Vadovice (od našeho zpravodaje) -Józef Dyrcz z jihopolských Vadovic vstával už ve čtyři hodiny ráno. Od pěti totiž musel být se svými kolegy ve volební místnosti, aby připravili vše potřebné k nedělním předčasným volbám.
Zatímco první volič z města, ve kterém se narodil nejslavnější Polák papež Jan Pavel II., přišel hned po šesté hodině ranní, další do vyzdobené místnosti v nově zrekonstruované části staré školy už tolik nespěchali.
"Nejvíce voličů očekáváme vždy po skončení mše v místním kostele," říká Dyrcz, který je už mezi volebními komisaři veteránem. A skutečně, asi kolem deváté hodiny se do budovy nahrnula první várka lidí, kteří přišli rovnou z kostela. V tom pro velký zájem probíhají mše každé dvě hodiny.
Na prvním místě Bůh
Mezi padesátkou příchozích, kteří se postupně formují do několika řad podle bydliště nelze přehlédnout asi desítku jeptišek. Jak říkají, přišly splnit další ze svých povinností. Kromě modlení se za druhé, budou pro blaho druhých také hlasovat.
"Můj drahý, budu volit zbožného člověka, takového, u kterého je na prvním místě Bůh, ale nezapomíná také na svou vlast," říká mi před volební místností jedna z jeptišek vadovického meritského řádu - sestra Olympia.
Opodál stojící sestra Tereza dodává, že je důležité, aby jejich kandidát bojoval hlavně proti korupci, a naznačuje tak oklikou, komu v nedělních předčasných volbách dala svůj hlas. Vyhlášeným bojovníkem s korupcí je totiž premiér Kaczyński a jeho strana Právo a spravedlnost (Pis), která se těší podpoře hlavně mezi staršími a silně věřícími lidmi.
Na dotaz, zda si je lze vyfotografovat jeptišky odpovídají, že ne - s elegantním vysvětlením, že jejich šaty nejsou pro focení ideální.
Ještě než nasednou do svého Fiatu a odjedou, vzpomínají, jak za komunismu jezdily vlakem do Vatikánu přes bývalé Československo a jak nepříjemně a s odstupem se k nim naší lidé chovali.
Střet generací
Martin je mladý muž. Jeho životní zkušenosti vyžadují od politiků naprosto jiné vize než ty, které tolik oslovily řádové sestry.
Ani Martin se nezdráhá naznačit, koho na velkém bílém volebním papíru zakroužkoval. "Když skončíte školu, nemůžete sehnat práci. Nemáte peníze, abyste mohl založit rodinu. A zbývají vám potom jen dvě možnosti. Buď odjet za prací na Západ, nebo se nejméně na 30 let šíleně zadlužit," říká při odchodu z volební místnosti.
V zahraničí už kvůli práci působí přes 2 miliony jeho spoluobčanů. On si vybral druhou možnost. Přišel volit. Přesto míní, že rozhodování politiků jeho život neovlivní. "Oni se zabývají hlavně hádkami mezi sebou nebo věcmi, jako je změna ústavy a podobně. To na můj život nemá žádný vliv."
Ekonomické reformy a snahu vylepšit situaci mladých slibuje hlavně opoziční Občanská platforma (OP), konzervativně liberální strana, v jejímž čele je Donald Tusk. Vyplní-li se předvolební prognózy, bude budoucím premiérem.
Žít jako v Německu
Přibližně po deseti minutách se ve volební síni opět rozhostilo ticho. Volební komisaři si mohou jít uvařit kafe nebo okusit něco z připravených sladkých dobrot, mezi kterými vévodí papežská krémovka - oblíbený zákusek Jana Pavla II.
Další mše končí za dvě hodiny. Ve dveřích do volební místnosti se objeví jak staří, kteří berou volby jako povinnost vůči své zemi, tak mladí, jako třeba prvovolič Jarek.
Ten přišel volit změnu. Aby už i Poláci konečně žili tak jako Němci nebo Francouzi, jak říká. Aby - stejně jako jeho současníci - nemusel nastoupit do autobusu směr Dublin.
