Narážel tak na středeční zatčení 32 občanů Ruska a Ukrajiny v sanatoriu nedaleko Minsku. Státní tisková agentura Belta oznámila, že jde o žoldáky z takzvané Vagnerovy skupiny, soukromé armády s výraznými vazbami na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Podle Andreje Račkova se prý někteří ze zadržených přiznali, že přijeli dělat revoluci.
Podle informací agentury Belta skupina přijela do Minsku 24. července a později se přestěhovala do rekreačního střediska mimo město. Pracovníci sanatoria si jich hned všimli, protože se chovali "způsobem, který není typický pro ruské turisty". Tedy nepili alkohol a nenavštěvovali osvěžovny. Ve středu nad ránem je zadržela zásahová jednotka Alfa běloruské tajné služby KGB. Na záběrech státní televize BT je vidět vybavení zatčených, včetně nášivky s nápisem: "Smrt je náš byznys a byznysu se daří dobře".
Šéf běloruské KGB Valerij Vakulčyk potvrdil, že se jedná skutečně o Vagnerovce. Na to ukazuje i fakt, že třináct ze zadržených je v ukrajinských seznamech separatistických bojovníků na Donbasu. Jde o devět Rusů, tři Ukrajince a jednoho Bělorusa.
Vagnerova skupina se poprvé objevila právě na Donbasu v létě 2014. Většinou šlo o bývalé vojáky ruských speciálních jednotek, výsadkáře a další, kteří byli osloveni přes různé spolky veteránů, a někdy dokonce i přes ruskou vojenskou správu. Po krátkém výcviku na základně ruské armády u obce Monino na jihu Ruska byli odveleni na Donbas.
Celkem na východě Ukrajiny bojovalo kolem tří tisíc Vagnerovců. Ruský spisovatel Zachar Prilepin, který separatisty horlivě podporoval, a dokonce působil jako "velitel praporu", ve středu potvrdil, že mezi zadrženými jsou dva až tři lidé z jeho jednotky. Podle něj to není nic překvapivého. "Desítky a stovky lidí pracují pro soukromé armády a účastní se bojových konfliktů," dodal Prilepin.
Vagnerovci v Africe
Činnost Vagnerovy skupiny se neomezuje jen na Donbas. Jakmile po roce 2015 skončila aktivní fáze bojů, dostali členové skupiny nabídku odjet bojovat do Sýrie po boku armády prezidenta Bašára Asada. Několik stovek žoldáků na tuto nabídku kývlo. Dnes je to skutečná soukromá armáda se zájmy na mnoha místech.
Vagnerovci momentálně bojují v Libyi na straně vzbouřeneckého polního maršála Chalífy Haftara proti mezinárodně uznávané vládě. Ve Středoafrické republice oficiálně provádějí výcvik vládních jednotek, neoficiálně se podílejí na ochraně zlatých dolů. Podrobnosti ale nejsou známy, skupina ruských novinářů, která chtěla o činnosti Vagnerovců v zemi natočit film, byla v roce 2018 zavražděna neznámými ozbrojenci. Skupina působí také v Somálsku a Súdánu.
Na záběrech zatýkání podezřelých v Bělorusku jsou vidět papíry s nápisy v arabštině a ruštině a bankovka v hodnotě šedesáti súdánských liber. To by podpořilo teorii, že skupina Běloruskem jen projížděla a čekala na spoj do Chartúmu, hlavního města Súdánu. Tomu ale běloruský prezident Alexandr Lukašenko nevěří.
"Žádné informace o této skupině jsme nedostali ani od ruské FSB, ani od GRU. Sleduji reakci Rusů a už nás div nezačali obviňovat, že jsme si je sem sami přivezli. Jistě, musí nějak skrýt své špinavé úmysly," prohlásil běloruský prezident na poradě s představiteli silových složek. Dodal ale, že "nemá za cíl zahanbit nám blízkou zemi".
Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, ve čtvrtek prohlásil, že Moskva nemá tušení, co skupina v Bělorusku dělala. "Rusové a Bělorusové se svobodně navštěvují. V Rusku je také mnoho běloruských mužů, kteří se chovají netypicky, nepijí a chodí v maskáčích. To ale neznamená, že by něco provedli, ba naopak. Čekáme na informace, čeho se měli zadržení dopustit," řekl Peskov agentuře Interfax.
Lukašenkova (ne)podpora
V Bělorusku je reakce na zprávu smíšená. Bývalý kandidát na prezidenta v roce 2010 a posléze politický vězeň Andrej Sannikau tvrdí, že to je celé spektákl, který má zajistit Lukašenkovi hladké znovuzvolení. Politolog Arťom Šraibman v to ale nevěří.
"To už je těžká konspirologie, vztahy mezi našimi zeměmi nejsou takové, aby probíhaly takhle komplikované operace. Spíše jsem schopen věřit tomu, že cílem bylo vyvolat atmosféru strachu, která by umožnila jakékoliv kroky proti oponentům, včetně třeba zavedení výjimečného stavu," říká Šraibman.
Prezidentské volby se v Bělorusku budou konat 9. srpna. Podle pozorovatelů - pokud by byly svobodné - by Alexandr Lukašenko znovu nezvítězil. Sociologické průzkumy je v Bělorusku zakázáno publikovat, ale na jaře se šéf státního sociologického ústavu prořekl, když prozradil, že obliba prezidenta je v Minsku 25 procent.
"To znamená, že když připočítáme venkov, má jistých necelých čtyřicet procent. A to ještě bylo před vypuknutím pandemie koronaviru, kdy Lukašenko svou neochotou zrušit vojenské přehlídky, fotbalovou ligu nebo mše o Velikonocích dost lidí naštval," říká minský novinář Pauljuk Bykouski.
Je to ovšem akademická debata. Úřady nejdřív nezaregistrovaly jako kandidáta někdejšího ředitele Parku vysokých technologií Valerije Cepkala kvůli údajnému falšování podpisů. Bankéř Viktar Babaryko skončil ve vazbě za údajné finanční machinace a populární videobloger Sjarhej Cichanouski je za mřížemi pro údajné chuligánství. Ústřední volební komise ale zaregistrovala jeho manželku Svjatlanu, která je nyní centrální postavou opozice a úspěšně objíždí běloruské regiony.
