova Lesbos devět lodí. Plulo na nich 439 lidí.
Do cvičení na hranicích s Rakouskem se podle nových informací zapojí 200 policistů. Policie bude v Dolním Dvořišti, Mikulově a na zelené hranici simulovat situaci příchodu většího množství uprchlíků. Zaměří se na kontroly běženců a fungování registračních míst, která jsou nyní známa třeba z Makedonie či Maďarska.
"Cílem bude nacvičit činnosti, které dnes známe ze států jako Maďarsko, Makedonie, Slovinsko," uvedl policejní prezident Tomáš Tuhý. Policisté tak budou cizince kontrolovat, zaměří se třeba na jejich cestovní doklady. Na hranicích byly rozmístěny stany, ze kterých vznikla registrační místa pro příchod uprchlíků.
Kolektivní selhání. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) kritizuje neschopnost splnit věci, na nichž se už dohodly země EU. Podle něj to jen zhoršuje migrační krizi.
Collective failure to implement measures agreed by EU has led to the escalated crisis https://t.co/66DlgG2fAh pic.twitter.com/Lensl7Nqbk
— UN Refugee Agency (@Refugees) March 8, 2016
"Politici můžou diskutovat o čemkoliv, uprchlíci a migranti pokračují v cestě do Řecka. Včera jich na Lesbos dorazilo 541," glosuje pondělní summit producent BBC Piers Scholfield. Přímo z Lesbu.
Whatever politicians might be discussing, refugees & migrants continue to cross to Greece. 541 arrived on #Lesbos yesterday.
— Piers Scholfield (@inglesi) March 8, 2016
Balkánská cesta přestala existovat, tlumočí doma politici závěry summitu. Jako například slovinský premiér Miro Cerar.
Clear message Balkan route no longer exists, PM Cerar says after EU summit
— Slovene Press Agency (@STA_English) March 8, 2016
Zatímco politici se na včerejším summitu tvářili na turecký plán jako na řešení migrační krize, komentátoři upozorňují na něco, co politikům uniká.
A to, že celý plán Turecka závisí na přesídlení uprchlíků, tedy něčem, co Unie nedokázala vyřešit za poslední rok. Proti jsou především země Visegrádu. Maďarský premiér Viktor Orbán ostatně dal najevo svoji nelibost už během summitu.
List The Financial Times upozorňuje, že plán EU-Turecko nemusí být v souladu s Ženevskými konvencemi o uprchlících. Podle nich musí být "všechny žádosti správně posouzeny", což ovšem není v souladu se záměrem vracet běžence bez výjimek zpátky do Turecka.
Tam by navíc měli mít právo žádat o mezinárodní ochranu pouze Syřani, upozorňuje na to, že na útěku jsou i Iráčané, Afghánci či Eritrejci. Pokud by byla dohoda napadnuta u Evropského soudu pro lidská práva, pravděpodobně by byla označena za neplatnou, napsal list.
Obdobné cvičení podnikla policie už loni v září. Tehdy s armádou.
Policie cvičně dnes zavede kontroly na státních hranicích s Rakouskem kvůli případnému příchodu většího počtu uprchlíků na české území.
Cvičení se bude týkat případného příchodu většího počtu uprchlíků a prověření postupů na vzniklých registračních místech. Policisté budou na hraničních přechodech v Dolním Dvořišti a Mikulově, cvičení se zaměří i na část zelené hranice.
Zatímco francouzské úřady pokračovaly v likvidaci části tábora migrantů u severofrancouzského města Calais, nedaleko byl i přes odpor vlády otevřen tábor nový.
Zprovoznily ho radnice ve městě Grande-Synthe a humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF). Tábor, který leží jen desítky kilometrů od Calais, tvoří čtyřmístné dřevěné vytápěné bungalovy, společná kuchyně a škola.
#GrandeSynthe:MSF opens #refugee camp-over200 cabins are ready to take in those from #Calais https://t.co/m6FXkoRnJA pic.twitter.com/IUf0JYkp09
— Face to Face MSF SA (@MSF_SAdonors) March 7, 2016
Idyla v Bruselu je do značné míry iluzorní. Proti libovolné zmínce o novém - byť třeba dobrovolném - přesídlování syrských uprchlíků do EU ostře protestoval například maďarský premiér Viktor Orbán.
Není tak jasné, jaké podpoře se za deset dní na březnovém summitu EU bude konečná dohoda těšit. Turecký premiér Davutoglu dal ale najevo, že 17. března do Bruselu zamíří.
Úterní ráno v táboře Idomeni na řecko-makedonské hranici.
The morning after the big rain... @ntvde #idomeni #Refugeesgr #refugeecrisis pic.twitter.com/hSurGVti5O
— Andi Hill (@andicam75) March 8, 2016
Mnozí lídři a politici však upozorňovali na to, že dohoda s Tureckem řeší problém Unie pouze částečně, protože migranti a uprchlíci si nejspíše okamžitě najdou do Evropy jiné cesty.
S podmínkami, které si na oplátku klade Turecko, je to už komplikovanější. Ale nic z toho, co Ankara požaduje, není pro Evropu vyloženě nepředstavitelné.
Například peníze jsou nejspíše nejmenší problém. Jak upozornil turecký premiér, nejsou to peníze pro Turecko: "Nepotřebujeme ty peníze pro sebe. Každý cent bude utracen za syrské uprchlíky. Například pro stavby nových škol."
Jelikož se peníze uvolňují na konkrétní projekty spojené se zlepšením životní úrovně uprchlíků v Sýrii, nemá Evropa výraznější problém nést svůj podíl.
Pokud by prošly stávající počty, znamenalo by to podle premiéra Sobotky v případě Česka přijmout zhruba 4800 lidí. A celoevropsky pak v případě obou programů dohromady zhruba 200 000 lidí.
Podle Sobotky by tento počet měl bohatě stačit. "Zaprvé půjde o Syřany, zadruhé projdou bezpečnostními prověrkami a zatřetí trváme na tom, aby do tohoto programu byli vpuštěni jen ti Syřani, kteří ilegálně nevstupovali na území EU."
Ti Syřané, kteří by už byli na řeckých ostrovech zaregistrováni a odvezeni zpět do Turecka, by tak podle něj neměli mít nárok se o přesídlení do EU ucházet.
Lídři byli podle diplomatů nejen překvapení, ale i velmi podráždění. Všechny však návrh zaujal. "Myslím si, že je to zajímavá cesta, kterou bychom měli zvážit," uvedl Sobotka.
Jednotlivé členské státy by ale neměly přijmout více uprchlíků z Turecka, než kolik se už zavázaly vzít v rámci povinných kvót a přesídlovacího programu.
Jedinými, kdo o nových tureckých návrzích mohli něco tušit, byla německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte, kteří ještě v neděli s Davutogluem mluvili.
Podle Merkelové byl nový plán zcela vymyšlen Davutogluem, a pokud by byl přijat, znamenalo by to "opravdový průlom".
"Je potřeba, abychom dodrželi určitou kulturu vyjednávání a určitou vzájemnou úctu v rámci Evropské unie," ohradil se také český premiér Bohuslav Sobotka. Nebyli ale zdaleka jediní.
Turecké záměry osmadvacítku zaskočily.
"Není možné, abychom dostali na stůl papír, kde létají miliardy jak kachny na trhu a kde jsou napsané věci, které jsme viděli poprvé v životě," rozčiloval se slovenský premiér Robert Fico nad způsobem, jakým jim byl návrh představen.
"Neřízený proud migrantů po západobalkánské trase končí," řekl nicméně již v úterý novinářům předseda Evropské rady Donald Tusk s tím, že balkánská migrační cesta je nyní uzavřena.
Unie je podle něj v této souvislosti připravena k všemožné a rychlé pomoci Řecku, kde se tak nyní začali migranti hromadit, a hrozí proto humanitární krize.
Mechanismus by měl odradit jak migranty, tak uprchlíky, aby se vůbec do Řecka vydávali, protože budou mít jistotu, že se stejně vrátí zpět do Turecka.
Pokud tedy opravdu utíkají před válkou, jediná jejich cesta do Evropy by vedla přes uprchlický tábor v Turecku, pokud jsou to ekonomičtí migranti, nemusí to ani zkoušet.
Takový návrh by úplně změnil dosavadní řešení migrační krize. Podle dohody by se do Turecka vraceli i Syřané. Za každého Syřana, který by byl poslán zpět do Turecka, by ale Evropská unie přesídlila jednoho Syřana z uprchlického tábora v Turecku do některého z členských států, na základě kvót.
Evropští lídři se nad úterním ránem vrátili z Bruselu do svých zemí zase o něco více frustrovaní, zato se zajímavou nabídkou. Pečlivě naplánovaný summit hned na jeho začátku naprosto naboural turecký premiér Ahmet Davutoglu, když lídrům představil nové turecké požadavky a nečekanou nabídku.
Turci požádali hned o několik věci: další tři miliardy eur do roku 2018, urychlení bezvízového styku, co nejrychlejší otevření nových přístupových kapitol a přesídlování tisícovek Syřanů s nárokem na azyl rovnou do Evropy. Výměnou ale nabídli, že budou zpět do Turecka přijímat všechny uprchlíky i migranty, kteří od tureckých břehů připlují na řecké ostrovy.
Pondělní události si můžete připomenout zde:
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem evropské migrační krize.
Právě se děje
Vondroušová dál kráčí Stuttgartem bez ztráty setu. Teď ji čeká Sabalenková
