Jeden z asi stovky izolovaných a nikdy nekontaktovaných kmenů, které podle odborníků z mezinárodní organizace Survival International v Brazílii dnes existují, se už jednou dostal na pokraj vymření. V roce 2005 dokonce brazilská vláda vedla vyšetřování možné genocidy. Tu měli mít na svědomí farmáři a dřevorubci. Nikoho se ale kvůli nedostatku důkazů nepodařilo dostat před soud.
Teď, když se Jair Bolsonaro rozhodl předat pravomoci vytvářet a regulovat indiánské rezervace ministerstvu zemědělství, na které má obrovský vliv těžařská lobby, jim znovu hrozí zánik.
Nikdo nebude moci ochránit obyvatele pralesa, po staletí žijící tradičním způsobem života, před bagry a motorovými pilami dřevorubců.
"(Bolsonaro) představuje institucionalizaci genocidy v Brazílii," míní koordinátor Asociace domorodých národů Brazílie Dinamã Tuxá. Bolsonaro se ale na kritiku neohlíží. Jeho mluvčí se nechal slyšet, že brazilská vláda má "mnohem důležitější věci k vyřešení", napsal americký deník New York Times.
Lidé z kmene Kawahiva žijí na území brazilského státu Mato Grosso, což je jeden z vůbec nejvíce násilím sužovaných regionů v zemi. Naprostá většina ekonomického příjmu v tomto státě pochází z nelegální těžby dřeva. Ještě v prosinci podnikla národní Nadace pro ochranu indiánů (FUNAI) ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí akci na jejich ochranu a z oblasti vypověděla několik skupin nelegálních farmářů.
Uděláme z nich Brazilce
Teď ale panují obavy, že podobné akce s novým prezidentem ve funkci nebudou možné.
This is our last chance to protect the #uncontacted Kawahiva tribe before Jair #Bolsonaro becomes President of Brazil on Jan 1st, 2019. Please write to #Brazil's Minister of Justice urging him to secure the tribe's land before it's too late https://t.co/60CcDg6ZOr pic.twitter.com/ldPv7DepWF
— Survival International (@Survival) December 19, 2018
"Více než 15 procent státního území je vymezeno jako území domorodých kmenů. V těchto izolovaných oblastech Brazílie žije méně než milion lidí, kteří jsou ve skutečnosti využíváni a manipulováni nevládními organizacemi. Společně tyto obyvatele integrujeme a budeme s nimi jednat jako se všemi ostatními Brazilci," napsal Bolsonaro na Twitter hned druhý den po nástupu do funkce.
Nikdy nekontaktovaným kmenům v Amazonii hrozí při střetu s civilizací největší nebezpečí z chorob, na které nejsou zvyklí a nemají proti nim obranné látky.
Nový brazilský prezident chce podle svých slov hlavně zlepšit ekonomickou situaci v zemi, která má spoustu přírodního bohatství. Od poslední ekonomické krize před čtyřmi lety získávají politici upřednostňující těžbu před ochranou deštného pralesa stále více podpory.
Tři stovky amazonských kmenů
V Brazílii dnes žije podle organizace Survival International téměř 900 tisíc členů původních domorodých kmenů, což je méně než půl procenta populace. Tvoří asi 300 kmenů a hovoří více než 270 jazyky.
Během vlády vojenské junty, která v Brazílii vládla od 60. let, jejich populace klesla na pouhých 100 tisíc jedinců. Spousta kmenů byla nuceně začleněna do většinové společnosti. S novou ústavou z roku 1988 byla ale původním obyvatelům zaručena alespoň nějaká ochrana. Úřady vymezily na 600 chráněných území po celé zemi, která jsou teď v ohrožení.
Podle ochránců životního prostředí právě původní obyvatelé Amazonie představují nejlepší ochránce tropického pralesa a jeho rozmanitosti.
Video: Kamery zachytily posledního člena nikdy nekontaktovaného amazonského kmene
