Kodaň - Může nález nejstarších dosud známých vzorků DNA ovlivnit debatu o příčinách globálního oteplování? Tým vědců vedený paleogenetikem Eskem Willerslevem, který analyzoval kousky zmrzlého bahna z vrtu provedeného v Grónsku v roce 1981, se domnívá, že ano.
Willerslev a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že našli důkaz, který posunuje časové i prostorové hranice dávného zalednění. Zjistili totiž, že jižní třetina největšího ostrova zeměkoule, Grónska, byla v posledním meziledovém období (před 115.000 až 130.000 lety) zakryta ledem, což je v zásadním rozporu s tím, co se až doposud soudilo.
Pokud by jih Grónska tehdy byl bez ledové pokrývky, analyzovaný vzorek by se nezachoval, neboť by roztál. A DNA pocházející z pavouků a motýlů obývajících tehdy lesy na jihu ostrova by byla zřejmě nenávratně ztracena. Stáří vzorku přitom vědci stanovili na 500.000 až 800.000 let.
Vrt do hloubky 2000 metrů
Nejmladší známé období, kdy se na ostrově rozkládaly lesy, se donedávna kladlo do doby před 2,4 milionu let. Stejně tak se soudilo, že genetický materiál starší než sto tisíc let je zpravidla natolik poškozený, že ho nelze rozluštit.
Tohle vše popřelo vrtné jádro z oblasti severního polárního kruhu, získané z hloubky dvou tisíc metrů z míst, kde končí ledová pokrývka Grónska a začíná pevná země. Na genetickou analýzu čekalo v mrazicích boxech kodaňské univerzity čtvrt století. Nikdo netušil, co se v něm skrývá.
Srovnání s jinými nálezy uskutečněnými v arktické oblasti potvrdilo, že materiál, v němž je rovněž DNA borovic, smrků a olší, je původní. A že nebyl na ostrov zanesen, kupříkladu větrem.
Oteplení, které nezpůsobil člověk
Znamená to, že v první polovině pleistocénu musela být alespoň jižní třetina Grónska zbavena po delší čas ledové přikrývky. A to jako následek globálního oteplení, k němuž prapředci člověka nijak přispět nemohli.
"Za dnešními klimatickými změnami stojí dlouhodobé přirozené procesy probíhající na zeměkouli, stejně jako člověk. Musíme se ale připravit na ještě vyšší nárůsty teplot, než jsme si mysleli," citovala agentura Reuters glaciologa Martina Sharpa z univerzity v kanadském Edmontonu.
Sharp přitom zdůrazňuje, že on a jeho kolegové nepřinesli jasný důkaz toho, že by současné globální oteplování nebylo důsledkem lidské činnosti. Domnívá se jen, že se na něm podílejí oba faktory. Jednoznačný soud totiž nelze vyřknout ani po objevu nejstarší známé DNA.
Odolnější než dnes
Jisté je jen to, že v předchozím meziledovém období před 115.000 lety byla ledová přikrývka Grónska odolnější vůči klimatickým vlivům než dnes.
"Právě to je největším překvapením, jež přinesla studie," tvrdí Valerie Masson-Delmotteová z Laboratoře pro klimatická a environmentální studia v severofrancouzském Saclay.
Pro současnou debatu o klimatických změnách je to velmi důležitý poznatek. Pokud by totiž globální oteplování postupovalo v budoucnosti stejným tempem jako dnes, nebo se dokonce urychlilo, bylo by citelné zvýšení hladiny moří nevyhnutelné. Již dnes činí příbližně tři milimetry za rok.
Za předchozího meziledového období se světová moře zvedla o pět až šest metrů. Willerslev se domnívá, že tehdy tály především ledovce v okolí jižního pólu Země.
