Londýn - Ještě loni v prosinci se zdálo, že do londýnské Downing Street č. 10 se po květnových parlamentních volbách může nastěhovat pouze jeden člověk. Vůdce britských konzervativců David Cameron.
Teď vše nasvědčuje tomu, že Dolní sněmovna nebude mít poprvé od roku 1974 jasnou většinu. A že o tom, kdo bude sestavovat vládu, rozhodne třetí nejsilnější formace v zemi, liberální demokraté.
Pohodlý náskok, který konzervativci měli, se navzdory katastrofálním výsledkům politiky labouristů rozplynul jako pára nad hrncem.
Labour Party se s finanční krizí, která svět stihla v letech 2008-2009, nedokázala vypořádat. Konzervativní strana ale nabízí vizi, která zjevně nedokáže přesvědčit nezbytné dvě pětiny britských voličů potřebné k tomu, aby se Cameron stal premiérem.
Topografie britských volebních okrsků je totiž taková, že konzervativci k ovládnutí Dolní sněmovny potřebují získat alespoň čtyřicet procent hlasů. Nedělní průzkum, který si nechal vypracovat týdeník Sunday Times, jim přiřkl 37 procent, o čtyři více než labouristům. Liberálové mají sedmnáctiprocentní podporu.
"Veřejnost není připravena hrát si na hrdiny," přiznal Cameron v nedávném televizním pořadu BBC. Ani Britové nejsou perspektivou nezbytných vládních škrtů zvlášť nadšeni. Zejména kdyby se měly týkat penzí či mezd ve státním sektoru.
Strana mnoha katastrof
Cameron se v posledních měsících snažil lovit především mezi středovými voliči. A to možná byla chyba. Znechutil si tím konzervativní část elektorátu, která zřejmě přešla do tábora euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP).
Ta by mohla konzervativce připravit o vítězství až ve třiceti volebních obvodech.
Další rána pro Camerona přišla tuto neděli na konferenci liberálních demokratů. Jejich vůdce Nick Clegg totiž naznačil, že by v případě povolebního patu mohl podpořit labouristy.
A to přestože formaci premiéra Gordona Browna označil za "stranu mnoha katastrof".
Británie loni vykázala rekordní schodek rozpočtu ve výši 11,3 procenta hrubého domácího produktu. Letos se předpokládá schodek dokonce třináctiprocentní. Tolik činí v rozpočtové matematice 175 miliard liber šterlinků.
Státní dluh páté největší ekonomiky světa tak rázem poskočil ze 47,2 procenta v roce 2008 na loňských 58,5. Letos by se mohl vyšplhat až k sedmdesáti procentům. Británie by tak mohla přijít o svůj raiting AAA.
Škrty musí přijít ve správný okamžik
Právě s tímto strašákem se nyní vytasil Cameron, když prohlásil, že mezinárodní raitingové agentury by mohly Británii "potrestat", pokud ve volbách nezvítězí jasným rozdílem konzervativci.
Podobně jako labouristé se však ani jeho strana jasně nevyjádřila k tomu, jak dalekosáhlé škrty hodlá v penzích a platech státních zaměstnanců uskutečnit.
K tomu se na konferenci ostatně neodhodlal ani Clegg. Oznámil jen, že zmrazením platů, škrty v resortu ministerstva obrany a zdaněním bankovního sektoru je schopen státní finance vylepšit o 15 miliard liber.
Miliardové částky chce ušetřit zrušením programu, v jehož rámci by si jeho země pořídila další jaderné ponorky Trident a bojové letouny Eurofighter Typhoon. Nižní daně chce prosadit pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, zatímco více peněz chce nasměrovat do státních škol.
"Liberální demokraté budou fungovat jako záruka toho, že labouristé uskuteční škrty ve správný okamžik, zabrání ale také tomu, aby konzervativci škrty provedli příliš brzy a poškodili ekonomiku země," naznačil Clegg povolební strategii své strany.
Reforma volebního systému
Clegg zároveň odmítl obvinění, že v zákulisí tajně vyjednává s jednou či druhou z obou hlavních politických formací. Otázkou zůstává, zda některou z nich bude v průběhu příští legislatury schopen přimět k daleko zásadnější změně.
A sice k reformě volebního systému směrem k větší proporcionálnosti, o níž liberální demokraté již delší dobu hovoří. Menší strany přicházejí v tomto systému zkrátka.
Liberální demokraté mají nyní ve šestisetšestačtyřicetičlenné Dolní sněmovně jen dvaašedesát poslanců, i když ve volbách před pěti lety získali 22 procent hlasů. Labouristům stačilo k získání většiny obdržet pětatřicet procent hlasů, o tři procenta více, než dostali konzervativci.
