Zahradil neuspěl, Juncker ustál hlasování o nedůvěře

Petr Jemelka Petr Jemelka
Aktualizováno 27. 11. 2014 15:12
Pokus o odvolání předsedy Evropské komise iniciovali poslanci, kteří se hlásí k euroskeptikům a k frakci Aliance evropských konzervativců a reformistů.
Juncker si může oddechnout.
Juncker si může oddechnout. | Foto: Reuters

Brusel - Šéf Evropské komise Jean Claude-Juncker ustál hlasování europoslanců o vyslovení nedůvěry.

Paradoxně ho podpořilo více europoslanců, než při červencovém hlasování o jeho zvolení do čela nové komise.

Proti návrhu svrhnout novou Evropskou komisi se vyslovilo 461 europoslanců, pro návrh jich zvedlo ruku 101 a 88 členů Evropského parlamentu na jednání chybělo nebo se hlasování zdrželo.

Pokus o odvolání Junckera iniciovali poslanci, kteří se hlásí k euroskeptikům a k frakci Aliance evropských konzervativců a reformistů, již vede český europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Skupina europoslanců hlasování o nedůvěře vyvolala kvůli daňové aféře v Lucembursku.

Šéf komise přijal za tato rozhodnutí politickou odpovědnost, ale trvá na tom, že dohody byly v souladu s lucemburským i mezinárodním právem.

Nejsem přítelem velkokapitálu, bránil se Juncker

To zopakoval a zdůraznil, že jej nikdo nemůže považovat za "přítele velkokapitálu". Podle něj mají europoslanci na své snahy o vyslovení nedůvěry právo, má prý ale dojem, že cílem je hlavně on sám a ne celá komise. "Pokud chcete, abych šel já, pak to řekněte a já půjdu," řekl autorům návrhu.

Konkrétně šlo o to, že Juncker v minulosti jako premiér téměř dvě desítky let vládl zemi, kam se uchylovaly velké společnosti kvůli příslibu nižších daní. Evropská komise přitom proti daňovým únikům bojuje.

Média nedávno odhalila, že Lucembursko uzavíralo s firmami, jako byly Apple, Ikea, Pepsi či Deutsche Bank, tajné dohody a umožňovalo jim platit daně mnohonásobně nižší, než kdyby danily v domovských zemích.

Ty tak kvůli dohodám z let 2002 až 2010 přišly o daňové příjmy v řádu miliard eur ročně. Aféra zvaná Luxleaks vzbudila velké rozhořčení a Juncker za ni přijal politickou odpovědnost, trvá ale na tom, že postup lucemburské vlády byl v souladu s právem.

Pod výzvu se podepsali kromě jiných politici Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP), francouzské Národní fronty Marine Le Penové či italského Hnutí pěti hvězdiček komika Beppe Grilla, které ovšem nejsou součástí Aliance evropských konzervativců a reformistů.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy