Brusel/Praha - Desetitisíce lidí pojedou či poplují z Řecka do Turecka, desetitisíce dalších budou sedět v autobusech či letadlech v opačném směru - do evropských zemí.
Zhruba takto by mělo vypadat řešení uprchlické krize podle dohody, ke které se v noci na úterý přiblížili v Bruselu lídři členských zemí EU a Turecka.
V médiích se již pro dohodu vžívá označení "kus za kus".
Ankara přijme syrské běžence z řeckých ostrovů, stejný počet přesídlí přímo z Turecka do evropských států. Do těch, které k tomu budou svolné.
Přesun v obou směrech bude platit Evropská unie.
Proti pašerákům
Opatření má vést k tomu, že se uprchlíkům nevyplatí dávat pašerákům za převoz na řecké ostrovy horentní sumy a bude pro ně výhodnější čekat v Turecku na možnost legálního vstupu na území EU.
"Hledáme takovou dohodu, která zničí obchodní model pašeráků lidí a co nejdříve zastaví migrační proud," vysvětlil český premiér Bohuslav Sobotka.
Klíčové bude, zda se o tom podaří přesvědčit ty, kteří se snaží dostat do Evropy.
Jelikož ale mají mít legální možnost dostat se z Turecka na Západ pouze Syřané, uprchlíci z jiných zemí - Iráku či Afghánistánu - nebudou mít motivaci v Turecku zůstávat.
Ze známého textu dohody, zatím oficiálně neschválené, rovněž nevyplývá, jak dlouho budou muset ti, kteří už jsou v Řecku, čekat na návrat do Turecka.
Pokud to budou měsíce, budou se na Peloponéském poloostrově nadále hromadit desetitisíce uprchlíků.
Brusel chce porušovat vlastní pravidla
Organizace sledující dodržování práv uchazečů o azyl dohodu načrtnutou v Bruselu zpochybňují. Tu pasáž, která stanoví, že všichni migranti budou vraceni z Řecka do Turecka.
Turecko neposkytuje běžencům možnost žádat o politický azyl. Na právní ochranu mají nárok Syřané. Naopak Afghánci nebo Eritrejci nikoliv, protože nepřicházejí přímo ze svých zemí, ale přes území dalších států.
"Vracením uchazečů o azyl do země, kde jejich žádost nemá šanci být řádně posouzena, Evropská unie porušuje svá vlastní pravidla," řekla deníku Financial Times Anneliese Baldaccini z lidskoprávní organizace Amnesty International.
Ředitel programu Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) pro Evropu Vincent Cochetel dokonce soudí, že případy nedobrovolného návratu z Řecka do Turecka mohou skončit u evropských soudů.
"Poslat lidi do Turecka, kde nemají zajištěno právo na ochranu, představuje problém z hlediska mezinárodního práva," cituje ho agentura Reuters.
Evropští politici ale mohou věc obejít tím, že prohlásí Turecko za bezpečnou tranzitní zemi.
To ostatně naznačil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Turecký koncept je právně v pořádku vzhledem k tomu, že Turecko je vnímáno jako bezpečná země pro občany třetích států. Rozhodnutí je legální," nechal se slyšet.
Německé humanitární organizaci Pro Asyl se nelíbí, že nárok na přesídlení z Turecka do Evropské unie mají na základě dohody mít jen Syřané. "Mezi uprchlíky nejsou jen Syřané. Není možné takto štvát Syřany proti ostatním uprchlickým skupinám, jako jsou třeba Afghánci a Iráčané," řekl šéf organizace Günter Burkhard.
