Štěně podle testů DNA zemřelo přibližně jako dvouměsíční. Vědcům se ale ještě nepodařilo určit, zda šlo o štěně vlka, anebo psa. Díky věčně zmrzlé půdě v regionu, kde v zimě průměrná teplota činí minus 34 stupňů Celsia, se i po 180 stoletích srst, zuby, řasy a vousky štěněte zachovaly.

Nálezu v oblasti, kde se vyskytovali mamuti, vědci podle listu Moskovskij komsomolec zprvu nepřikládali žádný význam. Domnívali se, že šlo o psa z předminulého století. Až později, s přispěním švédských expertů, se podařilo zjistit, o jaký unikát jde.

"Je možné, že šlo o jedno z nejstarších domácích zvířat, žijící spolu s člověkem. Netrpělivě čekáme na výsledky dalších testů, které by mohly pomoci rozluštit hádanku původu psů z pozdně čtvrtohorních vlků," řekl televizi Dožď výzkumník z ústavu aplikované ekologie severu Sergej Fjodorov.

"Štěně má všechny končetiny, kožich, a dokonce i vousy. Čenich je zjevný. Má zuby. Můžeme na základě určitých údajů určit, že šlo o samce," poznamenal podle agentury AP Nikolaj Androsov při pondělní prezentaci mumie v jakutském muzeu mamutů, které se specializuje na prehistorické nálezy.

"Prvním krokem bylo samozřejmě poslat vzorek k odhadu stáří za pomoci radiokarbonové metody datování. Když jsme dostali výsledky, ukázalo se, že jde zhruba o 18 tisíc let," řekl agentuře AP profesor Love Dalén ze stockholmského centra pro paleogenetiku o testování kousku kosti štěněte.

"Ze vzorku jsme vygenerovali téměř kompletní genomovou sekvenci. Normálně bychom měli být schopni relativně snadno říci, zda je to pes, anebo vlk, ale stále to nedokážeme. A právě to dělá vše ještě zajímavější," dodal Dalén. Hádanku by tak mohlo rozluštit až další kolo zkoumání genomové sekvence.

Související

Co dělal "ledový muž" krátce před smrtí? Vědci zmapovali poslední hodiny Ötziho

Prehistorické štěně vědci pokřtili Dogor, což v místním jazyce znamená přítel. Dogor byl možná přechodným druhem mezi vlky a psy, poznamenala televize.

Vědcům, kteří studují pozůstatky prehistorických zvířat, ruský Dálný východ v posledních letech odkryl mnohé poklady, a to i kvůli tání věčně zmrzlé půdy vlivem změn klimatu. Často tyto nálezy jako první objeví lovci mamutích klů.

"Proč Jakutsko zaznamenalo takové množství jedinečných nálezů za poslední desetiletí? Zaprvé globální oteplování opravdu existuje a my to cítíme. Zima přichází později, jaro dříve. Druhý vážný a velmi podstatný důvod velkého množství nálezů představuje vysoká cena mamutích klů na čínském trhu," vysvětlil Fjodorov.