Závěť, rok poté: Londýn opět vybuchne

Martin Novák Martin Novák
7. 7. 2006 0:00
Londýn - "Je to začátek, přijdou další útoky," vzkázal ve své závěti, zveřejněné včera - rok po londýnských útocích - terorista Shehzad Tanweer. Uvnitř: INTERAKTIVNÍ GRAFIKA

Jeden ze čtveřice atentátníků, kteří před rokem připravili v Londýně o život 52 lidí, hrozil, že nadále poteče krev, dokud se Britové nestáhnou z Iráku a Afghánistánu.

Teroristův projev odvysílala včera televize Al-Džazíra. Že podobný útok byl skutečně poslední, o tom je v Evropě přesvědčen málokdo. Muslimských radikálů, propadlých ideologii Al-Káidy, je stále dost na to, aby vraždili dál.

Zpravodajské služby od loňského 7.července zabránily několika atentátům: hlavně v Británii, Francii, Nizozemsku, Kanadě, USA.

Svíce na londýnské ulici k uctění památky 52 obětí ze 7.července 2005.
Svíce na londýnské ulici k uctění památky 52 obětí ze 7.července 2005. | Foto: Reuters

Britský premiér Tony Blair, korunní princ Charles a další politici ve svých projevech během uplynulého roku v různých podobách naznačili, že samotná činnost bezpečnostních složek nepovede k úspěchu. A že k poražení Al-Káidy a jejích myšlenek je nutná i spolupráce těch muslimů, kteří s ní nesouhlasí.

Rozdělení Evropané i muslimové

Evropa samotná je, zdá se, podle řady ohlasů rozdělená. Někteří doufají, že islámský extremismus a terorismus představuje jen jeden z mnoha názorových proudů v islámském světě, který nepřevládne a podaří se ho zpacifikovat či alespoň utlumit.

Se stoupajícím počtem útoků ale stoupá nevraživost vůči muslimům a sílí hlasy, že samotný islám, respektive islámská civilizace, je nebezpečím a na "pomoc" umírněných muslimů nelze spoléhat.

Infobox

SERIÁL K VÝROČÍ ÚTOKŮ V LONDÝNĚ

 

Tento článek je druhým dílem seriálu, připraveného k ročnímu výročí atentátů v britské metropoli.

 

Ve čtvrtek 6.7. vyšel první díl pod názvem    

Rok po Londýnu se Evropa ptá: Kde příště ?

 

Třetí díl, pojednávající o stavu globálního boje s terorismem, přineseme zítra, v sobotu 8.7.


Debata nabírá v mnoha zemích na intenzitě, propírají se citace z koránu a události z dávné historie.

Ovšem stejně tak se vedou spory i uvnitř islámského světa. Muslimové jsou rozděleni v pohledu na to, kdo je zodpovědný za 11.září, zda jsou sebevražedné atentáty ospravedlnitelné a zda a jak vycházet se Západem.

Ukázal to rozsáhlý průzkum The Pew Global Project Attitudes.

Na otázku, zda sebevražedné atentáty jsou nebo mohou být ospravedlnitelným činem na obranu islámu, odpovědělo jednoznačně záporně a slovem nikdy 43 procent Jordánců, 45 procent Egypťanů, 61 procent Turků, 69 procent Pákistánců a 71 pocent Indonésanů.

Na otázku, zda mají plnou nebo částečnou důvěru v Usámu bin Ládina, kladně odpověděly 4 procenta Turků, 24 procent Jordánců, 26 procent Egypťanů, 33 procent Indonésanů a 38 procent Pákistánců.

V Evropě na stejnou otázku "řeklo bin Ládinovi ano" 14 procent britských muslimů, 5 procent francouzských a 7 procent muslimů v Německu.

Kliknutím na číslo se zobrazí údaje o důležitých a vlivných islámských státech světa.

"Bin Ládin zaplnil historií uprázděné místo silného muslimského vůdce, který sjednotí islámskou komunitu v boji proti Americe a jejím spojencům a vrátí islám do doby jeho slávy. Takto je vnímán v islámském světě milióny lidí,"  tvrdí v své knize Tajná historie Al-Káidy britský muslimský novinář, šéfredaktor londýnského deníku al-Kuds al-Arabi Abdál Bárí Atván.

7.července 2005, několik hodin po explozi.
7.července 2005, několik hodin po explozi. | Foto: Reuters

Samotná definice Al-Káidy se ale postupně mění. Dávno nejde o pevně strukturovanou organizaci, v níž se udílejí rozkazy seshora dolů.

Expertní zprávy a vyšetřování potvrzují, že nejen atentát v Londýně, ale i další nedávné útoky například v egyptských turistických letoviscích nebo v Turecku mají na svědomí nezávislé skupiny, inspirované ideologií a příkladem Al-Káidy. Nejsou však formálně nikým řízeni, z žádného centra. To je činí obtížněji odhalitelnými.

Pochybnosti o 11.září

The Pew Global Project Attitudes zjistil v průzkumu ještě jednu zajímavou věc. Téměř ve všech islámských zemích velká část lidí stále není ochotná uvěřit, že za útoky 11.září stáli Arabové a muslimové. Stále kolují konspirativní teorie o podílu CIA, Mossadu či jiných temných sil.

Muslim pákistánského původu a nyní profesor Americké univerzity ve Washingtonu Akber Ahmed za to adresuje svým souvěrcům kritická slova.

Jeden z muslimů,který přišel k soudnímu slyšení se 17 lidmi, obviněnými z přípravy teroristických útoků v kanadském Torontu.
Jeden z muslimů,který přišel k soudnímu slyšení se 17 lidmi, obviněnými z přípravy teroristických útoků v kanadském Torontu. | Foto: Reuters

"Muslimský svět musí přestat s neustálou podporou vize velké konspirace a stereotypu vidění Západu jako satana, jehož cílem je ponížit a vyhladit islám. Klíčem je dostatečné a kvalitní vzdělání, které nesmí být jako dosud dostupné jen úzké elitě," tvrdí Ahmed, autor knihy Islám v oklíčení.

Nelze prokázat, že by podpora teroristů vedených či inspirovaných Al-Káidou v islámském světě dramaticky stouapala. Naopak ale lze za uplynulý rok jednoznačně vidět rostoucí podporu pro islámské politické strany s ostrou protizápadní rétorikou.

Během roku se dostal k moci v Íránu radikální prezident Mahmúd Ahmadínežád (přestože o legitimitě íránských voleb panují oprávněné pochybnosti), na palestinských územích hnutí Hamás a před několika týdny v Somálsku Svaz islámských soudů, jehož předseda a zároveň nový nejvyšší představitel země je na americkém seznamu hledaných teroristů.

V Egyptě výrazně posílilo Muslimské bratrstvo, rostoucí podpora islamistických stran a organizací je patrná také v Pákistánu.

 

 

 

 

 

 

 

Právě se děje

před 46 minutami

Tři čtvrtiny lidí chtějí místo stravenek dostávat peníze, ukázal průzkum. Ministerstvo navrhuje stravenkový paušál.

Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. 

Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo financí uskutečnila agentura Median mezi 1212 respondenty. 

"Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Návrh je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Návrh v tuto chvíli projednávají ministerstva. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. 

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

V severní Itálii ve městě Padova zemřel osmasedmdesátiletý muž pozitivně testovaný na koronavirus. Jde o prvního Evropana, který nákaze podlehl.

 Úmrtí v pátek pozdě večer oznámil italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza.

Muž byl jedním ze dvou starších pacientů v oblasti Veneto, u kterých bylo podezření na nemoc COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V nemocnici ležel podle italských médií 14 dní a přijat byl s jiným druhem onemocnění.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

V palivových nádržích tří desítek letadel značky Boeing 737 MAX objevil výrobce zbytky materiálu, mohly ohrozit bezpečnost strojů.

Během kontroly zatím nepředaných strojů výrobce objevil podobný problém u 35 z nich, potvrdil mluvčí firmy. Podle informací agentury Reuters se jednalo o víc než polovinu zkontrolovaných letounů. 

Firma uvedla, že v nádržích se našly zbytky cizích předmětů, což je termín, který se používá pro nejrůznější materiál, jako jsou hadry, nástroje, kovové třísky a další. Většinou zůstává po zaměstnancích, kteří se podílejí na výrobním procesu. Podobný problém už měla firma také u jiných letadel, například u tankovacích letounů KC-46, upozornila agentura Reuters. Tyto předměty zvyšují riziko elektrického zkratu a požáru.

Letadla 737 MAX jsou už téměř rok odstavena z provozu, nová čekají zaparkovaná na své dodání aerolinkám. Zákaz přišel loni v březnu po dvou smrtelných nehodách. 

Zdroj: Reuters , ČTK
před 2 hodinami

Nákaza koronavirem v Číně polevuje, její nárůst hlásí Jižní Korea. Nakažených je celkem přes 76 tisíc.

Nemoci způsobené novým typem koronaviru v pevninské Číně podlehlo již celkem 2345 lidí. Během pátku jich zemřelo 109, o devět méně než ve čtvrtek. Nakažených je přes 76 tisíc. Počet nově onemocnělých se v pátek výrazně snížil na 397 ze čtvrtečních 889. Informovala o tom v sobotu odvoláním na čínské zdravotnické úřady agentura Reuters. Výrazný nárůst nových případů hlásí Jižní Korea.

Epicentrum epidemie, provincie Chu-pej, hlásí za pátek výrazně nižší počet nových případů onemocnění i mírně nižší počet nových úmrtí. Počet nových nemocných klesl na 366 ze čtvrtečních 631. Počet mrtvých v této nejvíce zasažené čínské provincii činil v pátek 106, zatímco ve čtvrtek to ještě bylo 115. Celkem v Chu-pej již zemřelo 2250 lidí a celkový počet nakažených tam byl k pátku 63 tisíc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy