Kromě Rodrígueze venezuelský režim na jednáních v Oslu zastupoval guvernér státu Miranda Héctor Rodríguez, za opozici se účastnili Fernando Martínez Mottola, který býval před více než 20 lety ministrem, a bývalý poslanec Gerardo Blyde. S jednáním podle serveru Infobae souhlasil mimo jiné Leopoldo López, lídr strany Vůle lidu, v jejímž vedení je i šéf parlamentu Juan Guaidó, uznaný už téměř 60 zeměmi prozatímním prezidentem.

Norsko jako zprostředkovatel fungovalo i v rozhovorech kolumbijské vlády s levicovou gerilou FARC, které vedly v roce 2016 k uzavření dohody, jež ukončila půlstoletý ozbrojený konflikt. To může podle serveru Infobae vzbuzovat optimismus. Podle serveru ALnavío zprostředkovali dnešní jednání venezuelských znesvářených stran čtyři norští politici, jejich jména server neuvedl.

Venezuelská opozice se zástupci režimu, který se už dlouho snaží svrhnout, jednala letos i v předchozích letech vícekrát a zatím stále neúspěšně. Minulý měsíc například několik opozičních politiků i poradce amerického prezidenta John Bolton uvedli, že opozice jednala i s ministrem obrany Vladimirem Padrinem. Druhá strana to ale nepotvrdila.

Podle některých zdrojů se tato jednání s Padrinem, který podle Boltona souhlasil s odstavením Madura, vedla před masovou protivládní demonstrací plánovanou na 1. května. Den před tím, 30. dubna, ale nečekaně vystoupil Guaidó s projevem, v němž obklopen vojáky u letecké základny v Caracasu, vyzval lid a armádu k protivládním masovým protestům za svržení Madura. Po boku měl Guaidó Lópeze, jehož osvobodili z domácího vězení vojáci díky šéfovi tajné služby, jehož záhy Maduro sesadil.

Po akci ze 30. dubna zintenzivnil Madurův režim represe vůči opozici - zbavil imunity téměř dvě desítky poslanců, z nichž někteří utekli, stejně jako López, na různé zahraniční ambasády. Pětadvacet vojáků, kteří Guaidóa doprovázeli 30. dubna, požádalo o ochranu na brazilské ambasádě.

Španělský deník ABC o víkendu napsal, že bylo zřejmě chybou z jednání "vyšachovat" druhého muže režimu Diosdada Cabella. Tento místopředseda vládní strany a šéf Ústavodárného shromáždění, které Madurův režim ustavil jako svůj parlament rok a půl po výhře opozice v parlamentních volbách, se podle deníku ABC nyní možná mstí i za to, že nebyl přizván k jednáním. Právě Cabello stojí v čele represí vůči opozičním poslancům. Maduro mezitím objíždí vojenské posádky a snaží se udržet na své straně armádu.