Akce na záchranu amerických rukojmí v době islámské revoluce v Íránu, zvěčněná v oscarovém filmu Argo (2012), vstoupila do historie tajných operací.
Osmasedmdesátiletý Mendez v sobotu zemřel. Poté, co dlouho zápasil s Parkinsonovou chorobou.
Právě on vymyslel a dovedl do úspěšného konce riskantní hru, pomocí níž zachránil životy několika lidí. Vymyslel si, že natáčí sci-fi film, a ze šesti amerických diplomatů, kterým hrozilo na přelomu 70. a 80. let v Íránu vězení, udělal kanadské filmaře. Obstaral jim dokumenty, vybavení a hlavně důvěryhodný příběh. Vše dokonale připravil a nakonec se mu s pomocí kanadského velvyslance podařilo dostat skupinu ze země.
Nebylo to až takové drama jako v sedm let starém filmu, kde letoun aerolinek Swissair roluje po letištní ploše a revolucionáři se zbraněmi v rukou za ním jedou ve vojenském džípu. Sám Mendez k tomu řekl, že filmaři trochu "přidali".
Ve skutečnosti prý všichni letěli do švýcarského Curychu velmi brzo ráno a příslušníkům revolučních gard, kteří slídili za každým Američanem nebo člověkem vypadajícím jako Američan, se nechtělo tak brzy pracovat. Na letišti byli, ale nikoho moc nekontrolovali.
Špionážní umělec
Mendez měl přitom v mládí umělecké sklony. Byl ilustrátor a grafik. Přesně to ho dovedlo ke čtvrt století trvající službě v CIA. Byl vyhlášeným specialistou na falšování dokumentů, na úpravu obličejů a nakonec i na vymýšlení příběhů, které agentům CIA pomáhaly v práci.
Server Biography.com Mendeze přímo popisuje jako "špionážního umělce".
Pracoval na misích v jihovýchodní Asii a na Blízkém východě, v samotném závěru kariéry ještě zažil pád Berlínské zdi a konec studené války.
V knize vzpomínek nazvané Mistr převleků: Můj tajný život v CIA zmiňuje také svoji další specializaci. Vymýšlel, jak dostat agenta z nepřátelského prostředí, když mu bezprostředně hrozilo odhalení nebo rovnou zatčení.
Právě tato schopnost rozhodla o tom, že se v lednu 1980 pokusí dostat diplomaty pryč z Íránu v době, kdy triumfovala revoluce imáma Chomejního a Spojené státy byly jejím nepřítelem. Chomejní USA přímo nazýval Velkým satanem.
Falešný scénář, falešné reklamy
Původně Mendez vymyslel plán, jak šestici dostat tajně přes pozemní hranici do Turecka. Byl ale příliš riskantní, protože znamenal dlouhou jízdu autem po íránských silnicích. V době, kdy všude byla kontrolní stanoviště nového režimu.
Další plány předpokládaly, že se z diplomatů udělají experti na zemědělství a výživu nebo učitelé angličtiny. Nakonec ale zvítězila filmařská verze. Plán by se však nikdy neuskutečnil, nebýt Kanady. Falešné kanadské pasy a dokumenty šly diplomatickou poštou na ambasádu. A diplomatická pošta se nekontroluje, dokonce ani v časech revolucí.
Aby byl příběh s natáčením sci-fi snímku uvěřitelný, falešní filmaři měli i scénář. Šlo o narychlo přepsaný starší námět. CIA dokonce zaplatila neexistujícímu filmu reklamy v časopisech Hollywood Reporter a Variety.
Později Mendez vzpomínal, že vše dopadlo dobře i přes jednu školáckou chybu. Člověk, který vyráběl falešné pasy, se spletl a datum vydání jednoho z nich bylo uvedeno v budoucnosti. Naštěstí si toho nikdo na letišti v Teheránu nevšiml.
Film o celé operaci natočil americký herec Ben Affleck, který v něm ztvárnil i hlavní roli - samotného Mendeze. "Byl to pravý americký hrdina. Nikdy nebažil po ocenění či slávě, prostě sloužil vlasti. Jsem tak pyšný, že jsem s ním mohl pracovat a že jsem mohl vyprávět jeden z jeho příběhů," napsal na Twitteru Affleck.
Tony Mendez was a true American hero. He was a man of extraordinary grace, decency, humility and kindness. He never sought the spotlight for his actions, he merely sought to serve his country. I’m so proud to have worked for him and to have told one of his stories. #RIPTonyMendez
— Ben Affleck (@BenAffleck) January 20, 2019
