* Německá zpravodajská služba má v archivech 4500 stran dokumentů o posledních letech Eichmannova života * Odtajnění žádá i jeho syn Ricardo * Archívy by zřejmě vyjasnily, jak to bylo s útěkem Eichmanna do Argentiny
Lipsko - Německá zpravodajská služba BND drží stále v tajnosti zhruba 4500 stránek dokumentů, týkajících se poválečných osudů nacistického zločince Adolfa Eichmanna.
Autora plánu na vyvraždění Židů ve vyhlazovacích táborech, který po druhé světové válce žil pod jiným jménem v Argentině, ale po únosu agenty izraelského Mossadu byl po procesu 31.května 1962 v Jeruzalémě oběšen.
Německá novinářka Gabriele Weberová se snaží u soudu v Lipsku domoci odtajnění materiálů, které by mohly objasnit dosud nejasné okolnosti Eichmannova úniku do Jižní Ameriky a jeho života v Buenos Aires.
Výbušný materiál i po 50 letech
Podle časopisu Spiegel, který o případu informoval jako první, BND archivy nechce zpřístupnit veřejnosti ani historikům. S odůvodněním, že by to mohlo poškodit budoucí spolupráci zahraničních zpravodajských služeb s Německem.
Pro odtajnění se už ale vyslovil například i Eichmannův syn Ricardo. Archeolog, který činy svého otce odsuzuje a distancuje se od nich.
"Ať je v těch archivech cokoliv, přišel čas je otevřít a nechat věci posoudit odborníky," řekl Eichmann mladší.
Podle Spiegelu by spisy patrně potvrdily domněnku, že poválečná vláda západního Německa patrně věděla o místě Eichmannova úkrytu. Přesné informace zřejmě mělo i západoněmecké velvyslanectví v Buenos Aires.
Bonn prý věděl víc, než říkal
Argentinský investigativní reportér Uki Goni časopisu potvrdil, že podle svědectví, která získal, se dokonce někteří západoněmečtí diplomaté a pracovníci tajné služby sešli s nacisty, ukrývajícími se v jihoamerické zemi.
"Archivy zřejmě ukrývají důkazy o tom, že v Bonnu věděli o uprchlých nacistech mnohem více, než připouštěli," soudí Argentinec.
Polský deník Gazeta Wyborcza napsal, že zprávy o Eichmannovi měly zřejmě i Spojené státy, což vyplývá z některých částečně odtajněných materiálů Ústřední zpravodajské služby (CIA) před čtyřmi lety.
Západní Němci však podle dostupných informací pravděpodobně Američany žádali, aby mlčeli, protože kauza by prý mohla vyvolat neklid a destabilizaci v tehdejší NSR.
Ta už byla spojencem USA ve studené válce, takže Američané souhlasili. Více světla však na celou záležitost vrhnou až německé archivy, zpřístupněné historikům.
Izraelská zpravodajská služba Mossad dostala první informace o možném pobytu Eichmanna, architekta tzv. konečného řešení židovské otázky - už v roce 1957. Mužem, který dal Izraelcům tip, byl Němec židovského původu. Generální prokurátor spolkové země Hesensko Fritz Bauer.
V uniformě pilota
Mossad zjistil, že Eichmann v Argentině žije pod jménem Ricardo Klement. Jedenáctého května 1960 jej izraelské komando na rušné ulici v Buenos Aires vtáhlo do auta a několik dní drželo v tajném bytě.
Pak jej nadopovaného a oblečeného do uniformy pilota izraelského letecké společnosti El Al dopravilo do letadla směřujícího do Tel Avivu. Proces trval rok a Eichmann je dosud jediným člověkem, odsouzeným v Izraeli k trestu smrti.
