Afghánistán zůstává čtyři roky poté, co vojska vedená USA odstranila od vlády radikální hnutí Tálibán, jednou z nejchudších zemí na světě.
Celkem 51 států a dvanáct mezinárodních organizací se dnes sešlo na dárcovské konferenci v Londýně.
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová oznámila, že Spojené státy přidají příští rok 1,1 miliardy dolarů k současným šesti miliardám, které z USA ročně do Afghánistánu proudí. Britský premiér slíbil v příštích třech letech dalších 885 milionů dolarů.
Infobox
- Čtyřicet procent Afghánců nemá oficiálně zaměstnání
- Na každou ženu připadá téměř sedm narozených dětí
- Lidé se průměrně dožívají 43 let
- 53 % lidí žije pod hranicí chudoby
- Každý sedmý nemá přístup k pitné vodě
- Jen 6 % lidí má elektřinu
Kábulská vláda chce rozdělovat víc
Dárci se sešli už před dvěma roky v Berlíně. Mezinárodní společenství se tehdy dohodlo, že Afghánistánu v letech 2004-2009 dá osm až devět miliard dolarů ročně.
Afghánská vláda by však chtěla, aby méně peněz rozdělovaly nevládní organizace a více přímo sama vláda. Ta nyní rozděluje asi pětinu zahraniční pomoci.
"Podle našeho názoru by měla jít nejméně polovina pomoci přímo do státního rozpoačtu," řekl dnes francouzskému listu Le Figaro afghánský ministr financí Anwar Ul-Hak Ahady.
Bývalý ministr: penězi se plýtvá
Bývalý afghánský ministr plánování ovšem agentuře Reuters řekl, že pomoc není efektivně vynakládána. Ramazán Bašarot tvrdí, že miliardy dolarů, které Západ do Afghánistánu posílá, zlepšily životy lidí jen nepatrně.
Podle Bašarota stále sedí na klíčových postech lidé, kteří způsobili masivní plýtvání penězi, a proto musí dojít k personálním změnám.
Špatně rozdělované peníze ale nejsou jediný problém Afghánistánu. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že klíčovou otázkou budoucnosti Afghánistánu stále zůstává bezpečnost.
Tálibán znovu hrozí
Na jihu a východě země působí mimo jiné 18 tisíc amerických vojáků, kteří vládě pomáhají v boji s ozbrojenými skupinami, především bývalého vládního Tálibánu. NATO plánuje poslat k současným 9000 vojákům ještě jednou tolik. Británie posílí svou přítomnost o 3300 mužů.
Talibánský mulláh Mohammed Omar, bývalý ministr obrany tálibánské vlády, dnes ale prohlásil, že Tálibán bude i dál napadat cizí vojáky v Afghánistánu. Dnešní konferenci v Londýně nazval "americkým dramatem a výstupem".
"Afghánci by neměli s londýnskou konferencí spojovat velká očekávání. Ozbrojené a sebevražedné útoky proti Americe, Británii a jejich agentům budou pokračovat," řekl dnes Omar přes satelitní telefon agentuře Reuters.
Od listopadu v Afghánistánu došlo k sérii útoků včetně 13 sebevražedných výbuchů. Vláda z nich viní právě Tálibán.
Opium: 3 miliardy dolarů ročně
Kromě bezpečnostní situace se ale Západu nelíbí masivní vývoz opia z Afghánistánu. Celkem 87 procent opia a heroinu na celém světě pochází právě odsud. Podle údajů CIA se z veškerého opia vypěstovaného v Afghánistánu dá vyrobit až 600 tun heroinu ročně.
Afghánský prezident Hamíd Karzáí dnes v Londýně slíbil, že pro vymýcení pěstování opia udělá jeho vláda vše, co bude možné. V současnosti se pěstuje zhruba na dvou set tisících hektarch a živí velkou část Afghánců.
Zůstává ale otázka, jak nahradit peníze, které Afghánci za opium dostávají. Hamíd Karzáí řekl, že bude trvat deset až patnáct let, než se podaří pro afghánské farmáře zajistit alternativní zdroje příjmu. Pěstování drog podle ministra financí ročně zemi přinese tři miliardy dolarů ročně.
