Směr vedený Róbertem Ficem zvítězil v posledních průzkumech jak Ústavu pro výzkum veřejného mínění, tak ve výzkumu agentury MVK pro deník Pravda.
Ale oba průzkumy jasně ukazují, že těsně před volbami podpora Směru klesá a nyní se pohybuje kolem dvaceti osmi procent. Po většinu roku přitom získával Směr přes třicet procent, v lednu dokonce téměř třicet sedm procent.
Ficovi voliči ubývají, Slotovi přibývají
A i když vítězství Směru podle odborníků s velmi vysokou pravděpodobností už nic neovlivní, nemusí mít ani tolik procent, kolik naznačují poslední výzkumy.
Infobox
Jak si strany stojí den před volbami?
StranaPodpora v % (srovnání s květnem)
Směr-SD 28,5 (32) HZDS 12,9 (10,9) SDKÚ 12,7 (11,4) SMK 10,3 (10,8) SNS 9,7 (9,2) KDH 8,9 (10,2) KSS 5,1 (3,6) SF 4,6 (6,2)Poznámka: Průzkum Ústavu pro výzkum veřejného mínění, zveřejněný den před volbami.
FAKTA O VOLBÁCH
Koho budou slovenští občané letos 17. června volit?Celkem 150 poslanců jednokomorového slovenského parlamentu, Národní rady. Kdo může jít volit?
Každý slovenský občan, který nejpozději v den voleb dosáhl 18 let věku. Novinkou letošních parlamentních voleb je možnost volit poštou. Oprávněných voličů je celkem zhruba 4,2 milionu. Podle jakého systému se volí?
Volby probíhají na základě poměrného systému hlasování. Celé Slovensko je jeden volební obvod, každá strana nebo koalice tedy předkládá pouze jedinou kandidátní listinu s maximálně 150 jmény. Každý z kandidujících subjektů je povinen složit kauci 500 tisíc slovenských korun. Kdo se dostane do parlamentu?
Pro vstup do parlamentu musí strana překonat hranici pěti procent hlasů, pro dvojčlenné a trojčlenné koalice platí spodní limit sedmi procent, pro čtyř a vícečlenné 10 procent hlasů. Kolik kandiduje ve volbách formací?
Kandidátní listinu předložilo celkem 21 politických subjektů. O voličskou přízeň se bude ucházet celkem 2354 kandidátů, z toho 529 žen. Jaká jsou hlavní témata předvolební kampaně?
Letošní předvolební kampaň je hodnocena jako spíše opatrná a převažují v ní ekonomická témata. Voliči budou rozhodovat především o dalším osudu reformního kurzu, který v minulých letech nastolil kabinet premiéra Mikuláše Dzurindy.
"Směr byl v podobné situaci, kdy vedl předvolební průzkumy, už několikrát, a pak se ukázalo, že nakonec dostal méně hlasů. Ale náskok má letos dost velký a ve volbách by měl zvítězit," uvedl sociolog Milan Kardoš. Fica by navíc za premiéra podle dnes zveřejněného průzkumu agentury Dicio chtěla asi čtvrtina Slováků, Mikuláše Dzurindu pak devět procent lidí.
Podle Pavla Haulíka z agentury MVK mohla odliv přízně od Směru způsobit nevýrazná kampaň strany. "Je možné, že část nerozhodnutých voličů Směru, kterým vyhovuje jednoduchá argumentace Jána Sloty, přešla ke Slovenské národní straně," řekl deníku Pravda Haulík.
Právě nacionalistická Slovenská národní strana je jednou z těch stran, které těsně před volbami preference stále, i když jenom velmi mírně, rostou. V obou posledních předvolebních průzkumech strana získala asi deset procent.
Dzurinda sílí, stačit to nebude
A ještě výrazněji než nacionalistům rostou preference SDKÚ premiéra Mikuláše Dzurindy. Strana se už v některých průzkumech dostala až k patnácti procentům.
V posledních zveřejněných sondážích strana, která na Slovensku vládla v uplynulých osmi letech, získala více než dvanáct a půl procent - za poslední měsíce jde o více než čtyřprocentní nárůst.
Podle odborníků SDKÚ opět dokazuje, že zvládá předvolební kampaně a umí svoje voliče motivovat, dokázala to už při volbách v roce 2002. "Strana by se mohla přiblížit k patnácti procentům," řekl Jozef Švec z Ústavu pro výzkum veřejného mínění.
Ale ani přes nárůst přízně pro Dzurindu by pravice vládu dohromady nedala.
Otázkou navíc je, jak se na přízni voličů projeví poslední předvolební debaty, ve kterých se střetli právě Dzurinda s Ficem. Průzkumy totiž vznikaly ještě předtím, než se včera pozdě večer oba politici ostře hádali v nejsledovanější slovenské politické debatě Sito na televizi Markíza.
V podobné debatě, kde Dzurinda i Fico vylučovali to, že by spolu mohli po volbách spolupracovat, se oba politici střetnou i dnes večer ve zpravodajské televizi TA3.
Přitom právě debata na Markíze při volbách před čtyřmi roky přinesla růst preferencí pro SDKÚ o několik procent a pokles pro Ficův Směr.
Kdo všechno do parlamentu?
Předvolební kampaň na Slovensku letos navíc nemá žádné omezení, politici mohou voliče přesvědčovat i zítra. Dnes většina politických stran plánuje svoje závěrečné mítinky, do Bratislavy přijede Mikuláše Dzurindu podpořit i předseda ODS Mirek Topolánek.
Průzkumy také potvrzují, že do parlamentu se dostanou HZDS Vladimíra Mečiara, Strana maďarské koalice a Křesťanskodemokratické hnutí, jejich podpora se pohybuje mezi osmi až jedenácti procenty.
Důležitou otázkou je, zda se do parlamentu dostanou i další strany. Průzkumy přisuzují šance Svobodnému fóru a také komunistům.
Především to, jestli bude v parlamentu Svobodné fórum, vytvořené z velké části poslanci, kteří odešli z vládních stran, bude důležité pro další povolební vývoj. Strana totiž v případě úspěchu může převážit souboj buď ve prospěch levice, nebo pravice.
Svobodné fórum, v jehož čele stojí jediná žena mezi předsedy slovenských politických stran Zuzana Martináková, se nyní pohybuje těsně kolem pětiprocentní hranice omezující vstup do parlamentu. "Problém je to, že Svobodné fórum nemá tak stabilní voličskou základnu, a proto není jisté, zda se do Národní rady dostanou," uvedl Kardoš.
Průzkumy také naznačují to, že zítra k volbám přijde nejméně Slováků v samostatné historii země. Zatímco před čtyřmi roky to bylo asi sedmdesát procent, letos je rozhodnuto jít k volbám maximálně padesát šest procent Slováků.
Volební účast navíc podle sociologů může ovlivnit to, že se volí jenom v sobotu, a také teplé, slunečné počasí a mistrovství světa ve fotbale.
Jak si vede Slovensko po osmi letech vlády pravicového premiéra Mikuláše Dzurindy? Přiblížili jsme vám to ve čtyřech předvolebních reportážích. Publikované články z Trenčína, Žiliny, Nižné a Landomerské viesky zobrazíte kliknutím na infoboxy v mapě.
