Běluha se před norskými rybáři chovala zvláštně. Sápala se po lodních lanech připevněných na boku plavidel a evidentně byla zvyklá na lidi. Brzy se ukázalo, že kytovec je velmi dobře vycvičený. Obyvatele norského přístavu bavil nejrůznějšími kousky: chytal plastové kroužky, prováděl výskoky, aportoval, a dokonce se i nechal pohladit.
Spekulovalo se, jestli Rusové vyslali běluhu k norským břehům schválně jako tajného špiona, nebo jestli snad "zběhla". V Norsku se jí totiž zalíbilo natolik, že i když ji zbavili popruhů s kamerou, aby mohla volně odplout, stále se vrací k pobřeží.
Odborníci navíc pochybují, jestli by takto ochočená běluha vůbec ve volné přírodě dokázala sama přežít bez toho, aby ji lidé krmili.
Odkud přesně velryba pochází, teď vyšetřují místní bezpečnostní složky. Mezitím se ale objevily satelitní snímky zobrazující zařízení ležící u pobřeží Kolského poloostrova na severozápadě Ruska, které vypadá jako výcvikové centrum pro mořské savce. A právě odtud by zvíře mohlo pocházet.
Podle analytika a autora knih o námořní bezpečnosti H. I. Suttona, který prozkoumal snímky veřejně dostupné na Google Earth, jsou na fotografiích vidět dvě ohrady pro velryby. V jedné z nich je dokonce vidět běluha. Přitom na snímcích z loňského ani předloňského roku ještě ohrady nebyly. A právě odtud se mohla běluha dostat k norským břehům.
New #OSINT re #Russia navy beluga whale found in Norway. Satellite imagery shows some belugas were moved to secret submarine base at around same time that it escaped captivity. Olenya Guba. https://t.co/zsrbMTCJ1E #GUGI pic.twitter.com/pm9Eutv0Jk
— H I Sutton (@CovertShores) May 27, 2019
Nedaleko ohrad leží ruská letecká základna Olenja a přímo v zálivu u poloostrova je i námořní základna pro speciální ruské misijní ponorky, píše pak web věnující se oblasti Barentsova moře The Barents Observer.
Není jasné, komu přesně v Rusku mohla běluha patřit. "Víme, že v Rusku drží velryby v zajetí a některé z nich byly podle všeho puštěny na svobodu. Ty pak často vyhledávají lodě," řekl před měsícem britskému deníku The Guardian mořský biolog Audun Rikardsen, který působí na Arktické univerzitě Norska (UiT). Například loni aktivisté upozornili na stovku velryb uvězněných na východě Ruska, které měly být prodány do čínských akvaparků.
Rikardsen se proto obrátil i na své ruské vědecké kolegy, kteří mu ale řekli, že se zvířetem nemají nic společného. Na druhou stranu připustili, že běluha mohla patřit ruskému námořnictvu.
Nenápadní a chytří špioni
Nebyla by to úplná novinka. Už v 80. letech financoval tehdejší Sovětský svaz program na výcvik delfínů pro vojenské účely. Rusové využívali jejich dobře vyvinutého zraku, kvalitní paměti a skutečnosti, že se dokážou ve vodách plavit nenápadně. O deset let později program skončil, ale v poslední době se objevují zprávy, které naznačují, že ho současný prezident Vladimir Putin nejspíš znovu obnovil.
Před třemi roky nakoupilo ruské ministerstvo obrany z moskevského delfinária pět delfínů skákavých. Právě je využíval Sovětský svaz.
Volně dostupné satelitní snímky odhalují i další místa, kde Rusové nejspíš drží a cvičí velryby. Ohrady v přístavu Olenja se na nich ale objevily zhruba ve stejnou dobu, kdy k Norsku připlula zmíněná ochočená běluha s ruskou kamerou připoutanou k tělu.
Jaká je nebo byla její mise, není jasné, ale místní obyvatelé si ji stihli velmi oblíbit. Norská televizní stanice NRK dokonce vyhlásila celonárodní anketu, ve které měli Norové vybrat pro zvířecího uprchlíka jméno. Nakonec zvítězil Hvaldimir, což je v norštině slovní hříčka kombinující slova velryba (hval) a Vladimir.
