Zhroutil se jim svět, vláda poslala jídlo a bankomaty

ČTK ČTK
23. 4. 2013 11:28
Po zemětřesení, které zabilo 192 lidí, Čína ukazuje, jak si umí poradit s katastrofami
Zemětřesení v Číně.
Zemětřesení v Číně. | Foto: Reuters

Lu-šan - Stanová vesnice, která během dvou dnů vyrostla pro oběti zemětřesení v oblasti Lu-šan, není obyčejným táborem pro uprchlíky.

Čína tu předvádí celou škálu vybavení pro případ katastrof - od nákladních automobilů vybavených rentgenovým zařízením přes stanice na nabíjení mobilních telefonů nebo bankomaty na kolečkách až po stan pro ty, kdo chtějí nahlásit pojišťovací událost, napsala agentura AP.

Úsilí, které se v hornaté provincii S'-čchuan rozjelo po sobotním zemětřesení, jež zabilo nejméně 192 lidí, ukazuje, jak čínská vláda pokračuje ve vylepšování své reakce na katastrofy. Ta je dlouhodobě považována za klíčový test vedení země a vysloužila si zdrcující kritiku například po mnohem ničivějším zemětřesení v S'-čchuanu v roce 2008.

"Lu-šan byl velmi těžce zasažen a dům mé rodiny se zřítil. Je to pro nás katastrofa," říká osmadvacetiletý Jüe Che-ťün, zatímco čeká na dobití tří mobilních telefonů své rodiny u nabíjecího stánku poskytnutého komunikační firmou a spravovaného vládou.

"Když si můžeme nabít telefony, aspoň nám to umožní zůstat v kontaktu s příbuznými a trochu se uklidnit," dodává.

Po třech dnech dostali nudle

V malé klinice, která funguje se dvěma zelenými lůžky pod volným nebem a s malým stanem, v němž přespávají lékaři, říká jeden z doktorů, že vláda se poučila, jak důležitá je rychlá koordinace první reakce na zemětřesení.

Lekci prý dostala v roce 2010 po otřesech v Ju-šu, kde zahynulo více než 2600 lidí. Většinu první pomoci v této oblasti poskytli buddhističtí mniši a dobrovolníci z nevládních skupin.

"Rychlá, organizovaná pomoc vlády je velmi důležitá," řekl lékař, který prozradil jen rodové jméno Luo. "Nemá smysl někam slepě vyrazit a snažit se zachraňovat lidi."

Při nynější záchranné akci byly běžně k vidění vrtulníky, které pomáhaly s přístupem do odlehlých nebo odříznutých míst. I to byl rozdíl proti otřesům v roce 2008.

I tak se běžně objevují stížnosti těch, kdo nyní zemětřesení přežili, že se pomoc nedostala ke všem, kdo ji potřebují. Sedmačtyřicetiletá Chuang Ming-sien, která se sedmi příbuznými přežívá v modrém, vládou poskytnutém stanu na malém náměstí, říká, že snahy vlády si cení, ale dodávky pomoci nejsou vždy rozdělovány spravedlivě.

"Dneska ráno jsme poprvé po třech dnech dostali instantní nudle," povzdychla si, zatímco míchala párem dlouhých hůlek nudle na pánvi wok nad přenosným vařičem na plynovou bombu.

Peking odmítá zahraniční pomoc

V pondělí se asi dvě desítky obyvatel krátce shromáždily v jedné z ulic nedaleko stanového tábora a skandovaly, že už dva dny nemají nic k jídlu. O půl hodiny později přijel velký nákladní automobil a vypukla strkanice o to, kdo se dřív dostane k rozdávaným zásobám.

Schopnost ústřední vlády reagovat na přírodní katastrofy byla vnímána jako zkouška její legitimnosti po staletí. Čínští císaři vynakládali státní zdroje na zvládání záplav a zemětřesení či jiné katastrofy se pokládaly za znamení, že vládní dynastie ztrácí "nebeský mandát".

I proto nyní čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Peking odmítá zahraniční nabídky pomoci, protože Čína je schopná tuto katastrofu zvládnout sama.

 

Právě se děje

Další zprávy