Na druhém místě se s 38 mandáty umístila teprve před půl rokem založená populistická strana Srdce Tuniska (Kalb Túnis) mediálního magnáta Nabíla Karúího. Vyplývá to z předběžných výsledků zveřejněných tuniskou volební komisí. Podle expertů budou koaliční jednání v novém parlamentu složitá, Strana obnovy má k většině daleko a dvě nejsilnější strany dopředu avizovaly, že nebudou spolupracovat.

Tunisko zažívá po letech vládní spolupráce mezi sekulárními stranami a umírněnými islamisty vzestup populistických formací. Ukázkou tohoto trendu bylo i první kolo prezidentských voleb, z kterého postoupil nestraník Kaís Saíd a právě Karúí. Šéf Srdce Tuniska byl přitom od konce září do dnešního večera ve vazbě kvůli podezřením z finančních podvodů a praní špinavých peněz. Soud ho po četných žádostech propustil jen čtyři dny před konáním druhého kola prezidentských voleb, které je plánované na tuto neděli. Karúí v úterý požádal o odložení hlasování. K jeho žádosti se má vyjádřit soud, ale není jasné kdy.

Síly na tuniské politické scéně jsou daleko více rozdrobené, než v předchozích letech. Kromě vzestupu menších nových stran k tomu přispěl také rozkol uvnitř dříve nejsilnější strany Hlas Tuniska (Nidá Túnis), kterou založil nedávno zemřelý prezident Kaíd Sibsí. Od té se oddělila především skupina kolem současného premiéra Júsufa Šáhida, ze které později vznikla strana Ať žije Tunisko (Tahja Túnis). Obě tyto formace, stejně jako Strana obnovy, ve volbách oproti minulému období oslabily.

Mnoho Tunisanů se podle agentury AFP obává, že politická reprezentace v novém rozložení sil nebude schopna řešit urgentní ekonomické problémy, kterým země čelí.