Velmoci chtějí vyzbrojit jednu z vlád v Libyi. Má bojovat proti IS a zastavit uprchlíky

Marek Hudema Marek Hudema
17. 5. 2016 17:21
Členové Rady bezpečnosti OSN se shodli na tom, že je třeba zrušit embargo na dovoz zbraní do občanskou válkou zmítané Libye, které trvá už pět let. Vláda národní jednoty by je měla použít v boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Problém je ovšem v tom, že ovládá jen malou část území a netěší se velké podpoře. Dodávky zbraní by tak mohly vést jen k dalšímu kolu vleklého konfliktu a vyprodukovat tím tak ještě více uprchlíků, kteří stále připlouvají k italským břehům.
Desítky tisíc lidí se podle odhadů chystají odjet z Libye do Evropy. Tito byli zadrženi pobřežní stráží nedaleko Tripolisu.
Desítky tisíc lidí se podle odhadů chystají odjet z Libye do Evropy. Tito byli zadrženi pobřežní stráží nedaleko Tripolisu. | Foto: Reuters

Tripolis - Mezinárodní zákaz dovozu zbraní do Libye, který trvá pět let, bude zrušen a libyjská vláda národní jednoty sídlící v Tripolisu dostane zřejmě i těžkou výzbroj.

Shodli se na tom všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN včetně USA a Ruska, jejichž hlas je pro zrušení zbraňového embarga - zavedeného Organizací spojených národů - rozhodující.

Pondělní závěrečnou deklaraci vídeňské konference o Libyi, žádající uvolnění embarga, podepsaly i další země, například Německo, Itálie či Egypt a Katar.

Vláda národní jednoty má nové zbraně použít v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která kontroluje část válkou rozdělené Libye v okolí města Syrta, rodišti diktátora Muammara Kaddáfího.

Není ale jasné, zda dodávky zbraní nepovedou jen k dalšímu kolu občanské války, která v zemi probíhá od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, nebo se nedostanou k teroristům.

Delikátní rovnováha

"Musíme najít ´delikátní rovnováhu´, aby se zbraně nedostaly do špatných rukou," prohlásil ve Vídni ministr zahraničních věcí USA John Kerry. Plán, jak to udělat, ale zatím nikdo nepředložil.

Vláda národní jednoty přitom kontroluje jen část země a zcela neovládá ani ozbrojené milice, které ji podporují a které mohou zbraně prodávat dále. Navíc většina válčících stran odmítá vládu národní jednoty uznat. A to i přes to, že má podporu OSN a podle loni dojednaného plánu se k ní měla připojit většina většina válčících frakcí.

Vláda národní jednoty nyní kontroluje hlavní město Tripolis na západě země. Na východě Lybie v Tobrúku ale působí další vláda, proti islamistům válčí jednotky generála Chálify Haftary, a dokonce i v Tripolisu dosud působí zbytek vlády takzvané národní spásy, která jen částečně uznává moc vlády národní jednoty. Navíc v Libyi působí stovky dalších nezávislých skupin bojovníků různého zaměření.

O intervenci nikdo nestojí, nikdo ji nechce vést

Vláda národní jednoty přitom odmítá zahraniční vojenskou intervenci, jak ostatně ve Vídni oznámil její šéf Fáiz Sarrádž.

O té se spekuluje už několik měsíců a očekávalo se, že o ni vláda národní jednoty požádá. Evropské jednotky s podporou USA měla v Libyi původně vést Itálie, která vedení operace nedávno svým spojencům přislíbila.

Před vídeňskou konferencí ale italský premiér Matteo Renzi v rozhovoru pro Corriere della Serra něco takového odmítl a prohlásil, že do Libye by měla místo Italů OSN poslat raději Nepálce.

Itálie se bojí, že případná intervence by si vyžádala vysoké oběti na životech. Údajně by také v očích Libyjců znevěrohodnila vládu národní jednoty, která si dosud s myšlenkou zahraniční intervence pohrávala.

Vyzbrojení samotných Libyjců se tak na první pohled jeví jako ideální řešení, pokud budou skutečně bojovat proti Islámskému státu, který ohrožuje i Evropu. A pokud zastaví ilegální migraci z Libye do Evropy, jak o tom mluví Sarrádž.

Právě obavy z nové uprchlické vlny byly jedním z důvodů, proč Evropa chtěla do země poslat své vojáky. V Libyi jsou desítky tisíc běženců chystajících se do Evropy a odhaduje se, že jen do Itálie by jich letos mohlo zamířit 150 000, uvedl časopis The Economist.

Jenže dodávky zbraní mohou zostřit probíhající občanskou válku, vytvořit nové uprchlíky a nakonec stejně vést k zahraniční intervenci, pokud pouhé zbraně nebudou stačit. V zemi už navíc nyní působí americké, francouzské, jordánské a britské speciální jednotky.

"Pokud dáte zbraně vládě národní jednoty v Tripolisu s jejími ozbrojenými milicemi, v zásadě se postavíte na jednu stranu v občanské válce," varoval v televizi Al-Džazíra Hafíd Al-Ghwell, odborník na Libyi z prestižní poradenské firmy Oxford Analytica.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Východní Indii zasáhl cyklón, do pobřežních oblastí přinesl záplavy

Prudké deště a silný vítr přinesl do východní Indie cyklón, který vyvrátil tisíce stromů a sloupů elektrického vedení. Část pobřežních oblastí postihly záplavy, které odřízly od spojení s okolním světem stovky vesnic, informovala v pondělí agentura AP.

Ze zasažených oblastí zatím nejsou hlášeny žádné potvrzené oběti. Jeden rybář je pohřešován a další utrpěl zranění, když jejich loď smetla vysoká vlna.

Úřady ve státech Odiša a Ándhrapradéš byly v neděli v nejvyšší pohotovosti před příchodem cyklónu, který provázela rychlost větru až 85 kilometrů v hodině. Tisíce lidí byly preventivně evakuovány. V pondělí už bouře zeslábla, zatímco postupuje směrem na západ.

Letos v květnu zasáhla západní pobřeží Indie silná bouře, která si vyžádala nejméně 140 obětí. O týden později zasáhl východní pobřeží Indie a sousední Bangladéš další cyklón, který si vyžádal nejméně šest mrtvých a evakuaci více než miliónu obyvatel.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Policie chce postavit nový hangár pro vrtulníky za 800 milionů

Policie chce nechat postavit na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni nový hangár pro vrtulníky a drony za 800 milionů korun. V pondělním vydání to píše deník E15.

Stavba by mohla začít v roce 2023 a trvala by asi dva roky. Policie podle deníku nyní provozuje devět vrtulníků EC-135 a šest vrtulníků Bell­ 412. Stávající ruzyňský hangár pro policejní vrtulníky je starý více než 100 let a během své existence byl podle policie jen částečně upraven. Policie má ještě druhý hangár, a to na letišti Brno-Tuřany.

Zdroj: ČTK
Další zprávy