Bakuriani (od našeho zpravodaje) - Dlouhé sjezdovky s mnoha vleky, nové a často ještě nedokončené hotely, nápisy v angličtině. Dokonce je tady i turistická informační kancelář, i když zavřená.
Bakuriani ve výšce 1800 metrů nad mořem je gruzínským střediskem zimních sportů. Gruzínským Špindlerovým Mlýnem. Městečko uvažovalo a stále uvažuje o tom, že jednou by tady a v sousedním Boržomi mohla být zimní olympiáda.
Vedle informačního střediska je mapa a na ní slogan, který má cizince přitáhnout: Gruzie - tady začíná Evropa.
Bakuriani je také místem, kde končí a začíná jeden dopravní unikát. Stařičká horská železnice, která stále jezdí dvakrát denně a obrovské převýšení mezi Bakuriani a sedmadvacet kilometrů vzdáleným Boržomi ujede za půldruhé hodiny.
Kousek od nádraží, nahoře za prašnou kamenitou cestou, stojí domek nejznámější rodiny městečka. Bydlí tady rodiče Nodara Kumaritašviliho. Sáňkaře, který se tragicky zabil při tréninkové jízdě těsně před začátkem olympijských her ve Vancouveru.
Otec David z jeho pokoje udělal vzpomínkovou místnost. Jsou tu vystavené fotografie, lyže a různé předměty připomínající jeho tragicky zemřelého jedenadvacetiletého syna.
Na stěně visí velká fotografie se záznamem rychlosti osudné jízdy na dráze ve Vancouveru. Přes 144 kilometrů v hodině.
Na čestném místě je vystavena pamětní medaile, kterou zde rodičům předal monacký kníže Albert II. Během návštěvy Gruzie do Bakuriani zavítal a poklonil se památce sportovce.
Na stole leží kniha, kam se zapisují návštěvníci. Dole v přízemí vedle kuchyně rodiče udělali malou kapličku s ikonami a modlitbami.
"Sám bych rád příští rok jel do Vancouveru, podívat se na to místo. Zatím jsme nesehnali peníze," říká Nodarův otec, který ochotně zve návštěvníka z Česka dál a vaří kávu.
Sám je trojnásobným mistrem bývalého Sovětského svazu v jízdě na saních a Nodar šel v jeho stopách.
"Vyjednal jsem v Německu, že zde postaví novou, moderní sáňkařskou dráhu, aby mládež měla kde trénovat," říká.
I toto městečko teď žije parlamentními volbami, které převrátily politickou situaci v zemi a přinesly vítězství opoziční straně Gruzínský sen. Na úkor Sjednoceného národního hnutí prezidenta Michaila Saakašviliho, který se tady v únoru 2010 zúčastnil sáňkařova pohřbu.
"Volit jsem byl, ale je jedno, jak to dopadne. Jen aby nebyla zase válka, jinak je to jedno," vyjadřuje se David Kumaritašvili k politice.
Autem pak míří k synově hrobce, kde už jsou Nodarova matka s tetou. Obě v černém oblečení. Na hrobce je velký ležící bílý kříž a v náhrobku vsazená soška jedoucího sáňkaře.
K šancím Bakuriani pořádat někdy olympiádu je bývalý sovětský šampión skeptický. "To jsou spíš jen proklamace. Teď bude příští olympiáda tady nedaleko v Soči, těžko to bude dvakrát po sobě ve stejné části světa," domnívá se.
Myšlenka pořádání zimní olympiády, stejně tak jako ambice hostit mistrovství Evropy ve fotbale, pocházela od prezidenta Saakašviliho.
Jeho mandát ale příští rok končí a poté, co v parlamentních volbách v pondělí zvítězila opoziční koalice Gruzínský sen Bidziny Ivanišviliho, čekají Gruzii velké změny.
Válka s Ruskem, kterou David Kumaritašvili tolik nechce, by hrozit neměla. Ivanišvili chce obnovit dialog s Ruskem a pokusit se o lepší vztahy, minimálně o otevření velkého ruského trhu pro gruzínský export.
Lidé očekávají obrat hlavně v ekonomice a také justici.
"Dá se do Česka jezdit bez víza? Potřebuji dobře placenou práci, tady v Gruzii skoro není," říká v obchodě v Bakuriani zedník Šota, který pochází z vesnice na pobřeží Černého moře a tady dělá na rekonstrukci jednoho z horských hotelů.
Právnička Nazibrola Džanezašviliová z lidskoprávní organizace "42. článek ústavy" si slibuje od nové vlády větší respektování mezinárodních závazků Gruzie v oblasti lidských práv.
"Zatím je u nás spravedlnost spíš byznys. Když něco uděláte a máte dost peněz, můžete si koupit osvobozující rozsudek," řekla Aktuálně.cz.
Stabilnější a více prosperující Gruzie by znamenala pro malebné horské středisko více zahraničních turistů. Zatím podle místních jezdí z ciziny jen lidé z Pobaltí, kteří to tu znají ze sovětských dob a říkají, že je tady nejlepší sníh, co znají.
