Agentura Reuters uvádí, že vláda formulovala žádosti o vyslání jednotek v dopisech adresovaných kancelářím OSN v Haiti a americké ambasádě. Nejmenovaný vysoce postavený představitel americké administrativy reagoval vyjádřením, že USA aktuálně poskytnutí vojenské pomoci neplánují.
"Vyjadřuji vděčnost politickým institucím, které mne podporují," napsal Lambert v pátek večer na Twitter. Dodal, že chce připravit cestu pro demokratické předání moci. Prezidentské a parlamentní volby jsou v Haiti plánované na září.
Horní komora haitského parlamentu ale není od ledna 2010 usnášeníschopná. Není proto zatím jasné, zda se Lambert bude moci úřadu skutečně ujmout, napsala agentura DPA.
Zájem haitské vlády o přítomnost cizích jednotek nejdříve v pátek ohlásil ministr pro volby Mathias Pierre. Podle deníku The New York Times v této souvislosti zmínil ochranu mezinárodního letiště či rezerv pohonných hmot. Dopis adresovaný OSN zase podle Reuters hovoří mimo jiné o potřebě "podpořit snahy národní policie s cílem obnovit bezpečnost a veřejný pořádek na celém území".
"Rozhodně potřebujeme pomoc a požádali jsme o ni naše mezinárodní partnery," řekl v novém rozhovoru s agenturou AP prozatímní haitský prozatímní premiér Claude Joseph, kterého podporuje policie a armáda.
USA "v tuto chvíli" poskytnutí vojenské pomoci nechystají
Před americkým velvyslanectvím v Port-au-Prince se v sobotu sešly stovky lidí, kteří se touží dostat ze země. Lidé mávali cestovními pasy a občanskými průkazy. "Pomoc," křičeli. "Poskytněte nám útočiště." Některé ženy s sebou přinesly malé děti.
Podle Pierrea se ve čtvrtek haitská vláda obrátila i na Radu bezpečnosti OSN. Žádosti prý pramenily z obav, že klíčová infrastruktura v zemi, jako je letiště, přístav nebo energetická síť, by se mohla stát terčem útoku. Dalším důvodem je snaha umožnit konání prezidentských a parlamentních voleb naplánovaných na 26. září, řekl Pierre.
Mírovou misi OSN nebo vyslání jiných jednotek na Haiti by musela schválit právě 15členná Rada bezpečnosti OSN. Pokud jde o nasazení amerických vojáků, ministerstvo zahraničí USA nejdříve vůbec nepotvrdilo, že žádost v tomto směru padla. Nejmenovaný vládní zdroj následně Reuters sdělil, že USA "v tuto chvíli" poskytnutí vojenské pomoci nechystají.
Bílý dům nicméně v pátek ohlásil plán vyslat do Haiti vysoce postavené bezpečnostní činitele, kteří by tam měli pomoci s vyšetřováním vraždy prezidenta Moïseho. Ve středu ráno ozbrojená skupina vtrhla do domu prezidenta a na místě jej zastřelila. Šlo o další kapitolu politické krize v nejchudší zemi severní a jižní Ameriky, která v posledních měsících zažívala rozsáhlé protesty. Vražda prezidenta situaci dál zkomplikovala, což by mohlo mít za následek zhoršení sociálních problémů, násilné kriminality i epidemie covidu-19
Haitská policie v souvislosti s vraždou prezidenta zadržela 17 lidí, z toho 15 jsou údajně Kolumbijci. Další tři podezřelé policie zastřelila a po dalších osmi stále pátrá.
Agentura AP uvádí, že současná situace poněkud připomíná události na Haiti z července 1915 po zavraždění tehdejšího prezidenta Vilbruna Guillauma Sama, kterého rozvášněný dav vlekl z francouzské ambasády a ubil ho k smrti. V reakci na to americký prezident Woodrow Wilson vyslal na Haiti námořní pěchotu. Američané tehdy skoro dvě dekády trvající okupaci Haiti obhajovali jako způsob, jak zabránit anarchii.
V souvislosti s nynější vraždou hlavy státu policie zatkla 17 z 28 členů komanda. Jedním z nich je podle AP Američan, který pracoval po boku herce Seana Penna při likvidaci následků ničivého zemětřesení na jaře 2010. Některé z příslušníků komanda policie zatkla na tchajwanském velvyslanectví, kde se zřejmě pokoušeli ukrýt. Přes deset členů skupiny v minulosti sloužilo v kolumbijské armádě.
