Nová vojenská intervence se blíží. Západ si ale není jistý, proti komu v Libyi bojovat

Marek Hudema Marek Hudema
6. 5. 2016 14:31
Po měsících úvah a plánování se blíží ozbrojený zásah v Libyi. Cíl je jasný: stabilizovat zemi a zastavit vlnu uprchlíků, kteří do Evropy připlouvají přes Středozemní moře. Vojenskou intervenci jsou připraveni vést Italové - jakožto bývalá koloniální mocnost, která je v zemi stále populární. Není jim ale jasné, proti komu by ji měli vést. Vláda národní jednoty v občanskou válkou zmítané zemi není jednotná a radikálové z Islámského státu jsou proti zahraničním jednotkám v obrovské přesile. V Libyi už speciální jednotky mají Italové, Francouzi, Američané a Britové.
Hořící zásobník ropy po útoku Islámského státu na rafinérii v Rás Lanúfu.
Hořící zásobník ropy po útoku Islámského státu na rafinérii v Rás Lanúfu. | Foto: Reuters

Tripolis - Z hlediska Evropy je teď Libye něco jako časovaná bomba.

Své "plány pro Evropu", nejspíše teroristické útoky, tu podle amerických zdrojů přímo proti evropskému pobřeží spřádají členové teroristické organizace Islámský stát.

Zatím prý jde jen o plány, ne bezprostřední hrozbu. Vše se však může do necelého roku změnit, tvrdí evropští diplomaté, na něž se odvolává rozhlasová stanice Hlas Ameriky.

A pak jsou tu desítky tisíc lidí, kteří se z Libye chystají vyplout do Evropy. Jen do Itálie by jich letos mělo podle časopisu The Economist připlout více než 150 tisíc, jen co to počasí dovolí.

Není divu, že Evropané - a zejména Italové - tomu chtějí zabránit. Plán je jasný: ozbrojená intervence pod vedením Italů, bývalé koloniální mocnosti, která je v Libyi stále populární.

Po měsících úvah a plánování se teď ozbrojený zásah blíží. Italové jsou konečně připraveni akci v Libyi vést, prohlásil tento týden americký ministr zahraničí Ashton Carter. Italové totiž dlouho váhali. A přitom právě oni mají stát v čele šesti tisíc evropských vojáků (kromě Italů dodá bojové jednotky Francie a Velká Británie), podporovaných Američany.

Otázkou je, jak by taková akce měla vypadat a proti komu by ji měli zahraniční vojáci vést. Původním plánem, o kterém se mluví od konce loňského roku, bylo přinést do země "stabilitu". Od svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 trpí občanskou válkou.

Dokud nebude Libye jednotná...

Loni vytvořená vláda národní jednoty, podporovaná OSN, měla pozvat do země zahraniční vojáky, kteří by pak působili po celé Libyi.

Podmínkou ovšem bylo, aby zmiňovaná vláda nejprve alespoň formálně sjednotila většinu bojujících frakcí v Libyi - vyjma extremistů, jako je Islámský stát. To se jí ale nepovedlo.

Vláda národní jednoty sice ovládá značnou část hlavního města Tripolisu a jeho okolí na západě země. Zatím se jí však odmítá podřídit konkurenční vláda působící na východě v Tobrúku.

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Logo zA HraNici

Zajímá vás zpravodajství ze zahraničí? Sledujte nás na Twitteru nebo na Facebooku.

Politici, sídlící většinou v Tobrúku, přitom měli podle původního plánu vytvořit parlament, kterému by byla vláda národní jednoty odpovědná.

S vládou národní jednoty nespolupracuje ani vůdce jedné z nejsilnějších ozbrojených skupin v zemi, generál Chalífa Haftar. Ten pro sebe požaduje místo ministra obrany a chce zemi de facto kontrolovat.

Kdo ale vládu podpoří, může být zapleten do bojů s ozbrojenými jednotkami, které ji naopak neuznávají. A za těmi zčásti stojí například sousední Egypt.

I když Evropané i Američané s Libyjci stále jednají a tvrdí, že budou reagovat, ať již jde o zbraně, výcvik, či vojenskou podporu, postupně začínají ztrácet trpělivost. Ani členové vlády národní jednoty si navíc zjevně nejsou jisti, zda stojí o rozsáhlou podporu cizích vojsk.

Italská ministryně obrany Roberta Pinottiová tak tento týden deníku The Washington Post řekla, že čas pro vojenskou operaci Západu, která by Libyi stabilizovala, ještě nepřišel.

Islámský stát v přesile

Alternativou pro Západ je, že v Libyi zasáhne jen cíleně proti Islámskému státu.

Pinottiová prohlásila, že Řím za určitých podmínek "společnou vojenskou" akci proti bojovníkům IS podnikne. Podobně se již dříve vyjádřili i představitelé Velké Británie a Francie.

Italové, Francouzi, Američané a Britové (těm navíc pomáhají Jordánci) už mají v Libyi svoje speciální jednotky. Vojáci původně sloužili jako návodčí pro útoky amerických letounů, pak cvičili místní milice, ale nyní se zřejmě stále více zapojují přímo do bojů proti Islámskému státu.

Přes jejich úsilí ale IS neustupuje. Západních vojáků jsou v Libyi desítky či stovky, Islámský stát má 5000 až 7000 bojovníků.

Vůči takové síle by se dal použít například dlouhou dobu plánovaný evropský expediční sbor, skládající se ze zhruba šesti tisíc vojáků.

Itálie chce podle Pinottiové navrhnout, aby lodě Evropské unie - a případně také NATO - hlídkovaly u libyjského pobřeží a zadržovaly lodě vozící uprchlíky do Evropy.

Nejprve by však bylo nutné zaútočit na rakety a děla jednotek islamistů na pobřeží. Ty totiž mohou západní lodě ohrozit.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Osmatřicetiletá matka, která ve středu v Plzni skočila z okna za dcerou, zemřela v nemocnici. Dívka je mimo ohrožení života. Policie věc vyšetřuje

Další zprávy