Ukrajina při útoku na Krym zničila Rusům vesmírné komunikační středisko
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Osmdesát zemí světa v neděli na mírovém summitu společně vyzvalo, aby "územní celistvost" Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. Někteří účastníci včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci nepřihlásili.
- Podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině, naplněna.
- Ruský prezident Vladimir Putin podmínil mírová jednání s Kyjevem maximalistickými požadavky včetně navýšení svých územních zisků na Ukrajině. Podle německého kancléře Olafa Scholze se o jeho návrzích ve Švýcarsku nediskutovalo.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento online přenos k dění na Ukrajině končí. Situaci ale sledujeme dál zde. Děkujeme za pozornost.
Soud s americkým novinářem listu The Wall Street Journal Evanem Gershkovichem začne v Rusku 26. června a bude se konat za zavřenými dveřmi, informovaly dnes ruské tiskové agentury. Minulý týden ruská prokuratura uvedla, že reportér stane před soudem ve městě Jekatěrinburg, kde byl zadržen.
Ruský prezident Vladimir Putin navštíví ve dnech 18. a 19. června Severní Koreu, pak odcestuje do Vietnamu. Tam je očekáván 19. a 20. června. Podle agentury Reuters to oznámil Kreml. Putinovu návštěvu Severní Koreje potvrdila také tamní oficiální tisková agentura KCNA.
Členské státy NATO diskutují o možnosti rozmístění více jaderných zbraní a zvýšení jejich stavu pohotovosti. Britskému deníku The Telegraph to dnes řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg s poukazem na rostoucí hrozby ze strany Ruska a Číny. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov Stoltenbergova vyjádření označil podle agentury Reuters za eskalaci.
Terčem ruského dronu se dnes stal osobní vůz v osvobozené části Chersonské oblasti. Uvedl to šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin, podle kterého si útok vyžádal život padesátiletého místního obyvatele.
Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR během noci zaútočily na třech místech v Rusku. Jedním z cílů byl Novolipecký hutní kombinát a místní traktorový závod. Výrobky obou podniků využívá Rusko ve válce proti Ukrajině, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na nejmenované zdroje z HUR.
Ukrajinská energetická síť balancuje na pokraji zhroucení, varuje největší soukromá energetická firma DTEK.
Tři ruští špioni, které polský soud propustil z vazby, zmizeli a vyhýbají se nástupu trestu. Není známo, kde se nacházejí, napsal dnes polský list Rzeczpospolita. O tom, že Poláci zmařili Rusům činnost sítě amatérských agentů a sabotérů, která měla narušit přísun západní pomoci Ukrajině, psal loni v létě i americký list The Washington Post.
Polský soud loni v prosinci odsoudil 14 ze 16 cizinců obžalovaných z účasti na přípravě sabotážních akcí na polském území. Skupina, kterou na dálku řídil "Andrej", pravděpodobně důstojník ruské tajné služby FSB, pozorovala letiště, přístavy a vlaky přepravující pomoc pro Ukrajinu, které plánovala vykolejit či vyhodit do povětří, a dokonce chystala atentáty a vraždy. Byla to největší podobná síť, jakou se kdy v Polsku podařilo odhalit a rozbít, a dosud největší úspěch kontrarozvědky ABW, připomněla Rzeczpospolita a dodala, že většinu členů Rusové naverbovali na Ukrajině, než do Polska přijeli jako uprchlíci.
Všichni obžalovaní - 13 Ukrajinců, dva Bělorusové a jeden Rus - se k vině přiznali a dobrovolně přijali trest. Ale následně dva z nich odstoupili od dohody s prokuraturou, a tak je čeká soudní proces, dodal deník.
Původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině byla naplněna, řekl po návratu prezident Pavel.
Několik stovek Ukrajinců včetně vojáků se dnes shromáždilo v centru Kyjeva na pochodu hrdosti homosexuálů a dalších sexuálních menšin, který se v ukrajinské metropoli konal poprvé od ruské invaze a tedy začátku války v roce 2022. Účastníci volali po posílení práv lidí ve stejnopohlavních párech, skandovali ale také hesla na podporu obrany před ruskou agresí, informují světová média.
Na mírový summit naváže práce skupin, které budou jednat o konkréních tématech, řekl Zelenskyj. Doufá, že v řádu měsíců vypracují akční plány.
"Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu," uvedl český prezident Petr Pavel na sociální síti X.
Na mírovém summitu ve Švýcarsku zazněly hlasy zemí z různých částí světa. Oceňuji, že drtivá většina zemí vyjádřila svou podporu základním zásadám mezinárodního práva. Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných… pic.twitter.com/n7drXbJK0n
— Petr Pavel (@prezidentpavel) June 16, 2024
Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací.
Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko. Kromě něj tam zasedá například Brazílie, Čína, Indie nebo Írán. Kromě výše uvedených zemí deklaraci nepodepsaly také Spojené arabské emiráty, Thajsko, Jihoafrická republika a Indonésie.
Na summitu v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022, konkrétně se jednalo o třech jeho bodech: jaderné bezpečnosti na Ukrajině, potravinové bezpečnosti a lidech uvězněných nebo unesených za války.
"Všichni váleční zajatci musí být propuštěni… Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu," uvádí společné prohlášení. Také vyzývá k zajištění bezpečného chodu jaderných elektráren na Ukrajině a vymezuje se vůči zásahům do produkce potravin.
Summit konaný po více než dvou letech ruské agrese na Ukrajině byl účastníky označován jako první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi.
"Jsme přesvědčeni, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a dialog mezi nimi," uvádí závěrečná deklarace většiny účastníků. "Charta Spojených národů, včetně principů respektu k územní celistvosti a svrchovanosti všech států, může a bude sloužit jako základ k dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině," pokračuje text. Ke stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny přímo nevyzývá.
Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině dnes v závěrečném prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. Základem spravedlivého míru musí být respekt k územní celistvosti zemí, uvádí dále text.
Delegace z několika zemí včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily.
"Myslím, že je shoda na tom, že základem je Charta OSN a územní celistvost," shrnul první den jednání ve Švýcarsku náměstek ministra zahraničí Jan Marian, který je součástí české delegace. "Mluví se o tom, jaké budou další kroky, bude třeba rozpracovat konkrétní plány ve skupinách k jednotlivým tématům a pak si říci, jaký je globální plán a jak a kdy se sejít v této podobě zase," uvedl.
Dobrou zprávou je podle Mariana účast a také skutečnost, že mezi 100 účastníky nejsou jen země západní Evropy, EU a NATO, ale i státy, které jsou důležitými regionálními hráči, například Brazílie, Austrálie, Indie či Keňa.
V neděli budou podle Mariana pokračovat plenární zasedání a zároveň se lídři zúčastní kulatých stolů ke třem hlavním tématům. "Prezident Pavel se bude účastnit stolu k jaderné a radiační bezpečnosti a bude jejím zpravodajem, následně tedy přednese výstupy z jednání na plénu," doplnil náměstek.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan dnes podle agentury Reuters označil za "naprosto absurdní vizi" podobu příměří podle představ ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten nově rozhovory s Kyjevem podmínil mimo jiné zakotvením ruských územních zisků na Ukrajině, když jako první krok požadoval stažení ukrajinských jednotek z východoukrajinských regionů.
Sullivan také komentoval čínskou absenci na summitu ve Švýcarsku. "Předpokládám, že tady Číňani nejsou, protože je Putin požádal, aby nechodili," citovala reportérka agentury Bloomberg.
Na mírovou konferenci do Švýcarska se sjeli zástupci zhruba devadesáti zemí.
Právě se děje
Lojda: Nosková hlavu na velké zápasy má. Český tenis teď ale větří jinou senzaci
Chrám v plamenech, národ v slzách. Od požáru Notre-Dame uplynulo šest let
Havel jako Belmondo. Graffiti v podchodu vzdává hold bývalému prezidentovi
Práce v 80 stupních, ztratí litry tekutin. Nemohou do důchodu po 65, zlobí se odborář
"Psychoterapii beru jako duševní wellness," přiznala herečka Veronika Khek Kubařová
ŽIVĚ
Zvažuji, že od cel dočasné osvobodím automobilový průmysl, řekl Trump
Vpředu historie, vzadu moderna. Dům se sochařským ateliérem se "ztrácí" v zahradě
