V nizozemských volbách podle odhadů vyhrála Strana práce a Zelení

ČTK ČTK
6. 6. 2024 22:00
V nizozemských volbách podle odhadů vyhrála Strana práce a Zelení

V nizozemských volbách do Evropského parlamentu zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), která získala osm mandátů, ukázaly první odhady zveřejněné veřejnoprávní televizní stanicí NOS. O jeden mandát méně má krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Jak nicméně poznamenali experti, u odhadů může být chybovost až jeden mandát, a je tedy možné, že vítězné strany mohou být dvě a získat stejný počet křesel.

Nizozemci vybírali celkem 31 europoslanců, je to o pět více než při volbách v roce 2019. Nárůst způsobil odchod Británie z EU, po kterém se měnily počty europoslanců jednotlivých zemí, a jde rovněž o reakci na demografický vývoj v Nizozemsku. Skutečné výsledky budou zveřejněny až po uzavření poslední volební místnosti v EU, což nastane v neděli ve 23:00 v Itálii.

Zisk sedmi křesel je pro Wildersovu PVV a Wilderse, který je známým kritikem EU, imigrace, islámu i pomoci Ukrajině, velký úspěch. V současném Evropském parlamentu totiž Wildersova strana žádného zástupce neměla. Čtyři mandáty podle odhadů získala současná vládní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, tři mandáty Křesťanskodemokratická výzva (CDA) a stejný počet křesel má mít i levicově liberální až středová strana Demokraté 66 (D66).

Dva mandáty pak přísluší Hnutí zemědělců a občanů (BBB). Po jednom mandátu by měly získat Strana za práva zvířat (PvdD), sociálně liberální strana Volt, křesťanskodemokratická strana Nová společenská smlouva (NSC), která vznikla teprve loni v létě, a konzervativní protestantská strana Státní reformovaná strana (SGP).

Jde sice jen o odhady z jedné země EU, nicméně podle expertů mohou poskytnout první pohled na to, jaká je politická nálada na kontinentu. Před volbami se hojně spekulovalo o tom, že v novém europarlamentu posílí strany krajní pravice.

Odhadovaná účast je 44 procent, což je více než v roce 2019, kdy byla 42 procent. Jde o hodnotu někde uprostřed mezi státy EU, před pěti lety byla nejvyšší účast v Belgii (88 procent), kde je ale hlasování povinné, a nejnižší na Slovensku (23 procent).

 

Právě se děje

Další zprávy